Hudební Rozhledy

Febio s Leonardem Cohenem

Vladimír Říha | 11/20 |Horizont

Dokument Marianne a Leonard: Slova lásky o kanadském písničkáři a básníkovi Leonardu Cohenovi

Letošní 27. ročník mezinárodního filmového festivalu Febiofest musel čelit nečekaným výzvám. V původním jarním termínu byl vzhledem k první vlně koronaviru odvolán a byl přeložen na září, kde se sice ve dnech 18.–25. 9. uskutečnil, ale právě ve dnech počínající druhé vlny epidemie, čímž byla ovlivněna návštěvnost i účast hostů, kteří z důvodů různých zákazů ve spojení s karanténou nemohli přijet. Sály tak nebyly zcela obsazené, přitom výběr filmů, který připravil tým s dvojicí uměleckých ředitelů Nikolajem Nikitinem a Martou Švecovou Lampereovou (prezidentem festivalu je stále Fero Fenič), byl velice slušný.

Hlavní změnou proti předcházejícím ročníkům bylo nové místo dějiště festivalu. Místo dosavadního Cinestar Anděl se letos pražská část festivalu odehrála ve Slovanském domě, kde již kdysi v začátcích festival působil. Hudebních lákadel nebylo také tolik jako dříve, ale byly a stojí za zmínku. Myslím tím dva dokumenty – český Karel a americký Marianne a Leonard: Slova lásky. První – nový dokumentární český snímek o Karlu Gottovi – natočila Olga Malířová Špátová a byl promítnut při slavnostním zahájení festivalu, aby o několik dnů později šel do kin. Úchvatný snímek poprvé ukazuje naši popovou legendu nejen jako zpěváka, ale i jako manžela a otce. Kromě životní kariéry se věnuje i jeho boji se zákeřnou nemocí, které v závěru podlehl. Hlavním je ale ve filmu zobrazení Gottovy kariéry, úspěchů i kritických chvilek včetně podpisu „anticharty“. I zde přináší mnoho nového a důležitého pro poznání jeho veřejného ale i soukromého života.
Ve vlastním programu festivalu se v sekci Dokumentů objevil snímek Marianne a Leonard: Slova lásky britského režiséra Nicka Broomfielda, věnovaný životu kanadského písničkáře a básníka Leonarda Cohena, zejména jeho vztahu k norské dívce Marianne Ihlen. Jí věnoval píseň So long Marianne a ona byla jeho počáteční múzou, když ještě jako hippies žili v komuně na řeckém ostrově Hydra. Jejich následující rozchod a další vztahy, kterými oba prošli, se střídají s Leonardovými písněmi. Dokument se velice přínosně a objektivně snaží pochopit životy obou i jejich dalších přátel, s nimiž se sblížili, včetně dětí z jiných vztahů. Jak se říká, nejlepší scénáře píše život: snímek končí smrtí Marianny, jíž stačil ještě Leonard napsat dopis do Osla s rozloučením a přáním brzkého setkání. Velice dobře totiž tušil, že brzy zemře i on (což se do tří měsíců stalo), takže „věční milenci“ se opět setkají ve druhém životě. Vynikající dokument by se měl určitě objevit i v našich kinech a potěšil by nejen fanoušky Cohena. Broomfielda známe z pobytu v Karlových Varech na festivalu v roce 1997 a ze snímků o Kurtu Cobainovi a Whitney Houston.
Dodejme, že v soutěži festivalu zvítězil slovenský snímek Služebníci režiséra Ivana Ostrochovského s hudbou Slováka Miroslava Tótha a Rumuna Cristiana Lolea.

Nahoru | Obsah