Hudební Rozhledy

Editorial 10/17

Hana Jarolímková | 10/17 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
již třetím rokem uveřejňujeme v jednom z našich seriálů informace o nejvýznamnějších hudebních festivalech, konaných v zahraničí – na konci tohoto roku tedy dospějeme k dílu 36! Jak je z uvedeného počtu zřejmé, lidé mají rádi tuto esenci uměleckých zážitků, která jim díky krátkým intervalům mezi jednotlivými projekty umožňuje i celou řadu srovnání. Nejproduktivnější je v tomto směru samozřejmě náš kontinent, tedy Evropa, kde patří k nejprestižnějším festivalům slavnosti v Bayreuthu a v Salcburku.

Celý článek

Petr Nouzovský: Učím se číst mezi řádky

Miloš Pokora | 10/17 |Rozhovory

Uměleckému zrání violoncellisty
Petra Nouzovského (1982) se věnovala nezvykle velká řada osobností, v Praze to byli Zora Krásná, Martin a Mirko Škampovi, František Pišinger, Jiří Bárta, Jan Páleníček a Miroslav Petráš, v Drážďanech pak Wolfgang Emanuel Schmidt a v Madridu Iagoba Fanló. Byli tu však ještě další, kteří mu předávali cenné zkušenosti, mj. Mstislav Rostropovič, Boris Pergamenščikov a David Geringas, soukromě studoval u Stanislava Apolína a svá studia završil po boku legendárního amerického violoncellisty Lynna Harrella. Obdržel opětovná pozvání na Piatigorského seminář v Los Angeles. Roku 2007 získal ocenění „New Master on Tour 2007“ a „Europäische Förderpreis für Musik 2007“ a v letech 2011 a 2013 se stal postupně laureátem „Val Tidone Competition“ a „Johannes Brahms Competition“.

Celý článek

Setkání s Naděždou Kniplovou

Jakub Horváth | 10/17 |Rozhovory

Milovníci operního umění nepochybně zaznamenali, že 18. 4. oslavila významné životní jubileum přední heroina české opery, pěvkyně Naděžda Kniplová. Při této příležitosti jsem s ní rozmlouval o jejích životních i profesních milnících.

Celý článek

MHF Český Krumlov 2017

Hana Jarolímková | 10/17 |Události

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, který v loňském roce oslavil čtvrt století své existence, se vypracoval mezi naše přední letní přehlídky, v jejichž programu si jistě každý hudbymilovný člověk najde něco svého. K nejatraktivnějším večerům ale bezesporu patří pokaždé večer zahajovací, na který se již celou řadu let daří prezidentovi festivalu Jaromíru Boháčovi zvát mezinárodně proslulé pěvecké hvězdy. Český Krumlov tak již od roku 2009 navštívili umělci takových renomé, jaká mají Renée Fleming, José Cura, Plácido Domingo, Dmitri Hvorostovsky, Elina Garanča, Jonas Kaufmann, Sumi Jo či vloni Juan Diego Flórez. Letos se po šesti letech na festival vrátil mexický tenorista Ramón Vargas, který s sebou přivezl vynikající rumunskou sopranistku Angelu Gheorghiu. Vargas, pro něhož bylo jeho první vystoupení v tomto historicky cenném městě, zapsaném do seznamu světového dědictví UNESCO, tak výjimečné, že o něm hovoří jako o jednom z nejkrásnějších zážitků své kariéry, zpívá s Angelou Gheorghiu často a velmi rád. Jak oba svorně tvrdí, jsou přátelé a vystupují spolu v podstatě pravidelně např. ve Vídeňské státní opeře, kde také oba žijí. Jistě i proto byla atmosféra na tiskové konferenci a rovněž následující den (14. 7.) na koncertě, kde je pod taktovkou Leoše Svárovského doprovodila PKF – Prague Philharmonia, velmi uvolněná a ze stran obou umělců maximálně vstřícná.

Celý článek

Ostravské dny nové hudby

Milan Bátor | 10/17 |Festivaly, koncerty

Festival ukazující nekompromisní a radikální cesty hudby 20. století letos proběhl ve dnech 24. 8. – 2. 9. Celkem se v Ostravě odehrálo 22 koncertů, během nichž zazněla řada českých i světových premiér současné experimentální nové hudby. Tradiční rozměr festivalu Ostravské dny. Festival nové a experimentální hudby (dříve Ostravské dny nové hudby) i letos zahrnoval orchestrální kompozice, současnou operu, vokální skladby, zvukové instalace, maraton elektronické hudby, experimentální performance i díla nejmladší skladatelské generace – rezidentů institutu. Exkluzivitou letošního festivalu byla světová premiéra symfonického orchestru mladých pojmenovaného symbolicky ONO (Ostrava New Orchestra).

Celý článek

Theatrum Kuks

Vojtěch Frank | 10/17 |Festivaly, koncerty

Letošní ročník festivalu Theatrum Kuks (22. 8. – 27. 8.) přinesl kromě řady divadelních projektů také množství zajímavých hudebních vystoupení. V bohatém hudebním programu byl zastoupen především barokní a klasicistní repertoár v žánrech od opery po loutnovou instrumentální hudbu, avšak nechyběla ani současná sborová tvorba. Na Kuksu se konala také pěvecká dílna. Přinášíme vám recenze dvou vrcholných počinů festivalu: koncertu pardubického sboru Bonifantes a představení barokní serenaty Carla Müllera Il natal di Giove v podání ansámblu Damian.

Celý článek

Poděbrady s Piovanim

Vladimír Říha | 10/17 |Horizont

Po loňském nultém ročníku se letos v Poděbradech uskutečnil první ročník Mezinárodního festivalu filmové hudby a multimédií Soundtrack Poděbrady. Konal se od 24. do 27. 8. a jeho největší hvězdou byl italský skladatel filmové hudby Nicola Piovani, který přijel do Česka poprvé. Ještě před ním ve čtvrtek 24. 8. vystoupila na Stadionu FK Bohemia skupina Lucie, která zahrála i melodie z filmu Amerika režiséra Vladimíra Michálka a některé písně známé z videoklipů. V rámci koncertu, na kterém vystoupil jako host kytarista Michal Pavlíček, bylo předáno i festivalové ocenění za filmovou hudbu zemřelému kytaristovi a skladateli Radimu Hladíkovi in memoriam.

Celý článek

Opera v Šárce po třinácté, tentokrát s Jakobínem

Pavel Horník | 10/17 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Ano, je to letos po třinácté, co se již vzrostlými stromy prorostlým hledištěm bývalého přírodního divadla v Šárce rozezněly tóny české operní hudby. Tentokrát to byla 3. 9. v pořadí šestá opera Antonína Dvořáka Jakobín. Nebyla to ovšem první inscenace tohoto populárního skladatelova díla. Ve zdejším amfiteátru bylo s velkým úspěchem provedeno před osmi lety. Jinak zde byla od Antonína Dvořáka inscenována ještě jeho Rusalka a Čert a Káča. V některých případech se určité tituly opakují, protože dramaturgie vychází z daných možností. Tou zásadní je trvalá spolupráce se sólisty, sborem, baletem a orchestrem pražského Národního divadla. V Šárce se mohou provozovat jen ty tituly, které naše první scéna má nebo měla nastudovány. To znamená, že umělci v podstatě dílo již znají ze svých vystoupení jak v Národním, tak v mimopražských divadlech.

Celý článek

Olomoucké barokní slavnosti

Helena Havlíková | 10/17 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Už pět let se Jezuitský konvikt, dnes Umělecké centrum Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, stává během prázdninového července kongeniálním prostorem pro operní hostinu, při které Ensemble Damian se svým uměleckým vedoucím Tomášem Hanzlíkem „servíruje“ nejen barokní, ale i soudobé minimalistické neobarokní hudební divadlo ne jako suchopárnou učenost, ale jako hravou a vtipnou připomínku tehdejších zábav s nevtíravými paralelami k současnosti. Letos bylo „menu“ složeno ze šesti „chodů“.

Celý článek

Bayreuther Festspiele 2017

Hana Jarolímková | 10/17 |Zahraničí

Po deseti letech, kdy jsme Wagnerovy Mistry pěvce norimberské, na Bayreuthských slavnostech představené v roce 1888, tedy 20 let po premiéře v Mnichově, mohli na Zeleném pahorku poprvé vidět v jejich dosud poslední režii, podepsané Katharinou Wagner, zde byla v letošním roce uvedena další inscenace tohoto Mistrova díla. Tentokrát se jí chopil mnoha cenami ověnčený intendant Berlínské komické opery, Australan Barrie Kosky, první režisér židovského původu, který se za 141 let existence festivalu v Bayreuthu objevil. To však zase není až tak důležitá informace, byť jistě patří k zajímavostem letošního ročníku. Mnohem zásadnější je totiž ta, že tento svérázný umělec v minulosti několikrát prohlásil, že ho Wagner nezajímá, a přesto se pro jednu z jeho oper – uvedené Mistry pěvce norimberské – nakonec rozhodl a, jak se nechal slyšet před premiérou, pokusil se je pojmout „přes Wagnerova zdeformovaného, rozporuplného a znepokojivě komplikovaného génia“.

Celý článek

Mnichovské operní slavnosti

Zbyněk Brabec | 10/17 |Zahraničí

Operní sezona Bavorské státní opery v Mnichově každoročně vrcholí v měsíci červnu, kdy během jednoho měsíce a několika dní (začíná se již koncem června) se v rámci Mnichovských operních slavností odehrají dvě operní festivalové premiéry, uvedou reprízy premiér uplynulé sezony a ještě některé další repertoárové opery. Připomeňme, že Bavorská státní opera uvádí v každé sezoně šest až sedm operních premiér, na repertoáru má přes čtyřicet operních titulů a odehraje přes 170 operních představení. Během letošního festivalu měly premiéry tituly vskutku neotřelé, uváděné jen sporadicky: opera Franze Schrekera Die Gezeichneten (Poznamenaní) a poslední dílo zakladatele německé romantické opery Carla Marii von Webera Oberon, König der Elfen (Oberon, král elfů).

Celý článek

Portréty velkých klavíristů 20. století VII

X. Jan Heřman

Miloš Pokora | 10/17 |Studie, komentáře

„Je to umělec z boží milosti. Dává plnýma rukama to, čeho je opravdu jen nadšený nositel umění schopen…,“ napsal roku 1932 jeden haagský kritik. „Je to opravdu světový klavírista a bylo by mu možno naslouchat snad celé hodiny…,“ můžeme zase číst v jednom kodaňském listu ze stejné doby. Komu jsou tato slova adresována? Možná, že to leckoho překvapí, ale takové nadšení vyvolával u kritických veličin dobového tisku český klavírista Jan Heřman (31. 8. 1886 – 30. 11. 1946), osobnost, kterou nelze při představování velkých pianistických zjevů 20. století opomenout.

Celý článek

Concerto grosso pro jazz a disharmonii doby

X. Osmdesátá léta – arytmický osud jazzové sekce

Vladimír Kouřil | 10/17 |Studie, komentáře

Přichází rok 1980, láme se půle báječných let pod psa, řečí vlády jedné strany nazývaných „normalizací“. „Pach strachu, který proniká naší společností, podrývá lidskou důstojnost všech jejích členů.“ – píše Milan Šimečka ve svém eseji Společenství strachu. Ale také píše „Neexistuje tak totální kontrola, aby se v ní nenašly mezery. Vždy se najdou lidé, kteří vedou se strachem na tisíc způsobů svůj soukromý zápas.“ Sem patří také členové Jazzové sekce z celé republiky. Žijící generace netuší, jestli se dožijí zásadní politické změny. Jazzová sekce zase netuší, že jí nebudou povoleny zářijové jubilejní desáté Pražské jazzové dny, ale ani žádné příští. Zato hned v lednu vydává první číslo nové ediční řady Jazzpetit – Rockovou poezii.

Celý článek

Reinhard Heydrich: Kat, který miloval hudbu

X. Toselliho serenáda

Robert Rytina | 10/17 |Studie, komentáře

„Reinhard působil při hře na housle překvapivě jemně a kultivovaně, byl to neobyčejně senzibilní a vnímavý hudebník. Zprvu mi připadal jen jako povrchní mladík v námořnické uniformě, ale tento pocit zmizel, jakmile vzal do ruky housle nebo začal hovořit o hudbě.“
Hertha Lehman-Jottkowitz, Heydrichova přítelkyně z mládí

V minulém díle tohoto seriálu o hudebních kořenech jednoho z nejmocnějších mužů Hitlerovy Třetí říše jsme se dostali až k okamžiku, který by bylo možné označit za velmi podstatnou dějovou křižovatku. Osmnáctiletého Reinharda Heydricha jsme totiž opustili ve chvíli, kdy se s houslovým pouzdrem v podpaží rozloučil s rodným Halle nad Sálou a vydal se do Kielu za kariérou námořního důstojníka. Až dosud jsme se zabývali především osudy jeho otce Bruna, který na životní dráhu úspěšného operního pěvce a pozoruhodného hudebního skladatele navázal v úloze zakladatele a ředitele hallské konzervatoře.

Celý článek

Rudolf Firkušný – skladatel

Veronika Vejvodová | 10/17 |Studie, komentáře

Rudolf Firkušný byl všestranný hudebník, a ačkoliv se proslavil jako vynikající pianista, jeho hudební začátky se vyznačovaly spíše nadáním skladatelským. Nakonec se rozhodl se zcela odevzdat interpretační kariéře, neboť nebylo možné naplno vykonávat povolání skladatele i klavírního virtuosa zároveň.
Ve vzpomínkách na Firkušného dětství a v literatuře se traduje několik historek o tom, jak Ruda již v raném věku projevoval velké hudební nadání. Krátce po narození ho prý otec utišil hrou na klavír se slovy: „Tak ty budeš pořád řvát? Počkej, já tě naučím!“. Když byly Rudovi tři roky, začal si vyťukávat na klavír melodii písně „Šla Nanynka do zelí“, kterou mu zpívala chůva Andělka. Brzy začal k písni vymýšlet vlastní harmonický doprovod a maminka mu musela pomáhat „basovat“.

Celý článek

Nic není věčné. Wieland Wagner – tradice a revoluce.

Jubilejní výstava ke stému výročí narození

Oldřich Kašpar | 10/17 |Studie, komentáře

Po dlouhá léta (od roku 1976) sídlilo Muzeum Richarda Wagnera v jeho zamilované vile Wahnfried v Bayreuthu. Prostory vily však už potřebám muzea nestačily, a tak se v roce 2010 uzavřela a byla zahájena její náročná pět let trvající rekonstrukce, s níž souviselo i otevření další přilehlé budovy a rozšíření muzea o nově vybudovanou moderní stavbu. Komplex byl slavnostně otevřen přede dvěma lety – 26. července. Nyní je expozice rozdělena do tří míst – původního Wahnfriedu, nově zpřístupněného domu skladatelova syna Siegfrieda a již zmíněné nové prosklené části s nádherným výhledem na přilehlou zahradu, kde je umístěn i hrob slavného skladatele.

Celý článek

Novinky ze zahraniční muzikologické literatury IV

Oldřich Kašpar | 10/17 |Knihy a notoviny

Stejně tak jako ve všech předcházejících případech jsem se snažil i pro naše letošní poslední setkání vybrat „podle svého nejlepšího vědomí a svědomí“ tituly z poměrně široké jazykové oblasti, o nichž se domnívám, že by pro zájemce o vážnou hudbu mohly být nejen zajímavé, ale zcela určitě jim dokážou poskytnout neotřelý pohled na celou řadu problémů spjatých s širokospektrálním tématem hudební kultury. Uchýlil jsem se jako obvykle k osvědčenému schématu – a sice postupu, jenž přechází od novátorských děl z historie a teorie hudby až k jednotlivým tvůrcům. Vznikla tak pestrá mozaika, a to jak z hlediska jazykového a kulturního, tak samozřejmě hudebního a dalších.

Celý článek

Z našich houslařských ateliérů II

X. Mistr houslař Antonín Barták

Rafael Brom | 10/17 |Svět hudebních nástrojů

Stojí za to předeslat, co obsahuje pojem „houslař“ v podmínkách běžného provozu, který se v mnohém naprosto shoduje s prací v takzvaném, uměleckém ateliéru mistra houslaře, jenž obohacuje hudbu novými mistrovskými instrumenty pro potřeby virtuosů. V českém prostoru se tento řemeslný obor vyučoval na střední škole pod názvem Mechanik strunných hudebních nástrojů. Později, na dnešní integrované střední škole v Chebu, do níž je začleněna Odborná houslařská škola s oborem Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů – strunné nástroje, se obor uvádí pod poněkud delším názvem Mechanik hudebních nástrojů se zaměřením na strunné hudební nástroje.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 10/17

Partneři:

 
 
 

Vyhledávání: