Hudební Rozhledy

Editorial 11/17

Hana Jarolímková | 11/17 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
je-li toto číslo věnováno zčásti proslulému Salcburskému festivalu, ráda bych v této souvislosti na úvod uvedla něco málo z historie města, které jej každoročně – již po mnoho desetiletí – hostí.

Celý článek

Andrej Gavrilov

Anna Šerých | 11/17 |Rozhovory

„Pro mnohé je díky jedinečnému přístupu jedním z nejosobitějších klavíristů naší doby. Už v 18 letech získal první cenu na prestižní Čajkovského soutěži v Moskvě, po níž následovalo vystoupení na Salcburském festivalu. Jeho debutový recitál v Carnegie Hall vzbudil obrovský zájem a kritici nešetřili superlativy…“, píše se v programu letošního Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, kde tento umělec, v 70. letech nemilosrdně pronásledován tajnou sovětskou službou KGB, přednese díla Roberta Schumanna a Ference Liszta.

Celý článek

S Andreasem Sebastianem Weiserem o jeho novém poslání

Miloš Pokora | 11/17 |Rozhovory

Dirigent Andreas Sebastian Weiser absolvoval Vysokou školu umění v Berlíně. Roku 1985 se stal finalistou prvního ročníku Mezinárodní Toscaniniho dirigentské soutěže v Itálii a v letech 1987–88 studoval u Václava Neumanna při České filharmonii. Stal se druhým dirigentem SOČR a v roce 1990 byl vybrán do čela Jenské filharmonie. Roku 1993 debutoval u Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, když narychlo zaskočil za Semjona Byčkova a převzal řízení Mahlerovy 9. symfonie. Následovala léta bohatá na spolupráci s významnými evropskými tělesy a sólisty – Orchestra Sinfonica Nazionale della RAI Torino, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Symfonickým orchestrem Severoněmeckého rozhlasu, Lucernským symfonickým orchestrem, Bernskými symfoniky, Bamberskými symfoniky, Symfo- nickým orchestrem Středoněmeckého rozhlasu, Stuttgartskými filharmoniky a také Českým komorním orchestrem.

Celý článek

Jana Semerádová: Hledání zvuku českého baroka

Jan Baťa | 11/17 |Rozhovory

Těžko lze uvěřit, že je tomu už dvacet let, co se na našich i zahraničních koncertních pódiích objevil soubor Collegium Marianum. Podobné jubileum hudebního ansámblu přímo vybízí k jistému spočinutí v jinak hektickém hudebnickém životě a k bilančnímu ohlédnutí zpět, ale i k nadějným vyhlídkám do budoucna. Obé jsme probrali s jeho zakladatelkou a uměleckou vedoucí, flétnistkou Janou Semerádovou.

Celý článek

José Cura opět s FOK exceloval

Vladimír Říha | 11/17 |Události

V abonentním programu Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK uvedl argentinský pěvec, dirigent a skladatel José Cura 3. a 4. 10. program složený z posluchačských pokladů – dvou mší argentinského skladatele Ariela Ramíreze, velkého hitu 80. let v Jižní Americe. Na Západě zejména v románských zemích byla obě díla Misa Criolla a Navidad Nuestra známa hlavně ve verzích Josého Carrerase, ale ta byla hrána s původním folklorním doprovodem. V Praze byly nyní ve světové premiéře uvedeny Curovy symfonické úpravy obou skladeb. A protože další dvě díla večera, Curova skladba Modus a Kytarový koncert Španěla Joaquína Rodriga, patřila rovněž k posluchačským zážitkům, můžeme zahájení Curova třetího roku jako rezidenčního umělce u FOK nazvat nejvýše šťastné. To bylo možno pozorovat i na velice dobře navštívené besedě v Cukrárně Obecního domu před druhým koncertem 4. října.

Celý článek

Hudba z repertoáru Nového německého divadla v Praze

Vojtěch Mojžíš | 11/17 |Festivaly, koncerty

Zahajovací koncert 135. sezony Opery Národního divadla se uskutečnil 14. 9. 2017 v budově Národního divadla, tedy přímo pod slavným nápisem Národ sobě. Byla to 3. akce novodobé tradice, kdy operní soubor zahajuje sezonu nikoliv dramatickým představením, ale koncertem. S touto myšlenkou přišel před časem umělecký šéf opery, skladatel a dirigent Petr Kofroň. Vytvořil tím jedinečnou příležitost, kdy operní orchestr hned na úvod sezony demonstruje svoji připravenost zvládat na vysoké profesionální úrovni umělecké úkoly, které na něj budou během nadcházející sezony kladeny. Druhé téma projektu vyplývá z respektu a úcty k historii Národního divadla. Je potřeba, či dokonce povinnost neustále zhodnocovat všechno to, co během své dosavadní historie operní provoz v Praze dosáhl.

Celý článek

Pocta Jarmile Novotné

Jan Králík | 11/17 |Festivaly, koncerty

Festival Jarmily Novotné se konal letos pošesté díky Ivaně Leidlové, zakladatelce neziskové organizace Zámek Liteň. Závěrečná koncertní pocta se v Rudolfinu potkala se 110. výročím narození pěvkyně a zároveň s prahem 91. sezony Symfonického orchestru Českého rozhlasu (25. 9.). Gratulační pěveckou plejádu vytvořili Adam Plachetka, Adriana Kohútková, Daniela Fallyová, Nina Tarandeková a Aleš Briscein. Zkušeně, citlivě a jistě dirigoval Ondrej Lenárd. Nešlo o pouhý koncert, ale o efektní hommage v režii bratří Cabanů s podstatnou složkou světelného designu, s pečlivě připraveným obrazovým i filmovým doprovodem (na obřím displeji přes celou šíři a půli výše varhan) a s kultivovaným i humorným průvodním slovem Marka Ebena. Multimediální velkorysost cílila v naprosto plné Dvořákově síni do nevšedního publika přesně: vyvolala příjemné naladění i vděčnou odezvu.

Celý článek

Triumf interpretačního mládí

Julius Hůlek | 11/17 |Festivaly, koncerty

Festival Mladá Praha, tradičně pořádaný zkraje podzimu, úspěšně překonal hranici plného čtvrtstoletí své existence a letoškem vstoupil do 26. ročníku (7. – 24. 9.). Jeho počátky v deva-desátých letech minulého století se odehrávaly ve znamení nově nabyté svobody, a tak se na jeho koncertech střídají mladí interpreti ze stále většího počtu zastoupených zemí. Na koncertech, pořádaných nejen v Praze, ale i v dalších vybraných městech ČR, účinkují umělci, jejichž kariéra teprve začíná nebo se už rozvíjí, a kteří pocházejí jak z Evropy, tak ze zemí Asie.

Celý článek

Zlatou Prahu vyhrála Červená

Vladimír Říha | 11/17 |Horizont

Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha se letos konal po čtyřiapadesáté a mezi 27. a 30. 9. opět plnil prostory Nové scény hudbymilovným publikem. Organizátoři největšího televizního festivalu o hudbě měli na co navázat a přiznejme, že se jim to převážně podařilo. Česká televize kromě základních prostor na Nově scéně ještě připravila pořady na piazzetě Národního divadla, a dokonce i v prostorách nákladového nádraží Praha 3-Žižkov. Proběhla i zasedání mezinárodních organizací hudebních médií EBU a IMZ, stejně jako České národní kolo mladých tanečníků.

Celý článek

Maškarní ples v Národním

Anna Šerých | 11/17 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Maškarní ples Giuseppa Verdiho je opera muzikantsky delikátní, kulminuje autorovu kompoziční zručnost, je jeho třiadvacátá z osmadvaceti. Sám si vybral téma a svého libretistu Antonia Sommu do své představy a hudebního schématu důsledně vsunul. Fundament děje se opírá jako u většiny Verdiho oper o skutečnou dějinnou událost, švédský král Gustav III. byl v říjnu 1792 zastřelen na maškarním plese, který uspořádal. Historické pohnutky činu byly politické, Verdi fabuluje drama milostné a zpracoval je ze všech svých oper patrně nejsilněji, drama milostného trojúhelníku, vraždu ze žárlivosti, ačkoliv celé to milostné vzplanutí bylo touhou čistě platonickou.

Celý článek

Salzburger Festspiele 2017

| 11/17 |Zahraničí

PÁR SLOV ÚVODEM…
Jana Vašatová

Letošní Salzburger Festspiele, zaměřené především v oblasti opery a činohry na téma „Moc“, trhaly opět rekordy: vyprodanost 97 %, hosté ze 79 zemí, z toho ze 40 mimoevropských. Celkový počet návštěvníků 261.500. Celkový budget, který měl festival k dispozici a na kterém se podílí republika Rakousko, země a město Salcburk, přátelé Salcburského festivalu a celá řada sponzorů, činil 61,69 milionu eur. Za to nabídl festival 195 akcí na patnácti scénách – činohry, 40 operních představení, koncerty atd.
Novinkou bylo, že Händelův Ariodante byl po hudební stránce svěřen specializovanému souboru starých nástrojů (Les Musiciens du Prince – Monaco a dirigent Gianluca Capuano).

Celý článek

Portréty velkých klavíristů 20. století VII

XI. LANG LANG

Miloš Pokora | 11/17 |Studie, komentáře

V roce 1999, když mu bylo sedmnáct, ho klavírista Earl Wild nazval „J. Lo (pozn. autora: Jennifer Lopez) klavíru“. Roku 2004 se stal v rámci Dětského fondu UNICEF mezinárodním velvyslancem dobré vůle. O pět let později ho britský deník Time zařadil mezi sto nejvlivnějších lidí světa a tentýž rok vstoupil do síně slávy časopisu Grammophone. Slavná firma Steinway na jeho popud vyrobila a po něm pojmenovala speciální klavíry určené dětem. Je zván do sídel nejvýznamnějších světových státníků a zprávy o něm i ukázky z jeho aktivit doslova zaplavují média. Ano, o čínském klavíristovi Lang Langovi se hovoří a píše pořád. Přestože je mu dnes teprve 35 let. Ale jaký je ve skutečnosti a v čem tkví jeho charisma?

Celý článek

Muzikantské fugy II

XI. Giuseppe Tartini

Stanislav Bohadlo | 11/17 |Studie, komentáře

„U Řeků byl hudebník spojen s básníkem, básník s filozofem; a jenom člověk jako hudebník, básník a filozof pojednával přírodní jevy podle přirozenosti vedle bystré, vzdělané a zvídavé národnosti. Nejsem si jist, zda jsme hudbu od Řeků a Římanů převzali i s touto ideou.“
G. Tartini: Trattato di musica secondo la vera scienza di musica, Padova 1754

Giuseppe Tartini (1692–1770) utrpěl povrchní interpretací svého díla, když od 19. století figuroval pod zorným úhlem Ďáblova trylku jako kuriózní autor pouze houslových koncertů. Podle Sergia Duranteho (2014) to byl Pierluigi Petrobelli († 2012), který svým celoživotním dílem položil vědecké základy studia Tartiniho odkazu na kriticky pramenných historických základech (tak jsem ho také poznal v semináři hudební vědy na La Sapienza v Římě jako svého garanta stu- dijního pobytu v letech 1983/84). Těšíme se na edici Tartiniho dopisů, připravovanou jeho bývalými studenty.

Celý článek

Celuloidová hudba II

XI. Trojanovi a Liškovi pokračovatelé v nové době

Tomáš Pilát | 11/17 |Studie, komentáře

Skočme teď do doby po podzimu 1989. Mnohé v Československu a později v samostatném Česku bylo jinak, a platilo to i pro film. Do kinematografie vtrhl soukromý kapitál, který si postupně se státními dotacemi nezadal. Zásadně se měnila i témata filmů, točilo se podle předloh do té doby zakázaných autorů a o problémech a věcech, na které bychom do onoho památného Listopadu ani nepomysleli. Novým fenoménem byl i takzvaný productplacement, což znamená, že si filmoví hrdinové pochutnávali na jogurtech firmy, která do snímku nasypala něco peněz, jezdilo se prostřednictvím cestovek, které za to vzaly filmaře na natáčení k moři nebo prostě na dovolenou, a voda tekla trubkami z firmy, od jejíhož majitele zase přiteklo něco financí na natáčení. Stejné to bylo s pivem, auty, elektronikou a dalšími věcmi, které nás obklopovaly a které jejich výrobci potřebovali udat na trhu. Šlo (a dodnes často nepokrytě a velmi okatě jde) o reklamu neuměle zabalenou do filmových scén.

Celý článek

Vzpomínka na profesorku Zuzanu Růžičkovou

Jiří Hlaváč | 11/17 |Studie, komentáře

PATERO MALÝCH ZASTAVENÍ

Zastavení první – koncertní umělkyně
V roce 1970 jsem slyšel hrát Zuzanu Růžičkovou poprvé skladby Johanna Sebastiana Bacha. A bylo to pro mne zjevení. Dokonalá technická úroveň, přesná artikulace a tempové proporce, skvělá stavba hudebních frází a k tomu nevšední muzikalita a prožitek. Tehdy jsem si uvědomil, že jde o pevný pilíř české interpretační školy. Když jsem později slyšel její spolupráci s Českou filharmonií, bylo jasné, proč ji orchestr přijal za svou, za co následně dostala od francouzské vlády titulární označení Rytíř umění a od našeho prezidenta republiky Medaili za zásluhy o stát. A proč o její spolupráci stál Josef Suk, Janos Starker či Jean-Pierre Rampal.

Celý článek

Věra Šustíková: Nová vlna koncertního melodramu

Jiří Petrlík | 11/17 |Knihy a notoviny

Iniciátorka projektu Oživení koncertního melodramu, muzikoložka PhDr. Věra Šustíková, Ph.D., předsedkyně Společnosti Zdeňka Fibicha a ředitelka Mezinárodního festivalu koncertního melodramu Praha, k 20. výročí jeho trvání připravila publikaci s názvem Nová vlna koncertního melodramu, kterou ve spolupráci se Společností Zdeňka Fibicha vydává Národní muzeum.
V úvodu autorka přináší osobní svědectví o genezi celého projektu Oživení koncertního melodramu. Popis projektu je pak tematicky členěn na oblast vědeckou, pedagogickou a uměleckou. Základem byly od počátku aktivity vědecké, především výzkum pramenů v rámci Národního muzea – Českého muzea hudby, dále pak autorka uvádí muzikologické konference zásadního významu a odborné semináře o melodramu, i dosavadní editorskou a publikační činnost.

Celý článek

Z našich houslařských ateliérů – violoncella a kontrabasy II

XI. Houslař Libor Sedláček

Rafael Brom | 11/17 |Svět hudebních nástrojů

Úvodem je dlužno poznamenat, že máme v Čechách dva houslaře s příjmením Sedláček. První z nich, starší, nese křestní jméno Petr a pracuje v Plzni (jeho profil jsme uvedli v čísle 10 roku 2007). S Liborem není příbuzný. Ale spojuje je, kromě řemesla, další zajímavost – otec prvního, Jan Sedláček, byl houslistou Plzeňského rozhlasového orchestru, otec druhého – Jiří Sedláček, byl houslista Jihočeského komorního orchestru. Další paralelou v životě našeho Libora je krajanství s mistrem houslařem Karlem Zadražilem – oba jsou příslušní k Táborsku a potkali se před lety v městečku staleté houslařské tradice, Lubech u Chebu. Mistr Zadražil, který se už se svou kariérou rozloučil (rozhovor s ním byl otištěn v HR č. 2 z roku 2016), předával příležitostně své zkušenosti mnohým budoucím houslařům a mezi nimi i Liborovi Sedláčkovi (narozen v Pelhřimově 21. ledna 1979). Mladý táborský houslař, který zúročil tyto dary, je na nejlepší cestě k mistrovství, neboť nezůstává „přikován“ ve svém ateliéru v táborské ulici, jež nese jméno utrakvistického kazatele Petra z Ústí, ale vzdělává se na cestách do ciziny.

Celý článek

Recitály operních pěvců firmy DECCA

Zbyněk Brabec | 11/17 |Revue hudebních nosičů

Již ve dvou pokračováních jsme se věnovali sérii recitálů slavných operních pěvců, které v průběhu 50.–70. let minulého století vycházely na významném gramofonovém labelu DECCA. Recitály z bohatého katalogu této firmy před časem vyšly na CD a dlužno říci, že některé byly na tomto nosiči vydány vůbec poprvé. Je samozřejmé, že vydání předcházela důsledná práce zvukových mistrů této firmy, kteří původní analogové nahrávky digitalizovali a remasterovali. Je samozřejmé, že vydání těchto recitálů je významným vydavatelským počinem, který zpřístupní umění těchto pěvců současné generaci milovníků krásného zpěvu.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 11/17

Partneři:

 
 
 

Vyhledávání: