Hudební Rozhledy

Portréty velkých dirigentů - Ingo Metzmacher

Markéta Jůzová | 11/20 |Studie, komentáře

Ingo Metzmacher

„Považuji za důležitější, aby lidé navštěvovali koncerty nebo operní představení, kde slyší živou hudbu. Reálný prožitek je obohatí, protože se snaží dílu porozumět. Moment, kdy vzniká a rodí se hudba, je krásný.“
Ingo Metzmacher

Proslulý německý dirigent Ingo Metzmacher (*10. 11. 1957) je úspěšným propagátorem klasické a operní hudby 20. a 21. století. Ve světě dirigoval mnohé prestižní a světoznámé orchestry, např. Berlínskou filharmonii, Clevelandský orchestr, Chicagský symfonický orchestr, Královský orchestr Concertgebouw Amsterdam, Orchestre de Paris, Ruský národní orchestr, Symfonický orchestr BBC a Vídeňskou filharmonii. Zván je opětovně i na světoznámé operní scény, nastudoval díla např. pro Operu Curych, Královskou operu Covent Garden v Londýně, Pařížskou operu, Státní operu Berlín, Teatro Real v Madridu, Teatro alla Scala v Miláně a Vídeňskou státní operu. Prestižní německý časopis Opernwelt zvolil Metzmachera za „Dirigenta roku“ (1998, 2010). Dirigent je vícenásobným držitelem ceny ECHO Klassik, třikrát byl nominován na cenu Grammy, ale ve vítězství ocenění neproměnil. Triumfální úspěchy za nastudování soudobých děl sklidil Maestro v minulých letech i na slavné přehlídce Salcburské festivalové hry.

V letech 1997–2005 zastával Ingo Metzmacher post generálního hudebního ředitele Hamburské státní opery. V době závěrečného vyvrcholení jeho působení v divadle byla scéna oceněna titulem Operní divadlo roku, jejž uděluje prestižní německý časopis Opernwelt. Posléze přešel na tři roky do vedení Nizozemské opery v Amsterdamu, kde byl šéfdirigentem. V období 2007–2010 působil ve funkcích uměleckého ředitele a šéfdirigenta Německého symfonického orchestru Berlín, s nímž podnikl četná turné po Evropě a jižní Asii. Od roku 2016 je intendantem a uměleckým šéfem hudebního festivalu KunstFestSpiele Herrenhausen, na sklonku uplynulé sezony byla jeho smlouva prodloužena do roku 2023.
Na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro debutoval Ingo Metzmacher v roce 1999 s Bamberskými symfoniky a o deset let později řídil na nejprestižnější české přehlídce Mládežnický orchestr Gustava Mahlera. Potřetí se na festival vrátil v roce 2012, kdy dirigoval Českou filharmonii.
Těch návštěv Prahy bylo víc, na přelomu září a října 2010 dirigoval dva mimořádné koncerty s Českou filharmonií, v roce 2017 vystoupil s Gustav Mahler Jugendorchester na festivalu Dvořákova Praha.

Rodinné zázemí, vliv osobností na tvůrčí Metzmacherovu dráhu a vedení německých těles
Maestro pochází z rodiny bioložky Lore Schoen a violoncellisty Rudolfa Metzmachera. Ve svém rodném městě Hannoveru a později i v Kolíně nad Rýnem a Salcburku se věnoval studiu hry na klavír, hudební teorii a dirigování. První stálé angažmá získal ve Frankfurtu nad Mohanem u souboru Ensemble Modern v roce 1980, kde působil nejdříve na pozici pianisty a po pěti letech i dirigoval. Mezinárodní dráhu začal úspěšně v roce 1988 v bruselském operním domě La Monnaie v období éry vedení divadla Gérardem Mortierem.
Když jsme se v Praze na Malé Straně setkali, velmi mne zajímalo, zda měl Maestro pro své vysněné povolání vzory. „Mým velkým vzorem byli rodiče, kteří měli velmi jasný postoj k hudbě i ke společnosti,“ odpověděl srdečně a rád si vybavil vzpomínky, které si zamiloval v dětství: „Když můj otec přišel po koncertě domů, pozval ještě několik přátel, se kterými další hodiny hrál smyčcové kvartety, jen tak z radosti. Pro mne se jeho nadšení z hudby stalo něčím přirozeným. Dodnes si cením muzikálnosti, spontaneity a radosti ze hry.“ A upřímně pokračoval: „Pro mne bylo důležité německé prostředí a jeho tradice ‚Kapellmeistera‘. Velmi mne ovlivnili a nasměrovali k umění dirigenti Pierre Boulez, Peter Eötvös a Otto Klemperer. Především mistři taktovky mé rodné země ve mně zanechali hluboký dojem.“ A které osobnosti se staly průvodci Metzmacherovy kariéry? „Ve Frankfurtu nad Mohanem, kde jsem působil na počátku své umělecké dráhy, to byli rakouský dirigent Michael Andreas Gielen a dramaturg Klaus Zehelein, oba výrazně formovali mou kariéru. Nezapomenutelný dojem na mne učinil legendární italský skladatel Luigi Nono. Fascinoval mne vnitřní silou své osobnosti. Zaujalo mne, že obrovskou inspiraci čerpal z moře. Chtěl také zlepšit svět, měl vize a vždy hledal vyšší cíle.“
V době, kdy zastával Ingo Metzmacher post generálního hudebního ředitele Hamburské státní opery, vytvořil během osmi sezon úspěšný tandem s proslulým německým režisérem Peterem Konwitschnym. Co bylo Maestrovou hlavní snahou v době řízení renomované scény? „V Hamburské státní opeře jsem se snažil prosadit moderní inscenační repertoár a ke spolupráci jsem volil režiséry, kteří měli hluboký vztah k hudbě a snažili se z operních kompozic vytěžit poselství pro současného diváka. Stále si myslím, že právě tento aspekt realizace je nejdůležitější. Bylo fantastické, že jsme mohli s Peterem Konwitschnym uvést dramaturgickou linii od Lohengrina Richarda Wagnera až po Mojžíše a Aarona Arnolda Schönberga, velké opery 19. a 20. století.“
Z Wagnerových oper dirigoval Ingo Metzmacher s uznáním kritiky např. díla Lohengrin a Mistři pěvci norimberští (Hamburská státní opera), Parsifal (Vídeňská státní opera), Tristan a Isolda (Nizozemská národní opera) a Prsten Nibelungův (Velké divadlo v Ženevě). Proč Maestro diriguje velkolepé Wagnerovy opery rád? „Pro německého dirigenta je nutné, aby měl Wagnerova díla ve svém repertoáru. Vztah divadla a hudby je v nich úzce propojen, musí se ctít a respektovat, což se mi velmi líbí. Samozřejmě, že se mohou hrát i úryvky z oper koncertně, ale provedení nebude mít žádnou linii vyprávění a vývoj děje. Wagnerova hudba silně podporuje jevištní účinek a jen tehdy, když je hrána ve spojení s inscenačním děním, se rozvíjí celá.“
Na zmíněném hamburském postu řídil také např. Novoroční koncert výlučně jen s programem děl 20. století a uvedl třeba díla Arama Chačaturjana, Igora Stravinského a Mauricia Kagela. Během působení na místě uměleckého ředitele a šéfdirigenta Německého symfonického orchestru Berlín kladl silný akcent na prosazování soudobé vážné hudby. Velmi se zasazoval o interpretace tvorby Karla Amadea Hartmanna a Hanse Pfitznera, berlínský orchestr v roce 2008 pod jeho vedením obdržel i kulturní cenu udělovanou iniciativou „Německo – země idejí“.

Vztah k České filharmonii a české hudbě
Jak se Metzmacherovi líbí zvuk našeho prvního tělesa? „Zvuk se mi velmi líbí. Zcela přesně ho nedokáži pojmenovat, ale řekl bych, že je temnější. Česká filharmonie patří k jedinečným orchestrům, kterých se nedotkla globalizace,“ řekl dirigent během našeho setkání v Praze. „Člověk slyší, že muzikanti pocházejí ze stejné kultury, a to je hezké.“ A které české skladatele má Maestro v oblibě? „Vaše kultura se mi líbí, ale dosud jsem se příliš českou hudební tvorbou nezabýval. Již od útlého dětství miluji hudbu Antonína Dvořáka. Nikdy nezapomenu na radostné okamžiky, když jsem hrál jeho skladby v hannoverském orchestru. Můj otec byl violoncellista, pouštěl si doma jeho díla a hrál Dvořákův violoncellový koncert, který jsem později dirigoval. V Americe jsem řídil Symfonii č. 9 e moll, op. 95 „Z Nového světa“ se Seattle Symphony Orchestra. Velmi mne zajímají skladby Bohuslava Martinů, dirigoval jsem zatím jen Památník Lidicím pro symfonický orchestr. Tvorba Leoše Janáčka mne fascinuje, především jeho opery jsou velkolepé.“
Ingo Metzmacher nastudoval např. operu Z mrtvého domu Leoše Janáčka v Opeře Curych ve spolupráci s režisérem Peterem Konwitschným. Jaký byl jeho pohled na tuto inscenaci? „Peter Konwitschny se zabýval operou detailně a nešel proti smyslu libreta, i když se jeho inscenace odehrávala v prostředí mafiánské párty. Janáčkova struktura je neobvyklá, protože nenabízí typickou dějovou a dramatickou linii. Hlavní postavy v ní žijí bez východiska, a tak si vyprávějí o své minulosti, protože nemají žádnou budoucnost. Až v závěru jsou všichni svědky otevření a svobody. Jak postavy, tak lidé v publiku nemohou popřít výchozí motto opery: ,V každém tvoru jiskra Boží‘, protože je myšleno velmi vážně v celém díle. Oceňuji, že Janáček nalezl nové cesty psaní operních kompozic.“
Maestro lituje, že ještě nikdy neuvedl na koncertě naše národní erbovní dílo, cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany, ze kterého dirigoval jen některé části. Velmi si přál dílo nastudovat kompletně, protože je dle jeho mínění nádherné. Letos na Silvestra a na Nový rok by měl Ingo Metzmacher s Německým symfonickým orchestrem Berlín provést celý cyklus Smetanovy Mé vlasti v německé metropoli. Podle dlouhodobých plánů kompletní dílo plánuje nastudovat i s Vídeňskými symfoniky a uvést je má 29. 4. 2021 ve Zlatém sále Hudebního spolku přátel hudby ve Vídni.

Hostování na Salcburském festivalu a rozsáhlá diskografie
Dirigent je rovněž zván opakovaně na světoznámé Salcburské festivalové hry. Na CD vyšla ze slavného festivalu nahrávka opery Prometeo Luigiho Nona ve spolupráci s Ensemble Modern v roce 1995. Pro světoznámou přehlídku Ingo Metzmacher nastudoval ze soudobých děl např. opery Luigiho Nona Prometeo (1993) a Pod velkým sluncem plným lásky (2009), Wolfganga Michaela Rihma Dionysos (2010) a Dobytí Mexika (2015), Bernda Aloise Zimmermanna Vojáci (2012), Harrisona Birtwistleho Gawain (2013) a George Eneska Oidipus (2019). Letos na festivalovém koncertě řídil soubor Camerata Salzburg.
Metzmacherova diskografie je obsáhlá, na CD zahrnuje díla, která složili např. Ludwig van Beethoven, Franz Schubert, Ferenc Liszt, Richard Strauss, Hans Pfitzner, Arnold Schönberg, Charles Ives, Igor Stravinskij, Anton Webern, Edgar Varèse, Alban Berg, Bohuslav Martinů, Luigi Dallapiccola, Karl Amadeus Hartmann, Dmitrij Šostakovič, Olivier Messiaen, John Cage, Conlon Nancarrow, Benjamin Britten a Hans Werner Henze.
Na četných DVD byly vydány i operní produkce, které Ingo Metzmacher nastudoval s Vídeňskou filharmonií pro Salcburský festival. Jednalo se o opery Fierrabras Franze Schuberta v režii Petera Steina (SF 2015) a Vojáci Bernda Aloise Zimmermanna v režii Alvise Hermanise (SF 2013). Na DVD je k dispozici také opera Dionysos Wolfganga Michaela Rihma v režii Pierra Audiho, kterou dirigent nastudoval s Německým symfonickým orchestrem Berlín (SF 2013).
Jak vnímal v Praze Ingo Metzmacher krizi nahrávacího průmyslu? „Natáčení bylo pro mne zajímavou zkušeností, ale nepatří k činnostem, které musím bezpodmínečně dělat. Mnoho hudby je již zdigitalizováno... Považuji za důležitější, aby lidé navštěvovali koncerty nebo operní představení, kde slyší živou hudbu. Reálný prožitek je obohatí, protože se snaží dílu porozumět. Moment, kdy vzniká a rodí se hudba, je krásný.“

Současné plány
V Alte Oper Frankfurt bude 9. 12. 2020 Metzmacher dirigovat slavnostní koncert Ensemble Modern u příležitosti 40. výročí založení souboru. V prosinci by měl řídit v Bavorské státní opeře v Mnichově čtyři představení soudobé opery Ptáci Waltera Braunfelse. V letošní sezoně plánuje uvést soudobá díla, která složili skladatelé Bernd Alois Zimmermann, Ingvar Lindholm, Friedrich Cerha, John Adams, York Höller a Toshio Hosokawa. Na jeho současném repertoáru se rovněž objevují kompozice Johanna Sebastiana Bacha v úpravě Antona Weberna, Roberta Schumanna, Antona Brucknera, Gustava Mahlera, Charlese Ivese, Bély Bartóka a Igora Stravinského. Otázka je, kolik koncertů bude moci ve složité době koronavirové pandemie ve světě dirigovat. Z orchestrálních těles by měl do konce jara spolupracovat např. s Bamberskými symfoniky, Hamburským filharmonickým státním orchestrem, Helsinskou filharmonií, Královským orchestrem Concertgebouw Amsterdam, Švédským rozhlasovým symfonickým orchestrem a také s Orchestra del Maggio Musicale Fiorentino.

Režisér Sigrun Matthiesen natočil v roce 2010 v produkci ZDF o Maestrovi dokumentární film Ingo Metzmacher – německý dirigent. Maestro je také autorem knih: Keine Angst vor neuen Tőnen. Eine Reise in die Welt der Musik / Nebojte se nových tónů. Cesta do světa hudby (2005) a Vorhang auf! Oper entdecken und erleben / Opona nahoru! Objevte a zažijte operu (2009).

Nahoru | Obsah