Hudební Rozhledy

Editorial 09/16

Hana Jarolímková | 09/16 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři

i když letní měsíce jsou pro orchestry a divadla obdobím relativního klidu, milovníci – v našem případě vážné hudby – nepřicházejí nijak zkrátka. Nabízí se totiž celá řada festivalů, z nichž mnohé mají velmi hluboké kořeny a jejich tradice nezřídka sahá až do 19. století. Na mnoho z těchto vskutku vrcholně uměleckých akcí se sjíždějí hvězdy (v tom nejlepším slova smyslu) svého oboru. Lze se s nimi setkat například v bavorském Bayreuthu, kde již od roku 1876 organizátoři na program festivalu zařazují výhradně operní díla Richarda Wagnera. Opomenout nelze ani rakouský Salcburk, rovněž festival s dlouhou, tentokráte šestadevadesátiletou tradicí, na němž se kromě pravidelně uváděných oper slavného salcburského rodáka W. A. Mozarta (v roce jehož 250. výročí narození jich tu zaznělo dokonce všech dvaadvacet!) můžeme vedle děl ostatních komponistů napříč Evropou setkat i s tvorbou skladatelů soudobých.

Celý článek

S Janou Bouškovou o harfě

Ivan Žáček | 09/16 |Rozhovory

Psát o harfistce Janě Bouškové jako o vynikající představitelce českého hudebního umění, které se jako jednomu zmála našich interpretů podařilo významným způsobem proniknout do světového povědomí a etablovat se jako přední instrumentalistka ve svém oboru – to se zdá být nošením sov do Atén. Omezím se proto jen na konstatování, že její evropské i světové renomé je nesporné, od počátku devadesátých let, kdy získala ta nejvyšší ocenění na mezinárodních soutěžích v USA a Izraeli, je Jana Boušková oceňována nejen jako interpretka, ale i vyhledávaná pedagožka, která předává, na pražské HAMU i na bruselské Královské konzervatoři, mladým začínajícím umělcům své nemalé zkušenosti, stejně jako její maminka Libuše Váchalová, která byla ostatně i její prvou učitelkou.



Dokonce i u nás získala v roce 1996 cenu Talent roku, v roce 2002 cenu České hudební rady a v roce 2004 byla vyznamenána, jako první klasická interpretka, cenou Lady Pro jako jedna z deseti nejvýznamnějších žen Česka.

Celý článek

Tomáš Netopil: Můj první Asrael

Jonáš Hájek | 09/16 |Rozhovory

V první polovině roku jsem v nakladatelství Bärenreiter Praha pracoval na nové edici Sukova Asraela, op. 27. Čas tlačil, protože se blížilo datum provedení v Německu: 17. 11. 2016 s Tomášem Netopilem a Essenskými filharmoniky. Znamenalo to, že během léta musí být hotový provozovací materiál, což předpokládalo dokončenou a zkorigovanou partituru na konci června. Ještě jsem dodělával pátou větu, když jsme se s Tomášem Netopilem sešli v horkém letním dni v Brně, abychom na zahrádce jedné z restaurací novou edici prolistovali. Essenský hudební ředitel a šéfdirigent se okamžitě ponořil do partitury a věcně se mnou projednal několik sporných míst.


Po obědě jsem mu pak položil několik otázek, prodchnutých těšením na listopadovou premiéru.

Celý článek

Jubilejní 30. ročník Festivalu komorní hudby Český Krumlov

Julius Hůlek | 09/16 |Události

Letošním rokem se uzavřely tři dosavadní dekády festivalových ročníků. Výjimečnost toho letošního, odehrávajícího se na přelomu června a července, byla mj. znát už z počtu koncertů – v atraktivním rámci prostor jedinečně zachovaného historického města jsme jich mohli navštívit celkem třináct. Tak jako každý rok jim předcházela tradiční sobotní Barokní noc (25. 6.), malebná evokace atmosféry dobových zámeckých slavností vrcholící hostinou a ohňostrojem v zámecké zahradě.

Celý článek

Festival Janáček a Luhačovice

Karla Hofmannová | 09/16 |Události

Luhačovice, to jsou léčivé prameny a kultura ve zdech zajímavé architektury a ve scenérii přírodních krás. Vykvetla zde láska k hudbě a oblíbil si je i Leoš Janáček, který zůstal Luhačovicím věrný 25 let. A Luhačovice zase teď 25 let splácí mistrovi vděčnost a každým rokem pořádají Festival Janáček a Luhačovice. Na letošním, jubilejním ročníku si dramaturgie dala záležet a vybrala program vskutku excelentní. V pěti večerech od 11. do 15. 7. se zde představili renomovaní umělci, jejichž jména už sama o sobě zajišťovala úspěch.

Celý článek

Prague Proms opět bohatší

Vladimír Říha | 09/16 |Festivaly, koncerty

SOUHRNNÉ OHLÉDNUTÍ

Letošní 12. ročník mezižánrového festivalu Prague Proms se konal od 18. 6. do 26. 7. a byl ještě bohatší, pokud jde o nabídku zážitků, než ročníky předcházející.
Netypické publikum i netypický program se sešlo hned na zahájení festivalu v Rudolfinu 18. 6. Byli v něm bývalí politici, ale také rockeři a osobnosti soudobé hudby i jazzu. Ty všechny kdysi uhranul jako symbol protestu i inovací v hudbě i politice Frank Zappa, americký skladatel a experimentátor.
Zemřel sice v roce 1993, ale stále zůstává tím „principálem americké apokalypsy“, jak ho kdysi nazval Jiří Černý.

Celý článek

Světová premiéra Svatojánských vigilií Jiřího Pavlici

Jiří Kolář | 09/16 |Festivaly, koncerty

Nebylo to poprvé, co se na koncertním pódiu sešli představitelé dvou odlišných hudebních světů – Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK (dirigent Stanislav Vavřínek) a oblíbený, svým současným širokým hudebním záběrem a netradičním repertoárem zcela ojedinělý ansámbl Hradišťan (umělecký vedoucí Jiří Pavlica). A kolik má Hradišťan jen v Praze nadšených příznivců, prokázala jednoznačně 8. a 9. 6. 2016 zcela zaplněná Smetanova síň Obecního domu. Spojená hudební tělesa nabídla totiž ve společném provedení kromě známých i méně známých Pavlicových písní světovou premiéru jeho Svatojánských vigilií.

Celý článek

Piotr Beczała a Sonya Yoncheva v Ostravě

Karla Hofmannová | 09/16 |Festivaly, koncerty

Janáčkova filharmonie si na svůj koncert 16. 6. pozvala ke spolupráci netradiční hosty. Dvě světové pěvecké hvězdy, které již měly čest vystoupit v Metropolitní opeře, což jim zajistilo zvědavost a přízeň publika. Tento počin byl sázka na jistotu a očekával se velký zájem návštěvníků a zřejmě i proto volili pořadatelé jako místo koncertu multifunkční halu Gong ve Vítkovicích.

Celý článek

Filmový festival Karlovy Vary

Vladimír Říha | 09/16 |Horizont

Po obrovském úspěchu loňského jubilejního ročníku sice 51. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary neměl kulaté číslo, ale díky různým historickým peripetiím (dlouhé střídání s festivalem v Moskvě) i letos slavil, a to 70 let od prvního ročníku. Ve dnech 1. až 9. 7. to byl ale festival ryze pracovní, jak mu svědčí ve stálém týmu organizátorů v čele s Jiřím Bartoškou, a hlavně poutavým programem opět přitáhl pozornost tisíců návštěvníků, zejména mladých. Ročník měl opět štěstí na hosty – mezi hvězdami s cenami byli i Willam Defoe, Jean Reno či Charlie Kaufman. Ti si okamžitě svým vstřícným chováním získali úctu diváků a sami si festival vyloženě užívali.

Celý článek

Proč Elektra?

Helena Havlíková | 09/16 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Inscenace Elektry Richarda Strausse, poslední premiéra Státní opery před jejím uzavřením kvůli rekonstrukci, vznikla v koprodukci s divadly v San Francisku a Karlsruhe s mezinárodním týmem – německý dirigent Roland Böer a britský režisér Keith Warner.
Režisérovi Keithu Warnerovi a jeho slovenskému scénografovi Borisovi Kudličkovi ovšem Strauss i Hoffmannsthal s jejich brilantní intenzitou temné extáze pomsty a morbidních triumfů smrti postav, které se vymykají lidskému řádu, byly málo. Inscenátoři vedeni psychoanalytickým pojmem Elektřina komplexu aplikovali na mytologický příběh paralelu současné rodinné tragédie s dalšími vrstvami komplikovaných vztahů včetně sexuálních a incestních. Jenže dosáhli pouze toho, že touto svou režisérskou svévolí jen odváděli pozornost od Straussovy hudby. I když inscenace obsahovala prvky hororu a překvapení, působila místy až směšně.

Celý článek

Liberecká Thaïs v dráždivých lodičkách

Helena Havlíková | 09/16 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Liberecká linie uvádění oper Julese Masseneta (1842–1912) zachytila celosvětový trend, kdy se po období nezájmu tento francouzský romantik začal vracet na operní jeviště především svou Manon. V Liberci po Wertherovi (2001) z třicítky Massenetových dokončených kompozic tohoto žánru následoval Don Quichotte (2012) a nyní Thaïs.

Celý článek

Tanec Praha 2016

Lucie Dercsényiová | 09/16 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Podoby současného tance jakoby neznaly hranic, i když se ukazuje, že na mnohá úskalí přeci jenom narážejí. Projevy lidského těla mohou být nejen zcela autentické, ale také arteficiální, vždy však zůstávají jedinečným prostředníkem uměleckých vyjádření, která nemusí být pokaždé tím vaším šálkem čaje. O různorodosti kvalit soudobých produkcí vypovídala také festivalová nabídka již 28. ročníku Tance Praha (1. 6.–23. 6.), která zahrnovala soubory zaměřené na komorně laděnou tvorbu. Letošní ročník festivalu představil během dvaatřiceti dní divákům pestrý koktejl představení. Publikum sledovalo taneční tvorbu z celkem 14 zemí, konkrétně České republiky, Belgie, Francie, Itálie, Izraele, Jižní Koreje, Kostariky, Německa, Nizozemí, Řecka, Slovenska, Španělska, USA a Velké Británie.

Celý článek

Musikfestspiele Potsdam Sanssouci

Jana Vašatová | 09/16 |Zahraničí

Mezinárodní hudební festival v Postupimi, sídle pruských králů nedaleko Berlína, se letos konal už po dvaašedesáté a přinesl od 10. do 26. 6. plných sedmatřicet koncertů. Celý areál Sanssouci a dalších postupimských zámků a zahrad má hodně blízkého s francouzskými Versailles, s nimiž se vůbec ne náhodou Postupim letos spojila jako s partnerským městem, se kterým bude v dalších letech spolupracovat, a to nejen na kulturním poli. Tomu také odpovídal program festivalu, který pod heslem Bonjour Frankreich (Dobrý den, Francie) vedl své návštěvníky od hudby francouzských gotických katedrál přes barokní operu až k pařížskému salonu. Postupim ovšem patří už víc jak šedesát let především tzv. staré hudbě – přijíždějí sem specializované soubory dobových nástrojů a poučené interpretační praxe.

Celý článek

Heimbach – Pozor! Vysoké napětí!

Ivan Žáček | 09/16 |Zahraničí

Letní hudební festival komorní hudby v Heimbachu, malém městečku na severním okraji Eifelu, nese název Spannungen. Ta metafora je půvabná i výstižná hned ze dvou důvodů. Jednak poukazuje na samotný původ objektu, který se již po 18 let stává v prvých dnech léta domovem komorní hudby – je to původně vodní elektrárna, dokonce svého času největší svého druhu v Evropě. Tento, dnes už můžeme říci, architektonický skvost z roku 1904 je patrně nejkrásnějším secesním vodním dílem v celém Německu. Rozprostírá se, nijak veliký, na břehu řeky Rur, na okraji Heimbachu, a jeho čistá jugendstilová konstrukce dnes slouží jako průmyslové muzeum, od roku 1998 pak – a to je druhý aspekt oné metafory – i jako dějiště heimbašského festivalu.

Celý článek

Halévyho Židovka v Mnichově

Zbyněk Brabec | 09/16 |Zahraničí

Opera Židovka Jacquese Fromentala Halévyho (1799–1862), která měla premiéru 23. 2. 1835 v Paříži, patří k nejvýznamnějším dílům tzv. „velké francouzské opery“. Obdivoval ji Wagner i Mahler, v Paříži do roku 1893 dosáhla 550 představení a v repertoáru všech významných operních domů se pravidelně vyskytovala ještě v 1. polovině 20. století (v Národním divadle v Praze se hrála naposledy v lednu 1935, v Brně v únoru 1934). Pak dlouho upadla v zapomenutí, nicméně slavní tenoristé na svých recitálech rádi zpívali árii žida Éléazara „Rachel, quand du Seigneur“, kterou najdeme na gramofonových deskách největších tenoristů.

Celý článek

Čeští pěvci v zahraničí IV

IX. Hannah Esther Minutillo

Helena Havlíková | 09/16 |Studie, komentáře

Mezzosopranistka Hannah Esther Minutillo je dnes v zahraničí známější než doma. Rodačka z Jihlavy – tehdy Hana Kružíková – vyrůstala v Liberci. Její lásku ke zpěvu založilo deset let ve zdejším pěveckém sboru Severáček ještě během sbormistrovství Milana Uherka. Po dokončení gymnázia chtěla na pražskou HAMU nebo alespoň na konzervatoř. Nevzali ji. Vysoká škola chemická v Pardubicích byla nakonec jen epizodou před pardubickou konzervatoří (1984–89) u profesorky Svatavy Šubrtové, díky svému manželovi Miroslavu Raichlovi navíc úzce spjaté se Severáčkem. Zpěv jasně zvítězil.

Celý článek

Nejvýznamnější zahraniční festivaly II

IX. Locarno a Lugano

Jana Vašatová | 09/16 |Studie, komentáře

Do italské části Švýcarska, do Ticina, směřují už víc jak 70 let návštěvníci nejen za přírodními krásami, ale také za hudbou. Zdejší mezinárodní hudební festival Settimane musicali, jehož letošní 71. ročník proběhne od začátku září do poloviny října v Locarnu a v sousední Asconě na břehu jezera Lago Maggiore, vznikl před stejným počtem let jako naše Pražské jaro. Na rozdíl od něho ale vzešel ze soukromé iniciativy hudebních nadšenců, za podpory klavíristy Alessandra Chasena a později i v Asconě usazeného ruského skladatele Wladimira Vogela – a takový také zůstal.

Celý článek

Z historie muzikálu IV – Na slovíčko s muzikálovými legendami

IX. Marie Zamora

Patrick Fridrichovský | 09/16 |Studie, komentáře

Francouzská muzikálová herečka, zpěvačka, režisérka a herecký pedagog s mezinárodní působností Marie Zamora dnes žije trvale v New Yorku. Pravděpodobně bychom o ní slýchali více, kdyby nebyla na přelomu 80. a 90. let obsazena do role Cosette ve francouzském nastudování muzikálu Les Misérables libretisty Alaina Boublila. Šlo o setkání vpravdě osudové, neboť Marie a Alaine jsou od té doby manželi. Přestože vychovala dva společné potomky, stíhá i svoji kariéru. V zásadě nepřijímá trvalá angažmá v muzikálech, ale pravidelně se zúčastňuje především koncertů a krátkodobých akcí v Londýně či Los Angeles.

Celý článek

Muzikantské fugy – Johann Wenzel Stich – Giovanni Punto

Stanislav Bohadlo | 09/16 |Studie, komentáře

„Jeho duch vyhledával svobodu a příležitost, aby se mohl ve světě ukázat jako virtuos“ J. G. Dlabacz

„Dokonce sama Paříž, když chce dobré hornisty, musí je už po léta získávat z Čech,“ napsal Ernst Ludwig Gerber roku 1789 v hesle svého budoucího slovníku Lexicon der Tonkünstler. Dva poddané, lokaje a myslivce hraběte F. A. von Sporcka, Petra Rölliga (1650–1723) a Václava Swidu (1638–1710), vyučené k ovládání loveckých signálů na parforsní roh ve Francii, označil Gerber za „otce hornistů v Čechách“ a na adresu hraběte Sporcka zvolal: „Kéž je jeho památka zasvěcena múzám.“ Horace Fitzpatrick (1970) pak považuje teprve třetí generaci hornistů z Čech v období 1750–1800 za „zenit ručního rohu a úrodu velkých virtuosů osmnáctého století“. Stich se ovšem stal svým zpěvným přednesem jejich nekorunovaným králem a „svým uměním a zručností získal všeobecný obdiv“ (Lipawski, 1811).

Celý článek

Martinů a Die Hagne Sanghers

Jana Honzíková | 09/16 |Studie, komentáře

V tomto roce se uskuteční vydání dalšího svazku Souborného vydání děl B. Martinů Polní mše, H. 279 (Série VI/2, svazek 2 spolu s kantátou Svatební košile, H. 214/A). K doplnění pramenného výzkumu zejména v oblasti provozovací praxe týkající se této kantáty přispělo získání materiálů z archivu mužského sboru Haghe Sanghers v Haagu. Jedná se o korespondenci, koncertní programy a fotografie, jež jsou nyní dostupné v kopiích v Institutu B. Martinů. Historie mužského sboru Die Haghe Sanghers je svázána s Bohuslavem Martinů hned třemi sborovými kompozicemi. Kromě Polní mše je to Hora tří světel a Izajášovo proroctví.

Celý článek

Z našich houslařských ateliérů – Pavel Ženíšek

Rafael Brom | 09/16 |Svět hudebních nástrojů

K rozhovoru v houslařské dílně poblíž Veletržního paláce v pražských Holešovicích jsem se dostal po sportovním výstupu až pod střechu činžáku. V neformálním rozprávění jsme probrali kde co, ale mnohé z košatého rozhovoru bylo dlužno uložit do kategorie „nezpracovaný fond“. Houslař Pavel Ženíšek, narozen 6. 10. 1965 v Plzni, který do dějin houslařství vstoupil v 80. letech, „zpětně vyhodnotil“ historii své cesty k řemeslu počínaje vzpomínkou na rodné město…

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 09/16

Partneři:

 
 
 

Vyhledávání: