Hudební Rozhledy

Editorial 12/16

Hana Jarolímková | 12/16 |Úvodník

Vážení čtenáři,
v žádném případě nemám v úmyslu chmurnými úvahami narušovat atmosféru nadcházejících svátků klidu, míru a radosti, ale ke konci roku bilance uplynulého období jaksi patří. Na neradostný stav české kultury, v našem případě vážné hudby, jsme upozorňovali (dlužno dodat, že vcelku marně) již mnohokrát. Nyní to jasným a velmi přesvědčivým způsobem, který jistě bude mnohým proti mysli, učinil ve svém článku Jiří Dokoupil (str. 50). Z neoddiskutovatelných faktů jím uvedených vskutku až mrazí. Nehodlám však zmíněný text komentovat, to ani není smyslem editorialu, koneckonců každý si jej může přečíst sám a na základě faktů v něm uvedených si udělat vlastní obrázek.

Celý článek

Erwin Schrott

Helena Havlíková | 12/16 |Rozhovory

Těmito slovy začíná píseň programu, se kterým poprvé do Prahy přijede na pozvání agentury Nachtigall Artists jeden z mediálně nejznámějších basbarytonistů – Erwin Schrott. Ve Smetanově síni 5. 12. 2016 nevystoupí jako Don Giovanni, Figaro, Leporello nebo v další ze svých stěžejních operních rolí, ale přiveze koncert, kterým si podmanil Salcburský festival, Vídeňskou státní operu, publikum v Los Angeles, Linci, Budapešti, Berlíně a mno-ha dalších městech, debutoval s ním pro label Sony nejprve na CD v roce 2011, za které získal cenu Echo Klassik, a o dva roky později vydal na DVD. Představí se svým v operní branži unikátním projektem Rojotango, Rudé tango. Vydává se v něm ke kořenům svého dětství – tangu. Zrodilo se v 80. letech 19. století podél Río de la Plata, Stříbrné řeky, jejíž ústí tvoří hranici mezi Argentinou a Schrottovou rodnou Uruguayí.

Celý článek

Jiří Besser: Classic Prague Awards

Roman Jireš | 12/16 |Rozhovory

Nová hudební cena Classic Prague Awards bude každoročně odměňovat tuzemské pěvce, instrumentalisty, dirigenty, skladatele, ale i sbory či orchestry. V nominačních kategoriích ocení talent roku, celoživotní přínos a propagaci české hudby v zahraničí. Poprvé se ceny v podobě křišťálové trofeje s grafikou jedné z Janáčkových partitur budou udělovat 21. ledna příštího roku v Sále Martinů budovy HAMU na Malostranském náměstí v Praze. Za vznikem cen stojí společnost Voice of Prague. Více prozradil ředitel soutěže, bývalý ministr kultury Jiří Besser.

Celý článek

Janáček Brno 2016

Anna Šerých | 12/16 |Události

ÚVOD

5. ročník bienále Janáček Brno 2016 – chloubou festivalu zůstává základ, který tvoří Národní divadlo Brno kvalitními produkcemi či koprodukcemi – Káťa Kabanová, Její pastorkyňa, Modrovousův hrad a Očekávání. Představení, která festival přivezl, domácí i zahraniční, byla osvěžením, nezbytnou i zbytnou informací.
Janáčkova sborová tvorba nabídla radostné porovnání vysoké úrovně sborových těles, komorní koncerty jsou brněnskou posluchačskou popelkou. Aktuální podtitul festivalu Očekávání je jako široká výzva k cestě nejenom za cílenou dramaturgií, ale také k profesionálnímu servisu tiskovin, letošní koncertní programy jsou totálním selháním.

Celý článek

Lukáš Vondráček exceloval Prokofjevem

Vladimír Říha | 12/16 |Festivaly, koncerty

Koncert Rozhlasových symfoniků (SOČR) 4. 11. v pražském Rudolfinu byl mimořádný z mnoha důvodů. Na prvním místě byl slavnostní ke Dni nezávislosti Polska, a proto si také na začátku publikum v sále vyslechlo krátké projevy polské velvyslankyně Gražyny Bernatowiczové a ředitele rozhlasu Reného Zavorala. Nejdůležitějším důvodem návštěvy bylo ale pro mnohé po delší době hostování sólisty večera, klavíristy Lukáše Vondráčka. Třicetiletý umělec se po vítězství v soutěži v Bruselu, kde takto uspěl jako vůbec první Čech, představil v Praze teprve podruhé (poprvé to bylo jen komorně v Betlémské kapli s Josefem Špačkem a dalšími přáteli). Bylo naprosto pochopitelné, že sál Rudolfina praskal ve švech. Polskou stranu pak zastupoval dirigent Michal Nesterowicz, jenž v Praze debutoval.

Celý článek

Elina Garanča opět v Praze

Pavel Horník | 12/16 |Festivaly, koncerty

Tato vynikající lotyšská mezzosopranistka není českému publiku neznámá. Zpívala u nás celkem šestkrát, poprvé před devíti lety. Řada diváků se s ní setkala v operních kinopřenosech. Navíc její poměrně častá účinkování ve Vídni nebo v Mnichově nejsou pro naše operní fanoušky až tak nedostupná. Dosud poslední vystoupení u nás (26. 10.) se od těch předešlých v dramaturgii poněkud lišilo. Bylo to částečně přizpůsobením skladby programu jejímu hudebnímu projektu – Meditation, který byl realizován na CD u exkluzivní firmy Deutsche Grammophon.

Celý článek

Slavnostní koncert k 95. narozeninám Karla Husy

Julius Hůlek | 12/16 |Festivaly, koncerty

Skladatel, dirigent a univerzitní pedagog profesor Karel Husa, Dr. h. c. (1921), je v zahraničí považován za jednoho z nejvýznamnějších českých hudebních tvůrců, jen v jeho původní vlasti – zdá se – přes všechna oficiální uznání a pocty tomu není tak, jak by mělo a mohlo být. Letošního roku oslavil nestor současných českých skladatelů obdivuhodných 95 let a Společnost českých skladatelů a Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze při této příležitosti spojily své síly k uspořádání slavnostního koncertu (11. 10.), jehož program tvořil výběr z jubilantovy komorní tvorby.

Celý článek

MusicOlomouc 2016

Jan Blüml | 12/16 |Festivaly, koncerty

Ve dnech 3.–12. 10. 2016 se stala Univerzita Palackého v Olomouci místem setkání příznivců moderní hudby. Stalo se tak díky osmému ročníku festivalu MusicOlomouc, jenž nabídl různorodý program (celkem osm koncertů plus tři doprovodné přednášky) instrumentální i vokálně instrumentální hudby domácích a zahraničních autorů; hudby vzniklé většinou v době nedávné. Pod tímto časovým určením si představme zejména období po roce 2000; v rámci koncertů zaznělo dokonce sedm premiér děl s vročením 2016. S ohledem na řečené je jasné, že hudební přehlídka úspěšně dostála svému závazku prezentovat hudbu soudobou, byť z hlediska stylového onen pojem „soudobá“ již dávno neznamená „horkou přítomnost“ či „avantgardní předvoj“, nýbrž odkazuje k hudebním experimentům hluboko do 20. století. Zajímavost faktu, že se tzv. soudobá hudba už stala tradicí (poněkud paradoxně navzdory svému původnímu programu), však ponechme stranou a věnujme se jejímu „křehkému zjevování“ na MusicOlomouc.

Celý článek

Na kus řeči s Janáčkem v jazzklubu

Vladimír Kouřil | 12/16 |Horizont

Janáčkova hudba nedá spát především jazzmanům s moravskými kořeny. Dlouhodobě a programově, a nutno připomenout, že s mezinárodně uznávanými výsledky, se jí věnuje s jazzovou svěžestí pianista Emil Viklický. K jeho úspěšným titulům patří také právě Sinfonietta (1926), kterou nahrál v triu pro tokijskou etiketu Venus (2008). Stejnojmenné album tímto opusem uzavírá jeho šestapůl minutovou verzí (s basistou Jiřím Mrázem a bubeníkem Lacem Troppem). V ní si shrnul vybraná témata z jinak pětivětého díla, v původní verzi (jen allegretto) míněné pro všesokolský slet. Například Filharmonie Brno Sinfoniettu hraje čtyřiadvacet minut (Janáčkovo divadlo, dirigent Alexandar Markovič, 27. 11. 2014).

Celý článek

Carl Orff v Národním baví

Anna Šerých | 12/16 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Bavorský skladatel, dirigent, pedagog, Carl Orff (1895–1982) vtiskl svým dílům výrazné prvky teatrálnosti, jeho originální mix vize, slova a hudby tvoří přesvědčivý celek jasné, pregnantní sdělnosti. Národní divadlo se rozhodlo inscenovat dvě jeho jednoaktové perličky z lastur pohádek bratří Grimmů: Chytračka – Příběh o králi a chytré ženě, opera z roku 1943 má moudrý humor či humornou moudrost přímo v popisu: selská dívka imponuje králi svým moudrým vtipem natolik, že si ji vezme za ženu. Ona nepodlehne kouzlu bohatství, dál žije podle kánonu lásky a pravdy, vyvrátí králův nesmyslně nespravedlivý ortel a je z hradu velkomožně vypuzena – může si odnést, na čem lpí a co má ráda. Nasnadě – uspí a odnese si krále.

Celý článek

David Szendiuch exceloval v Opavě jako Attila

Karla Hofmannová | 12/16 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Verdiho opera o hunském válečníkovi s přídomkem „Bič Boží“, který v 5. století ničil a vraždil vše, co mu v Evropě přišlo do cesty, se netěší velké oblibě u dramaturgů. Současníci jí vytýkali přílišnou militantnost a politizování, a měli v podstatě pravdu. Nicméně opera se dočkala v roce 2013 velké renesance. Československou premiéru měla již v roce 1991 v Opavě, kdy ji uvedla, stejně jako nyní na domácím jevišti, režisérka Jana Andělová-Pletichová.

Celý článek

José Carreras jako El Juez

Karla Hofmannová | 12/16 |Zahraničí

Poslední inscenací minulé sezony Divadla na Vídeňce byla nová produkce španělské opery. Skladatel a dirigent Christian Kolonovits zhudebnil libreto Angeliky Messner, krutý příběh z nedávných španělských dějin. Opera je psána na tělo, tedy spíše pro hlas, světově proslulému tenoristovi Josému Carrerasovi. Ten se po úspěšném boji s leukémií znovu vrátil na jeviště, tentokrát se závažným tématem.

Celý článek

Nová opera Hamlet pro 21. století

Karla Hofmannová | 12/16 |Zahraničí

V operním Divadle na Vídeňce zahájili sezonu 2016/17 světovou premiérou. Opera Hamlet rezonuje se Shakespearovým výročím a také byla na objednávku vedení opery napsána. Drama, přetvořené německým libretistou Thomasem Jonigkem, posouvá děj do poněkud jiných psychologických rovin. Hudbu napsal mladý německý skladatel Anno Schreier (nar. 1979), pro kterého byla premiéra ve vídeňském divadle debutem. Režie se ujal renomovaný režisér Christof Loy, který se ponořil do psychologizujících vztahů, formovaných sexuálními deviacemi, a to napříč všemi postavami. Nestará se o boje o trůn, hlavním hybatelem mezilidských vztahů je vášeň a sex.

Celý článek

Čeští pěvci v zahraničí - XII. Ivan Kusnjer

Jan Králík | 12/16 |Studie, komentáře

Pěvecká dráha Ivana Kusnjera na českých operních scénách a koncertních pódiích je dobře známa. Čítá na sto operních rolí a trvá jak na kdysi tovaryšských jevištích v Ostravě a v Brně, tak na domovských prknech trojice operních budov v Praze bezmála čtyři desítky let. Hostováním se dotýká všech dalších českých i moravských operních divadel a nejvýznamnějších i nejmenších koncertních síní. Ivan Kusnjer je z generace, pro niž všechny sny měly končit na hranicích železné opony. Realistická úvaha je ani nepouštěla dál. Ale kvalita výkonů, které podával, byla nepřeslechnutelná. Přesahovala do světa a „svět“ si o ni říkal.

Celý článek

Celuloidová hudba - XII. Současné trendy a jejich hlavní představitelé

Antonín Matzner | 12/16 |Studie, komentáře

Tvorba filmové hudby se postupem času stala jednou z nejfrekventovanějších profesí v hudebním světě. Od poloviny minulého století k tomu přispěla i další média, z nichž zejména televize počítá s uplatněním úspěšných snímků na obrazovce, takže někteří velcí výrobci se na filmové produkci podílejí s kalkulací budoucího zisku už od začátku.

Celý článek

České symfonické orchestry a společenská realita – XII. Nenechme kulturu umírat – závěrečné shrnutí

Jiří Dokoupil | 12/16 |Studie, komentáře

Během tohoto roku jsme měli možnost se v rámci seriálu „České symfonické orchestry a společenská realita“ setkat nejen se zástupci hudebníků orchestrů, ale i s popisem stavu a podmínek, ve kterých dnes výkonní umělci pracují. A přiznejme si, veselé čtení to v mnoha případech není.
Lidé si obecně mají tendenci stěžovat. Ti, kteří působí v kultuře, však dlouho otevřeně na veřejnosti s pláčem a požadavky nevystupovali. Je to zřejmě dáno rovněž tím, že většinou své povolání vnímají jako poslání, svoji profesi mají upřímně rádi, a jsou proto ochotni často i ustoupit ze svých požadavků.

Celý článek

Nejvýznamnější zahraniční festivaly – XII. Domstufen-Festspiele v Erfurtu

Pavel Horník | 12/16 |Studie, komentáře

Evropa, a hlavně ta střední, je až neuvěřitelně bohatá na množství kvalitních velkých i malých hudebních a operních festivalů a „festiválků“. Prakticky u všech i těch nejmenších, které jsou pod patronací místních obcí, je vidět neobyčejná snaha připravit divákům co nejlepší zážitky. Je překvapivé, jaká je rozmanitost míst, kde se tyto hudební akce odehrávají. Jsou to samozřejmě nejrůznější interiéry historické i moderní, ale během léta, kdy již nehrají divadla a jsou zavřené koncertní síně, se nabízí široká škála možností pod širým nebem. A tak ožijí nádvoří a parky hradů a zámků, scenerie přírodních divadel a v neposlední řadě náměstí velkých či menších měst. A protože se v následujících řádcích budeme věnovat Německu, což je se svými deseti spolkovými zeměmi neuvěřitelně rozsáhlá kulturní oblast pro tyto akce, nestačil by ani stodílný seriál. Pomiňme tedy hrady, zámky nebo přírodní scény a podívejme se na náměstí měst.

Celý článek

Z našich houslařských ateliérů – XII. Smyčcař David Herman

Rafael Brom | 12/16 |Svět hudebních nástrojů

Tak jako se mezi houslaři etablují specialisté na stavbu kontrabasů a violoncell, tak se v oboru výroby smyčců objevují také jedinci, kteří dělají výhradně smyčce pro kontrabasy a historické strunné nástroje. A to je důvod, proč se mezi staviteli violoncell a kontrabasů objevuje v našem seriálu smyčcař. Níže bude jeho „kontrabasová genetika“ rozšířena. Druhá obhajoba začíná konstatováním, že oproti nedávné minulosti se dnes takřka hromadně muzicíruje v mnohem širším spektru stylů. Vyšší hudební školy zavádějí obory interpretace na historické nástroje, zatímco nástrojaři se specializují na stavbu starých modelů většinou sebevzděláním, pokud se jim nepoštěstí dostat se do ateliérů v západních zemích či v Itálii. Tak se vedle houslařů a smyčcařů vyškolených v učebních oborech začínají o dobové instrumenty starat sami hudebníci. A to je jádro druhé, výše načaté obhajoby. V minulém čísle tohoto listu jste četli o houslaři Oldřichu Jírovi, dnes uvádíme rozhovor s jeho synem, který v mnohém kráčí ve šlépějích svého otce. David Jíra (narozen 11. 7. 1971), který přijal příjmení Herman, vystavoval své dílo v rámci multižánrového setkání interpretů, skladatelů a výrobců v oboru kontrabas s názvem Bass2016 Prague.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 12/16

Partneři:

 
 
 

Vyhledávání: