Hudební Rozhledy

Editorial 01/16

Hana Jarolímková | 01/16 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
ještě jsme se nestačili vzpamatovat z toho, co nám přinesl právě uplynulý rok, a už opět stojíme na prahu roku nového. Z hlediska trvání vesmíru uběhla asi tak (řečeno obrazně) vteřina, z pohledu našeho života další nezanedbatelný časový úsek. A tak bych se ráda, stejně jako v minulém roce, trochu zamyslela nad tím, co nám těch dvanáct měsíců přineslo. A jak se zdá, ve srovnání s událostmi, které se odehrály v roce 2014, byť to také nebylo čtení zrovna veselé, současná situace ve světě vypadá ještě podstatně tragičtěji.

Celý článek

Violoncellista Václav Petr

Miloš Pokora | 01/16 |Rozhovory

Václav Petr (1989) začal hrát na violoncello pod vedením Mirka Škampy už ve čtyřech letech. V roce 2008 maturoval na Hudebním gymnáziu Jana Nerudy, nedávno ukončil studia na Hudební a taneční fakultě AMU a své zkušenosti si prohloubil na velké řadě zahraničních mistrovských kurzů. Tak například v letech 2008 a 2010 se zúčastnil mistrovských kurzů v Kronbergu (ve třídě Annera Bylsmy a Davida Geringase), roku 2009 získal plné stipendium na letní mistrovské kurzy v Hamburku (u Jense Petera Maintze), na základě nahrávky byl vybrán roku 2010 k účasti na Evropské hudební akademii v Bonnu a v srpnu téhož roku byl vybrán do třídy Marie Kliegel v rámci Holland Music Sessions.

Celý článek

Pražské jaro 2016

Pavel Trojan | 01/16 |Rozhovory

Návrat legendárního klavíristy Maurizia Polliniho, dirigent Daniel Barenboim se svou Staatskapelle Berlin, londýnský BBC Symphony Orchestra se svým šéfdirigentem Sakarim Oramem, česká premiéra monumentálního oratoria litevského soudobého skladatele Broniuse Kutavičiuse, kontratenorista Andreas Scholl či Murray Perahia s Academy of St Martin in the Fields – už jen tento krátký výčet dává tušit, že Pražské jaro 2016 bude velkolepou oslavou 70. narozenin festivalu. Celkem program nabídne padesát koncertů, přičemž na své si přijdou jak milovníci velkého orchestrálního zvuku, tak obdivovatelé hudby komorní, příznivci hudby současné nebo ti, jejichž srdce patří autentické interpretaci hudby minulých epoch.

Celý článek

Mezinárodní pěvecká soutěž v Karlových Varech po padesáté

Pavel Horník | 01/16 |Události

V letošním roce jubilující již padesátá Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka v Karlových Varech se nesmazatelně zapsala nejen do našeho českého povědomí, ale potvrdila svůj význam i v širším mezinárodním kontextu. Když se začtete do životopisů operních umělců v divadelních programech různých evropských divadel, u řady z nich se objeví informace o účasti právě na karlovarském pěveckém klání. Bylo celkem jasné, že se k tak významnému jubileu chystají nějaké zvláštní slavnostní koncertní akce. A tak se díky ochotě vedení Opery Národního divadla v Praze uskutečnil 8. 11. ve zlaté kapličce zajímavý koncert, ve kterém vystoupili někteří dřívější účastníci této soutěže.

Celý článek

Dny soudobé hudby 2015

Julius Hůlek | 01/16 |Festivaly, koncerty

ÚVODEM
Celý festival byl – přes relativně skromné podmínky prostorové ad. – úspěšnou a jedinou přehlídkou aktuální popřípadě aktualizované tvorby českých skladatelů. Letos tu byla konfrontována komorní díla skladatelů čtyř generací v celkovém počtu 59 skladeb. Z nich většina – 46 – jako premiéry, z toho 24 světových, 5 českých a 17 pražských. Celkem festival přinesl téměř 180 příležitostí pro interprety – 21 jich účinkovalo v několika skladbách (z nich zejména například klavírista Daniel Wiesner pětkrát nebo Kvarteto Martinů čtyřikrát).

Celý článek

Nekonvenční žižkovský podzim

Julius Hůlek | 01/16 |Festivaly, koncerty

NĚKOLIK SLOV ÚVODEM A GALAKONCERT K JUBILEU ŠTĚPÁNA RAKA
Pořádání hudebních festivalů se – a nejenom v Praze – stává těžko přehlédnutelnou masou. Neúprosný zákon ovšem i v tomto chaosu bezpečně třídí a vymezuje umělecké hodnoty. O tom, že čas vše bezpečně prověří, znovu přesvědčil již 19. ročník Mezinárodního hudebního festivalu v městské části Praha 3 – Nekonvenční žižkovský podzim 2015, jenž cyklem čtrnácti koncertů potvrdil a přesvědčil, že opravdu máme co činit s místním, časovým i dramaturgicky srovnatelným a přitom neformálním pendantem Pražského jara.

Celý článek

Mezinárodní festival koncertního melodramu

Věra Šustíková | 01/16 |Festivaly, koncerty

ÚVODEM
Osmnáctý ročník Mezinárodního festivalu koncertního melodramu, připravovaný Společností Zdeňka Fibicha (SZF) pod záštitou České komise pro UNESCO a ministra kultury ČR, začal letos netradičně – spoluprací na velkém orchestrálním koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu v rámci cyklu Nové horizonty. Koncert s názvem Od opery k rapu se konal 12. 10. ve Smetanově síni Obecního domu. SZF se podílela přípravou dvou velkých melodramů zahraniční provenience – Lincolnova portrétu Aarona Coplanda (překlad Marta Hrachovinová) a Příběhu Bábára, malého slůněte Francise Poulenka (překlad Jitka Kňourková).

Celý článek

Slavnostní koncert k jubileu Jana Kubelíka

Julius Hůlek | 01/16 |Festivaly, koncerty

Slavnostní večer k jubileu Jana Kubelíka (13. 11.) otevřela stručná, jednovětá skladba ouverturového charakteru Vivat Rossini snad nejprůkaznějšího českého neoklasicisty Iši Krejčího. Plzeňská filharmonie se svým šéfdirigentem Tomášem Braunerem se uvedli sympaticky svěžím, i když poněkud hlučným symfonickým odpichem, průraznější byly hlavně žestě v čele s ryčnými trubkami. Avšak v daných akustických podmínkách kvádrového sálu představuje vyvážení nástrojových skupin těžko splnitelný úkol, totéž lze na okraji poznamenat i v případě druhé poloviny programu.

Celý článek

Struny podzimu 2015

Redakce | 01/16 |Horizont

Letošní ročník vícežánrového festivalu Struny podzimu byl jubilejní, dvacátý, a tak dramaturgie ještě více než dříve připravila do jeho programu kromě klasických koncertů i řadu experimentů a novinek, které jsou pro festival charakteristické. Uveďme ze zahajovacích programů třeba večer filmové hudby Zdeňka Lišky k Marketě Lazarové ve Foru Karlín a koncert Paula Hilliera a jeho Theatre of Voices v Národním památníku na Vítkově.

Celý článek

40 let Foerstrova komorního pěveckého sdružení

Jiří Kolář | 01/16 |Festivaly, koncerty

Asi jen sboroví dirigenti a zpěváci si dovedou představit, co všechno se skrývá pod pojmem 40. jubileum existence neprofesionálního ženského pěveckého sboru – tisíce zkouškových hodin, stovky koncertů a koncertních vystoupení, domácích a zahraničních koncertních zájezdů, a to vše při zvládání nekonečných povinností každodenního života. Ale dá se spočítat ona ničím nenahraditelná prožitá a darovaná krása, jakou člověku může poskytnout jen hudba?

Celý článek

Přímé přenody z Met – Alban Berg: Lulu

Jaroslav Someš | 01/16 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Obě jevištní díla rakouského skladatele Albana Berga patří k vrcholům operní literatury 20. století. Nesporně známější – a to nejen u nás – je první z nich, Vojcek (Wozzeck), z roku 1925. Druhá Bergova opera, Lulu, si cestu na světové scény hledala (a vlastně občas dodnes hledá) daleko obtížněji. A není to dáno jen pohnutými okolnostmi jejího vzniku. Berg ji komponoval v letech 1928 až 1935 podle duologie Franka Wedekinda Duch země a Pandořina skříňka. Nestačil ji však dopsat. Poslední, třetí dějství zůstalo ve skice a zinstrumentována z něj autorem byla pouze mezihra a úplný závěr, a to pro suitu z opery. Od světové premiéry v Curychu v roce 1937 byla tedy Lulu uváděna jako torzo, protože skladatelova vdova nedovolovala její dokončení.

Celý článek

Marschnerův Hans Heiling znovuobjevený v Divadle na Vídeňce

Daniel Jäger | 01/16 |Zahraničí

Heinrich Marschner žil v první polovině 19. století a jeho tvorba je jakýmsi mezistupněm mezi tvorbou Carla Marii von Webera a Richarda Wagnera. V tom tkví určitá obecně vnímaná specifičnost jeho odkazu. Textově jsou jeho díla charakteristická přechodem od schematičnosti k psychologickému dramatu, hudebně pak jistým hledáním cest od zpěvohry s mluvenými dialogy k prokomponované opeře.

Celý článek

Vosečkův Biedermann v londýnské nezávislé opeře

Helena Havlíková | 01/16 |Zahraničí

Londýnská Independent Opera (Nezávislá opera) uvedla operu rodem českého skladatele Šimona Vosečka Pan Biedermann a žháři, která zazněla poprvé v interpretaci Nové opery Vídeň v koprodukci s Teatro Comunale Bolzano přede dvěma lety. Skladatelovo libreto, které do značné míry ctí hru švýcarského prozaika, dramatika a esejisty Maxe Frische (1911–1991), do angličtiny pod názvem Biedermann and the Arsonists přeložil David Pountney.

Celý článek

Bouřlivé ovace v Semperově opeře

Lucie Dercsényiová | 01/16 |Zahraničí

Uměleckých zážitků, které vás zasáhnou a zůstanou ve vaší paměti, není zase tak mnoho. Ten pocit katarze, který by měly divadelní počiny vyvolávat (jak je zamýšleno již od dob antiky), můžete zažít jen párkrát za život. Tento výjimečný okamžik jsem zakusila v drážďanské Semperově opeře při baletu Manon.
Velkolepé dílo vychází z novely abbého Prévosta, jejíž děj zasazený do 18. století, sleduje životní peripetie dívky Manon, které zkříží její životní cestu několik osudových mužů.

Celý článek

Čeští pěvci v zahraničí IV

I. Jan Martiník

Daniel Jäger | 01/16 |Studie, komentáře

Basista Jan Martiník patří mezi nejúspěšnější představitele nastupující generace českých operních pěvců. Narodil se v roce 1983 v Ostravě, kde vystudoval zpěv u Elišky Pappové na Janáčkově konzervatoři a posléze na Fakultě umění Ostravské univerzity. Své pěvecké nadání dále rozvíjel na mistrovských pěveckých kurzech u Petera Dvorského. Získal ceny na mezinárodních pěveckých soutěžích v Trnavě, Karlových Varech nebo Vídni. V roce 2005 vyhrál mezinárodní pěveckou soutěž v Montrealu a v roce 2009 zvítězil v písňové části soutěže BBC Cardiff Singer of the World. Profesionální kariéru zahájil na scéně Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde vytvořil například Pistolu (Verdi: Falstaff), Leporella (Mozart: Don Giovanni) nebo Sarastra (Mozart: Kouzelná flétna). Pohostinsky se poté představil také v pražském Národním divadle například jako Masetto a Leporello (Mozart: Don Giovanni) nebo Mago a Araldo (Händel: Rinaldo). V letech 2008 až 2011 byl členem Komické opery v Berlíně, v současné době je sólistou berlínské Státní opery.

Celý článek

Portréty velkých klavíristů 20. století – Nelson Freire

Ivan Žáček | 01/16 |Studie, komentáře

Nelson Freire je člověk bezprostřední, nesložitý, plný vnitřní pohody. Radostný. Vyzařuje své fluidum kolem sebe s velkým akčním radiem, rozhodně přes obě polokoule této smutné, nemocné planety, a možná si to vůbec neuvědomuje. Zato ti, kdož ho znají jako člověka i jako pianistu, si jej zamilovali hned od prvé chvíle, kdy se s tímto Brazilcem, usměvavým sangvinikem narozeným na jiné, šťastné planetě, poprvé setkali.

Celý článek

Muzikantské fugy I – Útěky v hudbě, za hudbou, s hudbou i před hudbou

I. Útěk jako kánon, caccia, fuga, libreto i curriculum (běh života)

Stanislav Bohadlo | 01/16 |Studie, komentáře

Připravovaný seriál s podtitulem Útěky v hudbě, za hudbou, s hudbou i před hudbou spojuje dvojí význam slova fuga, tj. – hudební forma a útěk. Ačkoliv se toto téma objevuje spíše v hudební beletrii, má i seriózní rovinu výkladu v hudební historii a historizující sociologii. Často se útěk hudební osobnosti výrazně promítl na jedné straně do oslabení umělecké úrovně jednoho místa, instituce, města či země, a naopak pozvedl a rozvinul hudební kulturu v novém působišti. Zajímají nás příčiny, formy a důsledky takových rozhodnutí. A jsou to navíc jevy, které se v moderních dějinách intenzivně odehrávají dosud. Začneme v českých zemích 17. a 18. století.

Celý článek

Celuloidová hudba

I. Hudba v němém filmu

Antonín Matzner | 01/16 |Studie, komentáře

Ačkoli se obrazová a zvuková stopa filmu už dávno zaznamenávají na méně hořlavé plastové materiály, než byly původní celuloidové pásy, označení celuloid přetrvalo až do našich dnů jako synonymum pro svět filmu včetně celuloidové hudby. Ta se v souvislosti s pohyblivými světelnými obrazy objevila kupodivu už v prehistorické éře němých filmů, kdy byly ještě součástí jarmareční podívané, předváděné na periferiích vedle kočujících herců, provazochodců či gymnastů. Jejím zdrojem byl jiný dobový aktuální vynález v podobě Edisonova fonografu a jeho četných napodobenin. V Praze, ale také v Karlových Varech, Mariánských Lázních nebo v Brně se tyto senzační vynálezy objevily se zpožděním necelého roku po památném prvním představení kinematografu bratří Lumièrů v Grand Café na pařížském bulváru Kapucínů v prosinci 1895. Už na podzim příštího roku předváděla v původní budově Grandhotelu Arcivévoda Štěpán na Václavském náměstí (v dnešním hotelu Evropa) francouzská společnost Emila Joffého dokonce oživlé fotografie i v barvě a se zvukovým doprovodem.

Celý článek

České symfonické orchestry a společenská realita I

I. Úvod

Petar Zapletal | 01/16 |Studie, komentáře

Tradice orchestrální hry v českých historických zemích jsou relativně hluboké. Nově zakládaná česká tělesa mohla v Česku navazovat na vývoj v Evropě: jak dokládá Jiří Fukač v hesle orchestr (viz Slovník české hudební kultury. Editio Supraphon, Praha 1997, s. 665), „… teprve s nástupem klasicismu (…) se začal vyhraňovat novodobý typ většího ansámblu, sjednocujícího nástroje smyčcové (…) se sekcí dechovou…“

Celý článek

Z našich houslařských ateliérů – Violoncella a kontrabasy

I. Legenda o proměně nástrojů a jejich názvů

Rafael Brom | 01/16 |Svět hudebních nástrojů

Před osmi lety jsme na stránkách našeho měsíčníku uzavřeli třídílný seriál o tvorbě našich i zahraničních soudobých houslařů. Cyklus svým způsobem doplnil a rozšířil specializované encyklopedie a přispěl k povědomí o výrobcích zejména houslí a viol. V nastávajícím dvouletém cyklu se budeme věnovat těm houslařům, kteří jsou specialisty na stavění violoncell a kontrabasů. A vzhledem k velkolepému rozšíření ansámblů interpretujících starou hudbu je případné zmínit i nástrojaře, kteří – v souladu s naším tématem – stavějí i nástroje historické, tedy violy da gamba.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 01/16

Partneři:

 
 
d
 

Vyhledávání: