Hudební Rozhledy

Editorial 09/17

Hana Jarolímková | 09/17 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
jedno z významných zářijových výročí představuje osmý den tohoto měsíce, kdy se v roce 1841 v Nelahozevsi u Kralup narodil český světově proslulý skladatel Antonín Dvořák (†1904).
Zamyšlení nejen nad jeho tvorbou, ale i tvůrčí činností Dvořákových předchůdců a následovníků mne vedlo k širší úvaze nad českým národním obrozením a v jeho rámci nad zcela zásadním propojením tří kulturních fenoménů oné pro náš národ tak zásadní doby. To znamená lidové tvorby folklorní a tvůrčí činností literátů a básníků, jakými byli např. Božena Němcová (1820–1862), Karel Jaromír Erben (1811–1870), František Ladislav Čelakovský (1799–1852), Vítězslav Hálek (1835–1874) a další, s hudbou nejen Antonína Dvořáka, ale i jeho předchůdce Bedřicha Smetany (který např. na Hálkovy Večerní písně zkomponoval stejnojmenný hudební cyklus) či z následovníků například Vítězslava Nováka (1870–1949) nebo Oskara Nedbala (1874–1930), abych jmenovala alespoň některé.

Celý článek

José Cura

Martin Rudovský | 09/17 |Rozhovory

José Cura (*1962) je netypický operní pěvec. Už proto, že operní zpěv pro něho není zdaleka to jediné. Pěstuje rovněž své umění dirigentské a kompoziční. Je také člověkem, který projel doslova celý svět, a je proto zdravé s ním rozmlouvat nejen o hudbě. Mimořádně například promýšlí to, co přijde po nás.

Celý článek

Wynton Marsalis

Markéta Jůzová | 09/17 |Rozhovory

Legendární americký trumpetista a skladatel Wynton Marsalis, generální a umělecký ředitel kulturního střediska Jazz at Lincoln Center v New Yorku, vydal od roku 1982 více než 70 jazzových a klasických alb. Je devítinásobným držitelem nejprestižnějších cen Grammy. V roce 1983 se stal prvním a jediným hudebníkem, který získal cenu Grammy jak v jazzové, tak v klasické kategorii, o rok později si stejný úspěch zopakoval. V mládí studoval na Juilliard School a stal se členem slavného jazzového souboru Arta Blakeyho Jazz Messengers. V roce 1997 se stal prvním jazzovým umělcem, který získal prestižní Pulitzerovu cenu za hudbu za své oratorium Blood on the Field. Své rozsáhlé skladatelské dílo komorní, orchestrální, oratorní, baletní a filmové hudby stále rozšiřuje. Byly mu uděleny čestné doktoráty mnoha vysokými školami v USA.

Celý článek

Bouřlivé ovace pro Wyntona Marsalise a Jazz at Lincoln Center Orchestra

Markéta Jůzová | 09/17 |Události

Vzácní hosté nejprve v Rudolfinu
Devítinásobný držitel Grammy a nositel Pulitzerovy ceny Wynton Marsalis, legendární trumpetista, mimořádný skladatel, generální a hudební ředitel Jazz at Lincoln Center v New Yorku a dlouholetý umělecký vedoucí světoznámého newyorského tělesa Jazz at Lincoln Center Orchestra, se vrátil do České republiky se svým bigbandem po roce a tentokrát ve velkém stylu. Ve dnech 20.–23. 6. 2017 vystoupil v naší metropoli s americkými jazzovými hudebníky v rámci Eurasia turné. Společně hráli na třech koncertech se zcela odlišným a strhujícím programem.

Celý článek

Královské Letní slavnostil staré hudby

Helena Havlíková | 09/17 |Festivaly, koncerty

Letní slavnosti staré hudby (11. 7. – 7. 8.) rozezněly zajímavá místa Prahy během prázdnin už po osmnácté. Tématem letošního ročníku tohoto renomovaného mezinárodního festivalu koncipovaného ve spolupráci pořadatele, kterým je Collegium Marianum – Týnská škola, s Centrem pro barokní hudbu ve Versailles, bylo právě toto honosné sídlo francouzských králů. Na sedmi koncertech zazněla hudba spjatá nejen s dobou vlády „krále Slunce“ Ludvíka XIV., ale i dalších členů královské rodiny během 17. a 18. století.

Celý článek

Festival komorní hudby Český Krumlov

Julius Hůlek | 09/17 |Festivaly, koncerty

Po uplynulých třiceti ročnících českokrumlovský festival komorní hudby stanul na prahu dalšího, již čtvrtého desetiletí. Atraktivní prostředí města Český Krumlov festival permanentně inspiruje a zároveň zavazuje a dá se říci, že letos tomu tak bylo zvýšenou měrou. Na letošní rok totiž připadá 25. výročí zapsání města do seznamu UNESCO. Ve více než týdenním sledu jedenácti koncertních událostí se právě tato okolnost zřetelně projevila netoliko kvalitou zážitků na pozadí interpretačních výkonů, ale zároveň podstatně inovovaným dramaturgickým záměrem. Kromě jiného to byla právě hudba, která po staletí prolínala zdejším životem a nedílně spoluutvářela jeho tradici. Byla kultivována nejen zdejší osvícenou aristokracií, ale i měšťanstvem a vzdělanci a doslova prolínala životem celého města. Důsledné odkrývání a oživování tohoto procesu se stalo novým úkolem festivalu, a právě proto se na ně zaměříme především.

Celý článek

Festival Janáček a Luhačovice

Rafael Brom | 09/17 |Festivaly, koncerty

Týdenní Festival Janáček a Luhačovice (17.–21. 7.) nabídl pět vynikajících koncertů s několika doprovodnými akcemi – mimo jiné i koncert excelentního Pěveckého sdružení moravských učitelů. Festival, který letos vstoupil do 26. ročníku, zahájil slavnostní akt u busty Leoše Janáčka, kde – za účasti reprezentace pořadatele – Lázeňské kolonády – a spolupořadatele – Lázní Luhačovice – Eduarda Bláhy, Josefa Krůžely, Mileny Hrbáčové, Hany Felcmanové a dále profesorky Evy Blahové, jež převzala nad festivalem uměleckou záštitu – promluvil profesor Jiří Hlaváč. Jako rodák z blízkého Zlína pronesl nadčasově výstižný a mimořádně zaujatý projev.

Celý článek

Hlavolam Příběhu o Kristu ve Znojmě

Helena Havlíková | 09/17 |Festivaly, koncerty

Letošní, už třináctý ročník Hudebního festivalu Znojmo se konal v této baště moravského vinařství od 6. do 23. července. Je zajímavý nejen atraktivním spojením koncertů různých hudebních stylů a žánrů s produkcí tohoto kulinářského odvětví. Vedle zavedených patronů festivalu – houslisty Pavla Šporcla, kterému patřily zahajovací koncert i nadační sólo, a sopranistky Pavlíny Senič s jejím dobročinným koncertem na záchranu renesančního zámku v Uherčicích – si festival uchovává své tradiční programové „kotvy“: Tour de Varhany po třech kostelech Znojemska, dětský hudební den, koncert malých géniů nebo koncert laureátů Letní školy barokní hudby.

Celý článek

Karlovy Vary opět filmové

Vladimír Říha | 09/17 |Horizont

Neklamnou známkou začínajícího léta je zahájení Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, a nebylo tomu jinak ani letos, kdy se po dvou výročních festivalech loni a hlavně předloni konal 52. ročník tohoto setkání milovníků filmu ve dnech 30. 6. – 8. 7. Festival má štěstí na výborný organizační tým a také na věrné diváky, kterým vedoucí trojice Jiří Bartoška (prezident), Karel Och (umělecký ředitel), Kryštof Mucha (výkonný ředitel) a nyní již v pozadí stojící Eva Zaoralová jako umělecká poradkyně připravují doslova hody. Také pro výhodné spojení s několika svátky, a tím pádem dny volna přijelo letos ještě více návštěvníků z domova než loni.

Celý článek

Prague Proms tradičně plnily sály

Vladimír Říha | 09/17 |Horizont

Třináctý ročník oblíbeného vícežánrového letního festivalu Prague Proms byl všechno, jen ne „nešťastným třináctým“, jak by číslice naznačovala. Naopak! Letošní ročník akce pořádané Českým národním symfonickým orchestrem ve dnech 21. 6. – 19. 7. přinesl lákavou nabídku plnou hvězd známých i méně známých a nezklamal očekávání. Opět potvrdil, že opřít se hlavně o filmovou hudbu, jazz a v klasice o potvrzené veličiny i programy je v letní, spíše turistické nabídce asi tím nejlepším, co nezklame, přinese dobrou návštěvu i výdělek. V našem přehledu vybíráme z 15 koncertů jen ty nejpřitažlivější anebo ty, které nekolidovaly s dalšími akcemi.

Celý článek

Offenbachův Orfeus v podsvětí

Anna Šerých | 09/17 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Jacques Offenbach napsal svého Orfea v podsvětí jako aktualizační satiru, vyhmátl problémy své doby, bohům z Olympu dal do úst francouzštinu lidu. Estetické námitky kritiků navodily takovou zvědavost posluchačů, že po roce neutuchajícího zájmu musel sám Offenbach Orfea po 228 představeních (!) stáhnout, aby své vynikající pěvce neuštval.
Státní opera svěřila dílo týmu Cabanů – Michal a Šimon Cabanovi režie, Šimon Caban scéna, Simona Rybáková kostýmy. Jaksi hezky česky nasadili kritiku Evropského parlamentu; nápad je nasnadě – bruselský parlament jako Olymp je zkratka srozumitelná, méně srozumitelné a chvályhodné je samo zpracování. Libreto má základní vadu na kráse – pro zpěv používají překlad Ivo Fischera, nemá potřebnou hudební kvalitu a přehlcuje množstvím slov.

Celý článek

Hudební festival Postupim Sanssouci 2017

Jana Vašatová | 09/17 |Zahraničí

Mezinárodní hudební festival Musikfestspiele Potsdam-Sanssouci v německé Postupimi má už léta své jméno a charakter; letos se uskutečnil už jeho 64. ročník, cele věnovaný hudbě na téma „živly – elementy“. Ke čtyřem základním prvkům, promítajícím se do kompozic i literárních děl, si přidal ještě pátý – samotnou hudbu a její sílu a moc. Přitažlivá a nápaditá dramaturgie tak byla na světě. Navíc se festival koná pravidelně v červnu, kdy je v této zeměpisné šířce málem do půlnoci světlo, což přispívá k neopakovatelné atmosféře jednotlivých festivalových akcí.

Celý článek

Tristan a Isolda pod celtou

Hana Jarolímková | 09/17 |Zahraničí

Dosud poslední výjezd za Wagnerem několika členů české pobočky Společnosti Richarda Wagnera nás zavedl do německého Landshutu. Po dobu rekonstrukce zdejšího Městského divadla, sídlícího v komplexu Bernlochner, se zde od roku 2014 hraje v tzv. Theaterzelt – čili v Divadle pod celtou, které stojí uprostřed místního veletržního areálu. Divadlo spadá pod Landestheater Niederbayern, k němuž od roku 1952 patří i divadla v Pasově (Stadttheater Passau – Fürstbischöftlichen Opernhaus) a ve Straubingu (Stadttheater Am Hagen).

Celý článek

Weinbergova Pasažérka v Semperově opeře v Drážďanech

Zbyněk Brabec | 09/17 |Zahraničí

Již dávno je pro nás samozřejmé, že se můžeme vydat na jakákoliv operní představení po Evropě, ba dokonce po celém světě. Z Prahy je to nejblíž do Drážďan (150 km), z Brna do Vídně (130 km). V obou divadlech se opera provozuje na vysoké úrovni, v Drážďanech navíc pro našince většinou za dostupné ceny vstupenek. Jestliže v Semperově opeře v Drážďanech je v následující sezoně 2017/18 na repertoáru 32 různých operních titulů, pak ve Vídni je to dokonce 54 titulů. Vedle známých repertoárových oper, které nemohou chybět v žádném operním divadle, najdeme na obou scénách i tituly, které se u nás nikdy nebo dlouhá léta nehrály. Jedním z nich je opera Mieczysława Weinberga Pasažérka, která byla poslední premiérou sezony 2016/17 v Semperově opeře.

Celý článek

Portréty velkých klavíristů 20. století VII

IX. Olga Kern

Jana Vašatová | 09/17 |Studie, komentáře

Narodila se v Moskvě, dostala stipendium od samotného Borise Jelcina, řadu let dnes žije v New Yorku, svým jménem a uměním zaštítila vlastní interpretační soutěž pro mladé umělce. Vystupovala pro Michaila Gorbačova i v Bílém domě pro George W. Bushe. Ve volném čase maluje akvarely. Vítězka proslulé Van Cliburnovy soutěže, pořádané jednou za čtyři roky v americkém Texasu, si hrdě do životopisu uvádí ocenění z naší rozhlasové soutěže Concertino Praga. V seznamu vítězů z roku 1988 ji najdete pod jménem Olga Pušečnikova.

Celý článek

Z historie muzikálu V

IX. Wolfgang Jansen

Michael Prostějovský | 09/17 |Studie, komentáře

Dr. Wolfgang Jansen patří mezi nejvýznamnější německé teatrology a pedagogy, kteří působí na poli hudebně-zábavního divadla. Vystudoval divadelní vědu a germanistiku na Svobodné univerzitě v Berlíně. Na divadelní vědě promoval diplomovou prací „Historie varieté“. Kulturní managment a divadelní vědu poté přednášel na univerzitách v Berlíně, Düsseldorfu, Essenu, Hamburku a Hildesheimu. Často přednáší i jinde doma i v zahraničí. Těžištěm jeho vědeckého a pedagogického zájmu je především hudebně-zábavní divadlo 19. a 20. století a regionální divadelní dějiny Braniborska. V současné době je jeho stálým působištěm Univerzita umění v Berlíně.

Celý článek

Concerto grosso pro jazz a disharmonii doby

IX. Hudba, jazz – čtvrtá dimenze výtvarného umění

Vladimír Kouřil | 09/17 |Studie, komentáře

V minulém dílu tohoto seriálu o „pozůstalosti“ Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR byly tituly knižní edice Jazzpetit rozděleny do čtyř tematických okruhů. Protože tato část bude věnována výtvarné stránce publikací, jejím tvůrcům a další edici – Situace, začněme čtvrtou, nejrozsáhlejší skupinou Jazzpetitů, kterou jsem nazval Umění ve filosofii a obrazech. Patří sem Jazzpetit O dada, surrealismu a českém umění (poprvé uveřejněný pohled kritika umění a esejisty Jindřicha Chalupeckého na dada, český expresionismus a surrealismus, na umělecký svaz Devětsil, doplněný statí Svět, ve kterém žijeme z Programu D40). Sborník reprodukcí s úvodem Jiřího Valocha Partitury, grafická hudba, fónická poezie, akce, parafráze, interpretace ve stručnosti představil významné domácí a světové tvůrce.

Celý článek

Reinhard Heydrich: Kat, který miloval hudbu

IV. Boj o přežití

Robert Rytina | 09/17 |Studie, komentáře

„V překrásném, firmou Jentzsch und Reichardt vybudovaném prostorném třípatrovém paláci na Gütchengasse sídlí uprostřed zeleně páně Heydrichova konzervatoř. Velké množství světlých učeben, z nichž vede výhled do zahrad, čekárna, sekretariát – budova je zkrátka skutečně moderním školským zařízením. Zlatým hřebem konzervatoře je ovšem nádherný sál pro tři sta osob, sídlící v přízemí. Je vysoký a vzdušný, a v létě i v průběhu celého roku poskytuje návštěvníkům nanejvýš příjemný pobyt. Sledovat zde pokroky Heydrichových žáků je tedy opravdovou radostí! V tomto takřka geniálně architektonicky vypraveném sále, vybaveném též decentním elektrickým osvětlením, má člověk neodbytný pocit, že se právě ocitl v jednom z oněch útulných knížecích divadel, na jaká je dodnes možno narazit ve starých zámcích a rezidencích.“ – Z brožury, vydané k výročí deseti let od založení Konzervatoře Bruna Heydricha pro hudbu a divadlo, 1909.

Celý článek

Z našich houslařských ateliérů – violoncella a kontrabasy II

IX. Houslařka a smyčcařka Jana S. Páclová

Rafael Brom | 09/17 |Svět hudebních nástrojů

Na bezbřehé webové tabuli najdete o Janě S. Páclové jen několik málo informací. Jedna je ryze obchodní, totiž že je v internetovém obchodě k dostání její mistrovský smyčec z pernambuku. Vedle toho tam najdeme i to, že je současnou houslařkou a smyčcařkou původem z Náchoda a že dnes žije v Praze. Obchodní rejstřík uvádí, že firmu založila v roce 1990 a v základních informacích stojí, že se narodila 24. března 1967. Kontakt naleznete také v adresáři Cechu houslařů pražských. A protože jde o obchodní informaci, tak můžeme citovat, že svoji pražskou dílnu si Jana S. Páclová otevřela v Holešovicích na adrese U Vody 1. Jak se dostala k houslařině, jsem se zeptal ze všeho nejdříve, netuše, že odpověď bude jednou z nejnepravděpodobnějších a literárně nejpřitažlivějších ze všech, které jsem v cyklu o houslařích zaznamenal. Mimochodem, v textu užívám českého, prvorepublikového názvu Šénbach pro mě Schönbach – po válce Luby u Chebu.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 09/17

Partneři:

 
 
 

Vyhledávání: