Hudební Rozhledy

Editorial 08/17

Hana Jarolímková | 08/17 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
po přečtení nesporně zajímavého článku o význačném barokním skladateli Johannu Sebastianovi Bachovi (1675–1750), který najdete v tomto čísle, jsem si plně uvědomila, jak nejrůznější „mýty“ a klišé dodnes podstatně ovlivňují náš život. Obraz jmenovaného autora, podávaný v nejrůznějších podobách (až po výuku na různých typech škol), je toho jasným dokladem. Kromě toho, že se o něm dozvídáme jako o geniálním hudebníkovi (což je pochopitelně neoddiskutovatelné), jsou nám předkládány různé těžkosti, jimž musel za svého života čelit, ale už se jen vskutku málokdy dozvíme, že za mnohé z nich mohly – mnohdy opravdu až výstřední – projevy jeho složité a komplikované povahy. A to nebyl z početné rodiny hudebníků zdaleka sám, namátkou vzpomeňme např. na někdy až excentrické výstřelky anglického renesančního skladatele Johna Bulla, Jana Ladislava Dusíka, Ludwiga van Beethovena, Richarda Wagnera či Philipa Glasse…

Celý článek

Klavíristka Marina Samson-Primachenko

Jiří Štilec | 08/17 |Rozhovory

S klavíristkou Marinou Samson-Primachenko jsem se setkal, když jsme připravovali zajímavý projekt nahrávek klavírní tvorby Roberta Schumanna. Z původního jednoho kompaktu se postupně staly kompakty dva a během podzimních měsíců se na těchto nahrávkách objeví jak vrcholná díla tohoto bytostného romantika, tak jeho méně známé a méně nahrávané kompozice. Vše samozřejmě pro sólový klavír – Intermezzi, op. 4, Symphonische Etüden in Form von Variationen, op. 13, Carnaval, op. 9, Kinderszenen, op. 15, I. Blumenstück, op. 19, Arabeske, op. 18.

Celý článek

Igor Ardašev

Miloš Pokora | 08/17 |Rozhovory

Igor Ardašev (nar. roku 1967 v Brně) reprezentuje české pianistické umění na nejvyšší úrovni. Jeho talent formoval nejprve otec, na konzervatoři i na JAMU studoval pod vedením prof. Ine-ssy Janíčkové a na mistrovských kurzech byli jeho konzultanty Paul Badura-Skoda a Rudolf Serkin. Působí skromně až plaše, má však za sebou fenomenální úspěchy. Z těch ještě mladistvých připomeňme kromě domácích soutěžních klání (mj. Smetanovská soutěž, Concertino Praga) tituly laureáta z velenáročné moskevské soutěže P. I. Čajkovského a z Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro.

Celý článek

Lohengrin v Národním divadle

Anna Šerých | 08/17 |Události

Oživit v Praze padesát let starou bayreuthskou inscenaci Lohengrina Richarda Wagnera – obskurní nápad, který se zajímavě vydařil. V době své premiéry v roce 1967 neměla tato inscenace žádný mimořádný ohlas, dnes je to zajímavá antikvita. Jedná se o velmi pracnou a důmyslnou rekonstrukci převedenou z rozměrů bayreuthského Festspielhausu do proporcí našeho Národního divadla. Bayreuthské představení – scénu a režii vytvořil vnuk skladatele Wolfgang Wagner, pražské obnovené realizace se ujala režisérka Katharina Wagner, dcera Wolfgangova, ředitelka Bayreuthského festivalu. Jak moc se držela původní režijní koncepce, nelze z mála dochovaných dokumentů posoudit, rozhodně pohled do partitury či libreta ukazuje, že v podstatě striktně respektuje inscenační pokyny svého praděda, skladatele Richarda Wagnera. Nic nepřidala, zažíváme v podstatě monotónní, takřka oratorně statické představení.

Celý článek

Janáčkův máj rozkvetl krásnou hudbou

Karla Hofmannová | 08/17 |Festivaly, koncerty

Úvodem
V Ostravě mají hudbu rádi. A rádi vzdávají hold skladateli, který sice v Ostravě nepůsobil, ale zemřel zde. Festival s jeho jménem má kořeny v době poválečné, po revoluci se zbavil všech ideologických nálepek a vybudoval si sebevědomou, profesionální a vysoce uměleckou podobu. Jeho místo na mapě evropských festivalů je pevné a má zázemí v divácích jak domácích, tak zahraničních. Janáčkův máj je mezi prvními hudebními festivaly, a to nejen v ose časové, ale především po stránce umělecké. Láká vždy publikum ze širokého okolí i ze zahraničí. Letos se konal 42. ročník, a to v termínu od 22. 5. do 9. 6. Místa pro realizaci festivalu jsou vždy něčím ojedinělá a je jim také přizpůsobován repertoár. Na 14 místech Moravskoslezského kraje, v devíti městech, zněla krásná hudba, samozřejmě i jiných skladatelů než Leoše Janáčka.

Celý článek

Smetanova Litomyšl

Helena Havlíková | 08/17 |Festivaly, koncerty

Nejen pastorální händelovská kratochvíle v Nových Hradech
Už šestý rok festival Smetanova Litomyšl kromě „velkých“ představení převzatých z českých a moravských operních divadel zařazuje ve svých dramaturgických přesazích do programu i svou vlastní barokní operní stagionu. Ač by se to nabízelo, nehraje takovou produkci v klasicistním rodinném divadle litomyšlského zámku – návštěvníci do něj mohou nahlédnout pouze při prohlídce tohoto areálu. Osvěžující tradice barokních oper je založena na synergii zámku a zahrad v Nových Hradech včetně přírodního amfiteátru, které s tak citlivou péčí zvelebují manželé Kučerovi, a na zasazení inscenace do širšího kontextu dvorských hudebních a divadelních kratochvílí včetně požitků kulinářských. Dnes někdy až umanuté úsilí souborů staré hudby o tzv. historickou interpretaci tak v Nových Hradech dostává další podstatný životadárný rozměr, při kterém diváci nemusejí jen způsobně sledovat operní představení, ale mohou přímo zakusit atmosféru tehdejších dvorských zábav.

Celý článek

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora podesáté

Julius Hůlek | 08/17 |Festivaly, koncerty

Letošní jubilejní, již desátý ročník kutnohorského festivalu komorní hudby klade nejednu bilanční otázku. Nejen co všechno se za těch deset let podařilo, ale co se podařilo uskutečnit především. Na prvním místě je třeba zdůraznit evidentní, nezpochybnitelnou prosperitu festivalu. Když roku 2008 začínal, vůbec nebylo jisté, jak to s ním dopadne, neboť předtím zdejší Kruh přátel hudby doslova „zhynul na úbytě“, a s nezájmem publika bylo tudíž třeba počítat. Leč nestalo se tak a bilance těch deseti ročníků kromě jiného ukazuje, že právě Kutná Hora se ostatním hudebním festivalům stala příkladem co do zvýznamnění komorní hudby ve spektru dramaturgických koncepcí. Stalo se pravidlem, že festival pokaždé něčím novým překvapí – dramaturgicky, volbou interpretů, a také vynalézavými inovacemi rázu ideového.

Celý článek

FOK uvedl posmrtně mši Karla Růžičky

Vladimír Říha | 08/17 |Horizont

Na posledním koncertě sezony 2016/2017 se ve dnech 7. a 8. 6. povedlo Symfonickému orchestru hl. města Prahy FOK uvést v Praze dramaturgický poklad, který zakončil tuto pro FOK velice dobrou sezonu. V nastudování Jana Kučery se dostalo plnému sálu (píši o čtvrtku) programu, který spojoval americkou jazzově orchestrální klasiku, skladby Georga Gershwina, s nově uvedenou symfonickou verzí známé Celebration Jazz Mass loni zesnulého Karla Růžičky.

Celý článek

Lazebník sevillský žije v Ostravě

Anna Šerých | 08/17 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Opera nás baví – to platí v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě plnou měrou o nadšených aktérech i nadšeném publiku Lazebníka sevillského Gioachina Rossiniho. Z Lazebníka známe dobře zápletku i happy end, kdekdo odbrouká energické Figarovo entrée i Basiliovu árii pomluvy, ale v trysku děje a italštiny nám detaily unikají. Ne tak v Ostravě – zpívá se v češtině, v novém, vtipném překladu Jaromíra Nohavici. Není v operních překladech nováček, muzikant, písničkář a zpěvák rozumí rytmu slov a veršů, text dokonale promyslel, sedí hudebně, sedí významově, perlí vtipem, aktuálností. Přitom naše tradice překladů Lazebníka sahá do 19. století, kvalitní z pera V. J. Novotného a zejména J. Vymětala, co dokázal Jaromír Nohavica je stoprocentní, smysl a vtip dokáže vytěžit i v závratném tempu melodické mluvy recitativních pasáží.

Celý článek

Nová opera Jana Zástěry

Lenka Přibylová | 08/17 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Vepřová odysea aneb Co Hájek raději zamlčel, tak zní název novinkové opery pojednávající o historickém příběhu spojeném se založením lázní v severočeských Teplicích. Autorem této půvabné opery buffy se stal úspěšný skladatel Jan Zástěra (*1984), který se intenzivně věnuje oživování důležitých období z historie a hudebních tradic Teplic a přilehlého regionu. Odkud pochází tak zvláštní název? Podle legendy, kterou zaznamenal ve své Kronice české Václav Hájek z Libočan, zde byl již v roce 762 objeven pramen, v jehož horké vodě se opařili vepři špatně hlídaní pasáčkem tamního velmože Kolostůje.

Celý článek

Strehlerův oprášený únos ve Scale

Helena Havlíková | 08/17 |Televize

Česká televize na kanálu ČT art uvádí v sympaticky se zvyšující frekvenci záznamy operních inscenací. V pondělí 19. 6. uvedla dokonce přímý přenos Únosu ze serailu Wolfganga Amadea Mozarta z Teatro alla Scala. Tato prestižní milánská operní scéna tímto remakem uctila 20. výročí úmrtí legendárního italského režiséra Giorgia Strehlera (1921–1997), který pro La Scalu vytvořil více než třicítku inscenací. Hudební nastudování je dílem neméně slavného dirigenta Zubina Mehty, který se podílel již na původní inscenaci Únosu pro salcburský festival v roce 1965, která byla přenesena do La Scaly v roce 1972.

Celý článek

Parsifal ve Vídni

Markéta Jůzová | 08/17 |Zahraničí

V posledních dvou měsících sezony zařazuje Vídeňská státní opera zpravidla více oper Richarda Wagnera než během roku. Vedení prestižní rakouské scény nabídlo letos na jaře mezinárodnímu publiku premiéru opery Parsifal, kterou hudebně nastudoval Semjon Byčkov. Výběr z dalších stěžejních skladatelových děl – Zlato Rýna, Valkýra, Siegfried a Soumrak bohů – svěřil ředitel Dominique Meyer renomovanému Wagnerovu specialistovi Peteru Schneiderovi, který patří k nejdéle působícím dirigentům Bayreuthských slavností. Když jsem se s dirigentem Schneiderem setkala ve Vídni k rozhovoru (viz Hudební rozhledy 8/2015), přiblížil mi otevřeně svůj osobní přístup k interpretaci Wagnerových oper: „Jsem si vědom své intuice pro architekturu interpretace jeho děl, nalezení správných proporcí hudby a vytříbeného citu pro čas dramatický, divadelní a hudební... V hudbě vždy musím najít dramatický základ, ze kterého opera vychází, a pak usiluji o dosažení maximálního hudebního výrazu.“

Celý článek

Nejvýznamnější zahraniční festivaly III

VIII. Festival Internacional Cervantino

Pavel Horník | 08/17 |Studie, komentáře

Guanajuato je krásné stosedmdesátitisícové hlavní město jednoho z 31 států Mexika, Svobodného a suverénního státu Guanajuato (Estado Libre y Soberano de Guanajuato), téměř ve středu Mexika, respektive Spojených států mexických. Bylo založeno v roce 1534 na náhorní planině ve výši 2000 metrů. K jeho důležitosti a významu přispěly hlavně stříbrné doly, jedny z největších v Mexiku, které se v bezprostřední blízkosti nacházejí. Vznikala zde zámožná střední a vyšší občanská třída, která cítila potřebu se bavit a také vzdělávat. Právě proto již v historii mělo město velkou kulturní tradici a třeba první divadlo zde bylo založeno ve třetí čtvrtině 18. století.

Celý článek

Z historie muzikálu V

VIII. Jozef Celder

Michael Prostějovský | 08/17 |Studie, komentáře

Původem ze Zvolena, od roku 1969 žije v Londýně. Více než dvě desítky let pracoval pro prestižní Královskou shakespearovskou společnost (Royal Shakespeare Company) v divadlech Aldwych a Barbican a podílel se na více než třech stovkách jejích inscenací. Společně s renomovaným lighting designérem Davidem Herseyem vytvořili světelnou podobu londýnského nastudování muzikálu Les Misérables (Bídníci). Celderovy zásluhy pro divadlo Barbican a Královskou shakespearovskou společnost ocenil sám princ Charles. V roce 1992 přijel Jozef Celder do Prahy v roli supervizora producenta Camerona Mackintoshe pro první pražskou inscenaci muzikálu Les Misérables v Divadle na Vinohradech. V průběhu dalších let vytvořil světelnou podobu pražských nastudování muzikálů Andrewa Lloyda Webbera Jesus Christ Superstar (1994), Evita (1998) a Cats (2004, Kočky).

Celý článek

Muzikantské fugy II

VIII. Johann Sebastian Bach

Stanislav Bohadlo | 08/17 |Studie, komentáře

V dějinách hudby vytvořil Bach epochu, více než kdekoli jinde jiný umělec
.J. N. Forkel: Ueber Bach (1802)


Johann Nikolaus Forkel rozeznal už před rokem 1802, jaký význam mělo Bachovo dílo pro dějiny hudby vůbec a jak konstituovalo německou hudbu zvlášť. V tomto ohledu také ocenil „slavný projekt Hoffmeister-Kühnelova obchodu s hudebninami v Lipsku, uspořádat kompletní a kritické vydání všech Bachových děl“. Budou k tomu také potřební zkušení učitelé, nejlepší jsou přímo Bachovi žáci. Forkel chápal Bachovu renesanci ještě dávno před Mendelssohnem jako národní poslání: „Díla, která nám J. S. Bach zanechal, jsou neocenitelným národním dědictvím, kterému sotva může nějaký jiný národ něco podobného postavit.“ Avšak bezprostředně po úmrtí lipského kantora už G. Ph. Telemann předpovídal i nesmrtelnost jeho díla:
„A co Tvé pero na notový list pro umění přineslo,to bylo prohlíženo s největší radostí, často též se závistí.Tak jen spi! Tvé jméno zůstává prosto zániku.“
(přel. Denis Jerie)

Celý článek

Reinhard Heydrich: Kat, který miloval hudbu

III. Triumf v Händelově rodném městě

Robert Rytina | 08/17 |Studie, komentáře

V prosinci roku 1897 zažily saské Drážďany jednu opravdu velkou a slavnou svatbu: známý operní tenor a nadějný skladatel Bruno Heydrich si bral za ženu Elisabeth Krantzovou, dceru svého někdejšího profesora a zároveň ředitele zdejší věhlasné konzervatoře. Pár to byl každopádně značně protikladný už na první pohled. Vedle vysokého a tělnatého čtyřiatřicátníka s hustou kšticí černých vlnitých vlasů, který musel být za všech okolností vždy ve středu jakéhokoliv dění, stanula křehká a štíhlá šestadvacetiletá žena, jíž z jejího rezervovaného chladu nevyvedlo ani bujné svatební veselí. Oba mladí lidé měli k uvedenému chování – kromě toho, že jejich povahové rysy už zkrátka byly takové – během obřadu a následné hostiny ještě každý své vlastní důvody.

Celý článek

Mezinárodní houslařská soutěž Věnceslava Metelky

Rafael Brom | 08/17 |Svět hudebních nástrojů

Společnost Věnceslava Metelky o. s., která v novém společenském klimatu převzala pořadatelství bývalých domácích houslařských soutěží, uspořádala od roku 1979 již pět mezinárod- ních klání. Zakladatelskou osobností byl mistr houslař Jaromír Joo, člen Kruhu umělců houslařů, a protože působil v Náchodě, stala se soutěž hrdou záležitostí nejen pořádající společnosti, ale také jmenovaného města. Tam setrvala až do roku 2012. Zakladatel této nejen odborné, ale velmi široce pojaté společenské události už nežije, a tak se zodpovědná společnost rozhodla přenést ji do hlavního města (31. 5. – 3. 6. 2017), kde získala jako spolupořadatele Národní muzeum, které nabídlo prostory Českého muzea hudby, jež má pro tuto událost, jak se i potvrdilo, velmi příhodné zázemí s prostorem pro početné publikum, pro koncertní vystoupení i pro přednáškovou složku soutěže. Současně zde našli svůj reprezentativní prostor i soutěžící houslaři, kteří se dokonce dočkali hudebního doprovodu při své soutěžní řezbě houslové hlavice.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 08/17

Partneři:

 
 
 

Vyhledávání: