Hudební Rozhledy
Rituály a rok 2009
Vážení a milí čtenáři,
s koncem roku starého a počátkem roku nového mají mnozí z nás výraznou tendenci hodnotit, chcete-li – bilancovat, dvanácti měsíci ohraničenou dobu minulou a přijímat pevná předsevzetí do dvanáctky měsíců budoucích. Stává se z toho takřka pravidelný rituál. Mimochodem povšimli jste si někdy, jak moc je ritualizován celý náš život? A to vůbec nemám na mysli rituály pověrečné typů – nepřekročím kanál, dotknu se knoflíku, potkám-li kominíka, budu se obávat nejhoršího, přeběhne-li mi přes cestu černá kočka apod. Mám na mysli rituály všední a každodenní, pravidelné. Rituálem začínáme každý den a to od čištění zubů po první ranní kávu, u kuřáků povětšinou spojenou s jejich nezbytnou první cigaretou. Rituálně zdravíme, podáváme ruku, a tak bychom mohli pokračovat do nekonečna. Kromě těchto všedních, řekněme společenských rituálů, však vymezují jednotlivé etapy našeho života rituály, které jsou vcelku výstižně nazývány přechodovými. Maturita, promoce, svatba, křest, abychom jmenovali alespoň některé. Kdysi mnohé z nich magické, dnes už povětšinou opět pouze společenské. Těmi to ale ještě nekončí, protože s překotným vývojem dnešní přetechnizované a obávám se, že značně konzumní společnosti, se pochopitelně objevují rituály další, nové, s jejichž projevy se můžeme například setkat kdykoliv v sobotním či nedělním odpoledni v okamžiku, kdy potkáme rodiny s dětmi, svírajícími v rukou balónky od McDonald’s. I to už je dnes rituál, a sice uctívání božstva konzumu, kdy se celá rodina vypraví do jeho chrámu – obchodního komplexu a svoji návštěvu zakončí rituálním pozřením něčeho, co potravu připomíná jen velmi, velmi vzdáleně. Neklesejme však na mysli, jak nám ukazuje historie, byť mnohé rituály přetrvávají po celá staletí, řada z nich – a mnohdy se zdálo, že rituálů v myslích lidstva zakořeněných velmi pevně – nakonec zanikla.
Rituály jsou však často spojené i s kulturou a uměním vůbec, četbu například pravidelného hudebního periodika, jakým jsou Hudební rozhledy, nevyjímaje. Zvláště pak četbu seriálů, které s každým novým dílem přinášejí čtenářům nové a nové informace k danému tématu. I letos jsme tedy pro vás řadu takovýchto textů na pokračování připravili. Několik z nich bude navazovat na své díly předcházející, protože jejich tematický záběr je natolik široký, že na jeho vyčerpání rok ani dva nestačily, některé budou zcela nové. K těm již „zavedeným“ budou patřit například Světová operní divadla, v jejichž dokonce již čtvrté řadě postupně opustíme Evropu a na další návštěvy těchto kulturních svatostánků se vypravíme na místa, kam jsme dosud zavítali jen velmi sporadicky, dále seriál Novinky soudobé hudby, který je tematicky v podstatě nevyčerpatelný či cyklus 200 let Pražské konzervatoře, v lednovém čísle zahájený kapitolou o prvních zde působících ředitelích. K novinkám pak budou patřit – kromě dvanáctidílného cyklu, věnovaného Bohuslavu Martinů, od jehož úmrtí uplyne letos 50 let – tři seriály: Současná éra české opery s podtitulem Aby se vědělo, v němž se pokusíme podat v rámci portrétů osobností – především pěvců, kde pociťujeme největší manko, i věcný obraz současného operního divadla v užších i širších kontextech, cyklus Sporckovské árie, v jehož rámci se Stanislav Bohadlo pokusí zachytit povahu jedné fáze kulturního vývoje barokních Čech, spojené s osobností hraběte Franze Antona von Sporcka a seriál Varhanářství v českých zemích, který nahradí v rubrice Svět hudebních nástrojů Mistry houslaře.
Jak vidíte, vážení čtenáři, rozhodně toho není málo a navíc mnoho poznatků, jež vám prostřednictvím našich přispěvatelů předložíme, dosud nebylo nikde publikováno a tudíž se s nimi v Hudebních rozhledech setkáte poprvé.
Ani letos navíc nezůstanete bez naší již pravidelné lednové přílohy. I tentokrát to bude DVD ROM, určený pro přehrávání v počítači, pro jehož spuštění je nejvhodnějším programem Windows Media Player ve verzi 10, jehož instalaci opět najdete hned po otevření na úvodní straně. A co vám DVD nabídne? Kromě již tradičního archivu Hudebních rozhledů za rok 2008 a elektronického festivalového zpravodajství, jehož prostřednictvím se budete moci díky celé řadě videozáznamů a audiozáznamů „projít“ téměř celou jubilejní Smetanovou Litomyšlí či některými vybranými koncerty Pražského jara, také oddíl, věnovaný vítězům letošní mezinárodní pražskojarní hudební soutěže, hobojistovi Ivanu Podyomovovi a klarinetistovi Florentu Charpentierovi (včetně záznamů z jejich finálových vystoupení ve Dvořákově síni Rudolfina) a oddíl Doporučujeme, který by vám měl v následujících měsících výběr návštěv koncertů a oper, anoncovaných na různých místech po celé republice, o dost usnadnit. Nezapomněli jsme však ani na nejvýznamnější událost v českém hudebním dění v uplynulém roce, za kterou lze bezesporu považovat novodobou světovou premiéru Vivaldiho opery Argippo (3. 5. ve Španělském sále), jejíž hudba byla považována až do objevu Ondřeje Macka na konci roku 2006, uznaného i vědeckou komisí Italského Institutu Antonia Vivaldiho v Benátkách, za ztracenou.
Nabídka lednového vydání Hudebních rozhledů je tedy, myslím, opravdu pestrá, a tak budeme pouze doufat, že si z ní každý z vás pro sebe něco zajímavého vybere. Přejme si, aby nám to i v dalším průběhu tohoto patrně nelehkého roku, který nás čeká, bylo umožněno...