Hudební Rozhledy

Editorial 06/17

Hana Jarolímková | 06/17 |Úvodník

Vážení čtenáři,
Česká televize, vůči níž mohu mít jako asi většina národa tisíce výhrad, se přece jen může kromě specializovaného Artu, věnovaného kultuře, pochlubit jedním kanálem (ČT2), který v poslední době zařadil do svého programu vynikající německé, anglické a ruské dokumentární filmy o II. světové válce. Mezi nimi vynikl dokument „Heydrich – konečné řešení“, který mě přivedl na myšlenku realizace nesporně zajímavé série článků z pera Roberta Rytiny, jejíž první díl uveřejňujeme v tomto čísle.

Celý článek

Kristina Fialová: hudba 20. století je mojí srdeční záležitostí

Miloš Pokora | 06/17 |Rozhovory

Pokud bychom chtěli jmenovat mezi mladými českými instrumentalisty nejvýraznější osobnosti, nemohli bychom opomenout teprve devětadvacetiletou violistku Kristinu Fialovou. Je až neuvěřitelné, co všechno tato adeptka vysokých met při svém mládí stihla. Hudebně vyrůstala na brněnské konzervatoři (prof. Miroslav Kovář) a HAMU v Praze (prof. Jan Pěruška). K tomu vystudovala také Královskou hudební akademii v Kodani ve třídě Tima Frederiksona a Larse Anderse Tomtera, Hochschule für Musik Carl Maria von Weber v Drážďanech ve třídě prof. Vladimíra Bukače a své zkušenosti si prohloubila u řady světových sólistů.

Celý článek

MHF Český Krumlov 2017 očima prezidenta festivalu Jaromíra Boháče

Kateřina Viktorová | 06/17 |Rozhovory

Již po šestadvacáté se na Mezinárodním hudebním festivalu Český Krumlov mezi 14. červencem a 5. srpnem 2017 představí špičky současné hudební scény. Před jeho zahájením se setkáváme s prezidentem MHF Český Krumlov Jaromírem Boháčem. Mohl byste letošní 26. ročník festivalu představit?

Celý článek

Krakatit – plaisir d´amour?

Anna Šerých | 06/17 |Události

Sté výročí narození Václava Kašlíka (1917–1968) navodilo důležitý dramaturgický počin – na scénu Národního divadla se po jednapadesáti letech vrátila jeho opera Krakatit. Dílo, které renesanční umělec dvacátého století – režisér, skladatel a dirigent – napsal plně v rozsahu svého avantgardistického smýšlení, a to na libreto podle filmového scénáře Otakara Vávry. Vávrův film existuje od roku 1948 v titulní roli s Karlem Högrem. Zajít na Kašlíkovu operu znamená pochopit, jak Čapkův ikonicky antiutopický román málo známe a zároveň, jak iluzivně vynalézavé dílo skladatel napsal. Není to dílo běžného operního vkusu, na krásné árie nikde nedojde, ale každý, kdo alespoň trochu monitoruje operu dvacátého století, by měl Krakatit znát.

Celý článek

Přehlídka koncertního umění

Rafael Brom | 06/17 |Festivaly, koncerty

Úvodem
Program letošního, počtem skromného festivalu, který se konal čtyři pondělky koncem března a počátkem dubna, tvořila vystoupení čtyř komorních seskupení, Kühnova dětského sboru se sbormistrem Jiřím Chválou a Dvořákova komorního orchestru s dirigentem Jaroslavem Vodňanským, který hrál hudbu Henryka Góreckého, Wolfganga Amadea Mozarta, Edvarda Griega a Antonía Dvořáka. Sborový koncert nesl titul Recitál Kühnova dětského sboru a hostů.


Byli jimi barytonista Roman Janál, recitátor Alfréd Strejček, členové komorního sdružení Apollon Quartet a pianista Daniel Wiesner.

Celý článek

Úchvatní Poulenc i Čajkovskij s Byčkovem

Vladimír Říha | 06/17 |Festivaly, koncerty

Dubnové koncerty České filharmonie měly v týdnu mezi19. a 21. 4. mimořádnou návštěvu i mimořádné obsazení, což spolu těsně souviselo. Jako sólistky Poulenkova klavírního dvojkoncertu přijely totiž po delší době do Prahy z Francie sestry Katia a Marielle Labèque, dirigentem byl na Západě působící Rus Sergej Byčkov, jenž je nejen manželem druhé z nich, ale i řídící osobností nahrávaného kompletu děl Petra Iljiče Čajkovského s Českou filharmonií. V něm došla řada na Symfonii Manfred, op. 58, která tak tvořila druhou část programu (Dvořákova síň).

Celý článek

Holandská Mahlerova Třetí s FOK

Rafael Brom | 06/17 |Festivaly, koncerty

Druhý z dvojice koncertů ve Smetanově síni Obecního domu v Praze věnovaných provedení Symfonie č. 3 d moll Gustava Mahlera, jenž se konal ve čtvrtek 27. 4., byl, doufám, tím lepším, neboť první jsem nezažil. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK přivítal holandské hosty – mezzosopranistku Christianne Stotijn a dirigenta Jaka van Steena, a tak se obě vystoupení konala pod záštitou Jeho Excelence velvyslance Nizozemského království v České republice pana Eduarda W. V. M. Hoekse. Spoluúčinkovali sbor Pueri gaudentes, sbormistryně Zdena Součková, Dětský pěvecký sbor Radost Praha, sbormistr Jan Pirner a Pražský filharmonický sbor, sbormistr Lukáš Vasilek.

Celý článek

Dagmar Pecková hledající

Jaroslav Someš | 06/17 |Festivaly, koncerty

Na loňské Smetanově Litomyšli se Dagmar Pecková představila s pozoruhodným večerem, sestaveným ze songů, písní a šansonů skladatele Kurta Weilla a nazvaným Cabaret Epoque. Protože její zaujetí Weillovou tvorbou je trvalé, proměnila teď weillovský pořad v ambiciózní projekt. Výběr hudebních čísel zachovala, pouze změnila jejich pořadí. Zachovala také původní spolupracovníky, jimiž byli barytonista Jiří Hájek, Epoque Orchestra v čele s dirigentem a klavíristou Janem Kučerou, Miroslav Hloucal Jazz Band a taneční duo Marta Trpišovská, Michael Vodenka. Rozšířila ovšem počet hudebníků a hlavně počet tanečníků o celou skupinu Jednotka Rychlého Nasazení. Přizvala kostýmní výtvarnici Simonu Rybákovou a především získala jako producenta Tomáše Ságla a jeho Ságl Production a jako režiséry, výtvarníky i choreografy bratry Cabany, Michala a Šimona. Tak vznikla kabaretní revue Wanted, uváděná od 11. do 30. 4. letošního roku celkem sedmnáctkrát ve Velkém sále pražské Lucerny.

Celý článek

Kolik trumfů má jazzové jaro?

Vladimír Kouřil | 06/17 |Horizont

Brněnský Jazzfest, průběžný festival Jazz Meets World či Americké jaro v klubu Jazz Dock v Praze, nebo prolog k podzimnímu festivalu jazzových pianistů – to je výčet jen těch nejsledovanějších událostí letošní jarní sezony, kdy lze naslouchat živě hudbě špičkových představitelů současné americké jazzové scény. Hned dvě z takových osobností se představily na Jazzfestu Brno, jehož tucet koncertů probíhal mezi 23. březnem a 4. květnem. Zatímco Chick Corea je klasikem generace sedmdesátníků spjatých s historií jazzu vlastním vkladem, Chrisu Potterovi bylo v lednu teprve čtyřicet šest a upozornil na sebe už v devadesátých letech. A u nás nepříliš známý padesátiletý pianista Marc Cary sólově předvedl, kolik živelnosti a témbrů dokáže dát jazzu vášnivě oddaný pianista.

Celý článek

Ostravská opera má tajemství

Karla Hofmannová | 06/17 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Uvádět klasické české opery je v současné době téměř hrdinský čin. Není to kasovní jistota a inscenátoři se vydávají všanc kritice ze všech možných úhlů. Jestli je česká klasika nedotknutelná či vyčpělá, má-li se modernizovat text, děj nebo reálie a má-li tato produkce ještě dnes divákům, zejména mladým, vůbec co říct a jaká je tedy její paralela k dnešnímu vnímání světa.
Proto je třeba smeknout před odvahou ostravské dramaturgie v osobě Evy Mikuláškové, proklamující jako cíl uvést postupně do roku 2024 celé Smetanovo operní dílo a udržet inscenace na repertoáru. V roce 2014 to byla Čertova stěna, 2016 Braniboři v Čechách a nyní Tajemství.

Celý článek

Plzeňská a opavská Rusalka jako inscenační protipóly

Helena Havlíková | 06/17 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila, v posledních pěti letech ve světě nejhranější česká opera, se dnes uvádí v širokém rozpětí od pohádky o nešťastné vodní víle po drsné, až brutální inscenace s psychologizujícími sondami do temných zákoutí duší bytostí, opeře nadpřirozených, které ovšem, jak známo, duši nemají. Plzeňské a opavské nové dubnové nastudování osciluje kolem těchto protikladných přístupů.

Celý článek

Nikolaj Rimskij-Korsakov: Sněhurka

Jaroslav Someš | 06/17 |Přenosy oper do kin

Dramaturgie přímých přenosů oper a baletů z Národní opery v Paříži, které pořádá pražský Francouzský institut, se vyznačuje objevností a atraktivitou. Znovu jsme se o tom mohli přesvědčit 25. 4. 2017, kdy tu byla deset dnů po své pařížské premiéře uvedena nová inscenace pohádkové opery Nikolaje Rimského-Korsakova Sněhurka (její název se často nepřekládá a zůstává v originálním znění, tedy Sněguročka). Pro naše publikum je to dílo, poprvé uvedené v Petrohradě v roce 1882, velmi málo známé. Naposled je nastudovalo Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě v roce 2004, ovšem Praha neviděla Sněhurku od roku 1950, kdy byla inscenována v Národním divadle!

Celý článek

Dvakrát Tannhäuser v Berlíně

Hana Jarolímková | 06/17 |Zahraničí

Málokdy se milovníkovi oper Richarda Wagnera, za nimiž se mnohdy vydává do divadel, roztroušených po celém světě, poštěstí vidět v jednom městě ve dvou různých operních domech a dva dny za sebou jeden titul. Jednak to má na jednom místě a nemusí se harcovat zase až kdoví kam, a jednak může obě bezprostředně za sebou jdoucí představení hned porovnat, aniž by se mu některé detaily vytratily z paměti.

Celý článek

Madridská Rodelinda jako klukovské běsy

Helena Havlíková | 06/17 |Zahraničí

Uvádění barokních oper dnes nabízí širokou škálu možností. Inscenace Rodelindy Georga Friedricha Händela v Královském divadle v Madridu přinesla variantu kompromisní. Inscenaci nastudoval Ivor Bolton, současný hudební ředitel Teatro Real, vyhlášený dirigent (v Teatro Real nastudoval například Janáčkovu Jenůfu) a cembalista, který má s klasickou a předklasickou operou velké zkušenosti. Pro Händelovu Rodelindu volil Bolton kompromis – instrumentalisty divadelního orchestru na soudobé nástroje doplnili hráči na dobové dechové nástroje a theorbu. Všichni hráli v akusticky báječném prostoru Královského divadla spolehlivě, nicméně v porovnání se specialisty na barokní operu chyběl onen měkčí zvuk smyčcové sekce a frázování, které by posílilo hudební vyjádření afektů typických pro operu seria.

Celý článek

Portréty velkých klavíristů 20. století VII

VI. Jean-Yves Thibaudet

Jana Vašatová | 06/17 |Studie, komentáře

„Sofistikovanost a lahodnost, průzračnost a svoboda“... „Každá nota je perla“… Tak bývá charakterizována hra jednoho z nejlepších pianistů současnosti, kterého jsme měli zatím pouze dvakrát možnost slyšet a vidět hrát v Praze.
Jean-Yves Thibaudet, rodák z francouzského Lyonu, prý rychle hraje, rychle mluví a miluje rychlá auta. Hlásí se k francouzské národnosti, má mladého přítele, byt v Paříži a žije a bydlí v Los Angeles. „Přestože jsem Francouz, má matka je Němka a ne všichni moji učitelé byli Francouzi; a nejsem si jist, jestli má v dnešním neuvěřitelně internacionálním světě smysl hovořit o francouzské nebo ruské nebo argentinské škole, jak je obvyklé…“ řekl v jednom z rozhovorů.

Celý článek

Muzikantské fugy II

VI. Antonio Caldara

Stanislav Bohadlo | 06/17 |Studie, komentáře

O tom, jak se proměňovala hodnota skladatele a jeho díla v průběhu staletí, vypovídá vždy přesvědčivě zájem hudebních i obecných historiků a lexikografů. Jestliže je např. ve Wurzbachově slovníku Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich (sv. 44, 1882) klavíristovi Sigismundu Thalbergovi věnováno třicet tiskových sloupců, druhý svazek z roku 1857 představuje skladatele a císařského kapelníka Antonia Caldaru (1670/71? – 1736) pouze necelou desetinou textu. Přestože dodnes neznáme přesný rok a den jeho narození, čtenáři se dověděli, že byl o 8 let mladší a žil o 27 let déle než ve skutečnosti.

Celý článek

Concerto grosso pro jazz a disharmonii doby

VI. Zákaz koncertů jako součást „třídního boje“

Vladimír Kouřil | 06/17 |Studie, komentáře

Rok 1979 začal pro náš jazz smutně – následkem zanedbaného vnitřního zranění po pádu umírá 22. 2. jedna z vůdčích postav českého moderního jazzu Luděk Hulan. Vedle četných nahrávek po něm zůstává také toto jazzové vyznání: „Je to dobrý kazatel a já mu věřím. Směje se a pláče, uklidňuje, vzrušuje, avšak nepředstírá. A nelže. Já mu věřím. Je to dobrý kazatel – jazz“. PhDr. Vladimír Diviš, náměstek ředitele Československé televize, v zářijovém měsíčníku Melodie vysvětluje, jak chápe pozici „kazatele“ celoplošné médium: „Obec jazzových příznivců je poměrně úzká, a z toho důvodu zařazujeme jazzové pořady většinou v pozdějších nočních hodinách stejně jako moderní vážnou hudbu.“

Celý článek

Petr Koura: Swingaři a potápky v protektorátní noci.

Česká swingová mládež a její hořkej svět

Vladimír Kouřil | 06/17 |Knihy a notoviny

Obsáhlá práce historika Petra Koury (1978) Swingaři a potápky v protektorátní noci. Česká swingová mládež a její hořkej svět je dalším z významných počinů postupně mapujících souvislosti moderní populární hudby a jazzu s životem ve dvou totalitách, jež jsme prožili a přežili, s životem týkajícím se především revoltujícího mládí, k jehož zbroji patří moderní hudba, a současně zasahujícím celou společnost v širších souvislostech. Pro čtenáře, který se hudbou a souvisejícími fenomény zabývá, se tato kniha, byť svou podstatou je hlavně sociologickou studií, čte jako detektivní román. Zabývá se ději kolem swingové hudby, jejíž rozkvět u nás se nechtěně ocitl v prostředí okupace nepřátelskou říší a jejího politického zřízení.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 06/17

Partneři:

 
 
 

Vyhledávání: