Hudební Rozhledy

Editorial 01/18

Hana Jarolímková | 01/18 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
máme za sebou náš první jubilejní rok, kdy časopis Hudební rozhledy vycházel ve svém 70. ročníku. Jako jediné periodikum, věnující se v českých „luzích a hájích“ klasické hudbě bez přerušení tak dlouho, vám, čtenářům, poskytuje souvislý přehled, odrážející nejrůznější, často protikladné společensko-politické podmínky, v nichž se v průběhu těchto několika desítek let hudební život rozvíjel. Stáří od roku 1834 dodnes pravidelně vycházejícího časopisu Květy či zaměřením Hudebním rozhledům mnohem bližšího, stejně letitého německého časopisu Neue Zeitschrift für Musik sice naše odborné periodikum nedosahuje, ale i tak je pro české kulturní milieu nenahraditelné. Protože se však jedná – podobně jako např. v případě festivalů – o projekt, vycházející (nebo pořádaný) v jednotlivých ročnících, v tomto roce ho čeká ještě jedno jubileum: a to sedmdesát let od jeho založení!

Celý článek

Christopher Bolduc: Jsem velmi vděčný, že jsem hostem ve vaší krásné zemi…

Jiří Štilec | 01/18 |Rozhovory

Mladý americký barytonista Christopher Bolduc, který se narodil v New Yorku, přijíždí do Prahy a do České republiky, aby zde zpíval titulní roli Billyho Budda ve stejnojmenné opeře klasika 20. století Benjamina Brittena (1913–1976). Mladý pěvec absolvoval Pěveckou akademii ve Filadelfii, Indiana University Jacobs School of Music a Purchase College Conservatory of Music. Studoval u Billa Schumana. Je laureátem několika národních i mezinárodních soutěží jako Sullivan Foundation Competition, Gerda Lissner Competition, Julian Gayarre Competition, Florida Grand Opera Competition, Licia Albanese-Puccini Foundation, Giulio Gari Foundation, Loren Zachary Society Foundation Competition ad. Dvakrát se dostal do semifinále Metropolitan Opera National Council Auditions a v roce 2011 obdržel stipendium nadace Leonore Annenberg Fellowship. Operu Benjamina Brittena Billy Budd, jejíž premiéru dirigoval sám skladatel v londýnské Covent Garden 1. 12. 1951, uvede Národní divadlo v české premiéře, a to v původní čtyřaktové verzi se sborem a orchestrem Státní opery
18. ledna 2018. V dalších rolích se mimo jiné představí Štefan Margita, Gidon Saks, Jiří Brückler, Adrian Clarke a další. Ještě před příjezdem talentovaného barytonisty, který v roce 2013 debutoval v Metropolitní opeře a má za sebou řadu zajímavých rolí na amerických i evropských scénách, jsme tohoto umělce požádali o odpověď na několik otázek.

Celý článek

Pražské jaro 2018

Pavel Trojan | 01/18 |Rozhovory

Pražské jaro v roce 2018 nabídne na 50 koncertů, které nadchnou jak milovníky velkého orchestrálního zvuku, tak obdivovatele hudby komorní, příznivce hudby současné nebo ty, kteří se zaujetím sledují nejnovější trendy poučené interpretace hudby minulých epoch.
Hlavní dramaturgickou linkou festivalu bude připomínka stého výročí založení republiky. Zazní hudba českých a slovenských autorů, jejichž tvorba nalezla odezvu na světových pódiích a přispěla tak k vytváření moderního kulturního obrazu Československa a České republiky v zahraničí. V této souvislosti připomeňme Bohuslava Martinů, Josefa Suka, Klementa Slavického, Pavla Bořkovce, Miloslava Kabeláče či Eugena Suchoně, ale i zástupce mladé skladatelské generace, jako je Michal Nejtek, Ondřej Adámek, Lukáš Sommer nebo Marko Ivanović.

Celý článek

Festival Opera 2017

Anna Šerých | 01/18 |Události

Bienále, které zasluhuje obdiv, chválu a dík, přehlídka domácí operní produkce od baroka po současnost. Koná se od roku 1993, letos to tedy byla třináctá prezentace všech českých, od roku 2015 i slovenských operních scén. Každé divadlo uvádí titul podle vlastního výběru. V reprezentaci operních domů (neúčastnil se operní soubor Severočeského divadla Ústí nad Labem) jsme v čase mezi 13. 9. a 4. 11. okusili osmnáct představení: Řecké pašije, Juliettu a Kuchyňskou revui Bohuslava Martinů, Madama Butterfly a Triptych Giacoma Pucciniho, Verdiho Macbetha, Hraběte Oryho Gioachina Rossiniho, Jura Jánošíka Jána Cikkera, Medeu Luigiho Cherubiniho, Thaïs Julese Masseneta, Dítě a kouzla Maurice Ravela, Alcinu G. F. Händela, La Semele J. A. Hasse, Deník Anny Frankové Grigorije Frida, Čaroděje a jeho sluhu Ondřeje Kyase, Echo-Metamorphoses II Víta Zouhara, Zob zob, Zobana Edvarda Schiffauera a Hamleta Ambroise Thomase. Jako doprovodné akce byly pořádány besedy s Jiřím Heřmanem, Edwardem Schiffauerem a Ivanem Binarem, Kateřinou Kněžíkovou, Alžbětou Poláčkovou a Lívií Obručník Vénosovou, Tomáš Šimerda vzdal televizní poctu Václavu Kašlíkovi.

Celý článek

Klavírní festival Rudolfa Firkušného

| 01/18 |Festivaly, koncerty

ANDREJ GAVRILOV

Vít Roubíček

Na festivalové entrée, vystoupení Andreje Gavrilova (19. 11., Dvořákova síň), dnes 62letého Rusa s pohnutým životaběhem (viz Hro 11/2017) a nadobyčej blyštivým uměleckým renomé, se těšila celá česká hudební veřejnost, nejen klavíristická komunita. Už už jsem si dopředu brousil pero k jedovaté poznámce, že umělci takových kvalit a tvůrčí jasnozřivosti mají povinnost program obohatit něčím nadstandardním, co můžou u obecenstva prosadit právě silou své umělecké imaginace (abych alespoň něco vytkl a osvědčil „odbornost“), avšak pointa koncertu, jenž se měl stát ozdobou sezony, se překvapivě posunula, pohříchu do polohy, kterou nikdo nečekal.

Celý článek

Melodramfest prošel dvacetiletou historii koncertního melodramu

Radmila Hrdinová | 01/18 |Festivaly, koncerty

Kulturní nabídku podzimní Prahy obohatil letos již 20. ročník Mezinárodního festivalu koncertního melodramu. Nově pod novým názvem Melodramfest.
Od 15. 10. do 3. 12. představil na šesti koncertech výsledky dvacetiletého úsilí o oživení unikátního umění propojujícího lidský hlas a hudbu. Projekt Znovuoživení českého koncertního melodramu vznikl v roce 1997 na půdě Společnosti Zdeňka Fibicha a za dvacet let existence přinesl nejen oživení klasických děl a zrod řady interpretů, ale i vznik úctyhodně rozsáhlé nové původní tvorby. O tom všem vypovídá publikace Nová vlna koncertního melodramu z pera muzikoložky Věry Šustíkové, jež je naši největší znalkyní umění melodramu; kniha, která mapuje dvacetiletou historii festivalu koncertního melodramu se soupisem repertoáru a jmény autorů i interpretů.

Celý článek

Mimořádný koncert Rozhlasových symfoniků zaujal mimořádnými výkony

Julius Hůlek | 01/18 |Festivaly, koncerty

Mimořádný koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu (29. 10.) byl kromě jiného i významnou událostí kulturně společenskou. Konal se totiž v rámci Ozvěn Česko-německého kulturního jara 2017 – přeshraniční kulturní iniciativy. Publikum svými proslovy uvítali nejprve generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a pak velvyslanec Spolkové republiky Německo Christoph Israng. Bylo logické, že protagonisty večera byli němečtí interpreti. V čele Rozhlasových symfoniků stanul dirigent Alexander Liebreich (49), řezenský rodák, jehož pražskému vystoupení předcházela skvělá pověst z jeho dosavadní působnosti zejména v Evropě a Asii.

Celý článek

Villazón s Abdrazakovem vedle sebe

Helena Havlíková | 01/18 |Festivaly, koncerty

Společný recitál dvou mužských hlasových oborů – tenoristy a basisty, resp. basbarytonisty – nebývá častý. Rozhodly se pro něj hvězdy těch nejvýznamnějších operních domů – původem mexický tenorista Rolando Villazón a ruský basista Ildar Abdrazakov. Každého z nich u nás známe samostatně nejen z jejich dlouhé řady CD i DVD nahrávek, ale i z jejich dřívějších pražských recitálů a také z operních přenosů. Jejich vzájemná kombinace ovšem otevírala méně konvenční dramaturgické možnosti a zajímavé hlasové kombinace. Sólisté je pohříchu využili jen na své nové nahrávce s duety z francouzských a italských oper, kterou letos v září pod taktovkou Yannicka Nézet-Séguina vydal label Deutsche Grammophon.

Celý článek

Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka 2017

Jan Králík | 01/18 |Festivaly, koncerty

Pěvecké soutěže se sice řadí k interpretačním, ale v duchu známé metafory jsou svého druhu i soutěžemi hudebních nástrojů: účastníci soupeří nejen v technice oživování not. Proto také porota, aby byla spravedlivá, musí být různorodá. Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka v Karlových Varech je v tomto směru příkladná, v porotě zasedají jak pěvci – letos Peter Dvorský, Eva Randová, Magdaléna Hajóssyová, Antonio Carangelo, Magdalena Blahušiaková, Zdeněk Šmukař – tak také režiséři, dramaturgové, ředitelé divadel a organizátoři hudebního života v čele s hlavním hybatelem celé soutěže, ředitelem Mezinárodního pěveckého centra Antonína Dvořáka Aloisem Ježkem. Tradice 52 ročníků vytvořila nemalé nároky a hvězdná jména někdejších laureátů lákají k následování. Skutečnou branou vítězství ale projdou jen ti, kdo na sobě nepřestanou pracovat, kdo osvědčí k vlohám a oduševnělé muzikalitě zároveň železnou píli a nervovou odolnost. V nejtvrdší konkurenci. To platí i o preludiu soutěže nazvaném operní naděje, kde na nejvyšší ocenění dosáhli Jana Margová a Ondřej Benek.

Celý článek

Návrat Strun podzimu

| 01/18 |Horizont

GAVIN BRYARS

Vladimír Říha

Po roční odmlce se na scénu pražských hudebních festivalů vrátily Struny podzimu a s novým „brněnským“ vedením se jim návrat podařil. Marek Vrabec sice zůstal prezidentem festivalu, ale jinak přenechal veškeré vedení sestavě známé z brněnského Jazzfestu v čele s Vilémem Spilkou, programovým ředitelem.

Celý článek

Otello ztracený ve fádnosti

Helena Havlíková | 01/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Otello, vrcholná opera Verdiho zralého stáří a jeho kongeniálního libretisty Arriga Boita, je nejen tvůrčím odkazem a bilancí tohoto mistra opery, ale i kompozicí vzácné jednoty dramatu lidských vášní a jejich hudebního výrazu. Tato opera nebyla skládána „na“ libreto, ale děj a hudba splývají v jednolitý celek mohutného účinu do poslední noty a slova.
Ostravský Otello byl pro mě velkým zklamáním. Hlavně kvůli hudebnímu nastudování a premiérovému obsazení. Orchestr má v pozdních Verdiho operách velkou úlohu s využitím nezvyklých zvukových kombinací a sólistickým exponováním méně obvyklých nástrojů. Verdiho partitura však vyzněla pod taktovkou Jakuba Kleckera stroze, s tvrdými nástupy, bez klenutí frází, fádní v dynamice od mezzoforte po fortissimo. Ale hlavně, orchestr hrál až nepochopitelně falešně, zejména sekce dřevěných dechových nástrojů, smyčce se sypaly, žesťové nástroje kiksaly.

Celý článek

Jsem kněžna bláznů – Božena Němcová v opeře

Karla Hofmannová | 01/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Opera o Boženě Němcové, to je sama o sobě myšlenka podivná, myslela jsem si, když jsem na operu šla. A to ještě k tomu opera soudobá. Proč by tato obdivuhodná žena měla být předmětem současného operního hledání? Jsem kněžna bláznů. Ten název jsem sice příliš v kontextu nepochopila, ale kdo je blázen a kdo je normální? Jde vždy o úhel pohledu. Inscenaci připravil Ensemble Opera Diversa, libreto napsala paní Olga Sommerová, autorem hudby je Lenka Nota. Mladá autorka přinesla svěží a neotřelé hudební vyjádření, které se nesnažilo o prosazení sebe, ale účelně a funkčně podkreslovalo charaktery postav. V libretu se autorce podařilo vyhmátnout to důležité z Barunčina života i duše a udělat na malém prostoru její výstižnou skicu. Filmová dokumentaristka se nezapřela, ale myslím, že se povedlo oslovit diváka a dokonce přinést i momenty z života Barunky méně známé. Režie Kristiany Belcredi spojovala vkusně historické atributy se současným světem a cítěním.

Celý článek

Thomas Adès: Anděl zkázy

Jaroslav Someš | 01/18 |Přímé přenosy z MET

Nabídka přímých přenosů z newyorské Met je v této sezoně opravdu programově pestrá. Vedle populárních titulů, jako je Tosca, Nápoj lásky anebo Bohéma, se v ní objevují i opery méně často uváděné, Rossiniho Semiramis, Verdiho Luisa Millerová či Massenetova Popelka, a po čase opět jedno dílo současného autora. Jde o operu britského skladatele, dirigenta a klavíristy Thomase Adèse The Exterminating Angel, tedy Anděl zkázy. Její libreto upravil autor spolu s Tomem Cairnsem podle scénáře slavného surrealistického filmu španělského režiséra Luise Buňuela El ángel exterminador z roku 1962. Adès není jméno našemu publiku neznámé. Pravidelní návštěvníci přenosů z Met si jistě vzpomenou na jeho operu Bouře, psanou podle Shakespearovy romance, kterou jsme mohli vidět v roce 2012, a v loňském roce uvedla Opera Národního divadla v Brně jeho komorní prvotinu Powder Her Face.

Celý článek

Norma v Sofii

Helena Havlíková | 01/18 |Zahraničí

Neoklasická budova Sofijské opery a baletu v antikizujícím stylu s deseti monumentálními iónskými sloupy v průčelí je sice impozantní, i tak se však krčí v husté zástavbě mezi úzkými uličkami nedaleko katedrály sv. Alexandra Něvského. Pro bulharské publikum je její návštěva svátkem a pod vedením Plamena Kartalova oba soubory navazují čilé mezinárodní kontakty. Sedmdesátník Plamen Kartalov se stal prvním ředitelem Sofijské opery a baletu po demokratických změnách v Bulharsku v 90. letech a znovu byl do této funkce jmenován před deseti lety s renomé režiséra, který působí po celém světě. K nám ho v roce 2008 pozvalo Národní divadlo moravskoslezské k nastudování Pucciniho Vlaštovky. Kartalov jako první na Balkáně nastudoval postupně v letech 2010–14 v sofijské opeře Wagnerovu tetralogii Prsten Nibelungův, se kterou soubor hostoval v roce 2015 na festivalu v bavorském Füssenu a příští rok se chystá do Moskvy.

Celý článek

Portréty velkých klavíristů 20. století VIII

I. Rudolf Kehrer

Ivana Bažantová Jandová | 01/18 |Studie, komentáře

Neobyčejný osud neobyčejného klavíristy. Jeden šťastně vyvolený z řady krutě postižených životů drsné doby, který dokázal dojít úspěšně do cíle.
ČAS DO DOSPĚLOSTI
Rudolf Kehrer, narozený 10. července 1923 v Tbilisi v Gruzii, vyrostl v německé komunitě, ve které se nacházela protestantská církev a německy mluvící škola, stejně jako nemocnice, kde pracovali němečtí lékaři. Jeho předkové byli přemístěni do Gruzie kolem roku 1816/17 z Württemberska, podobně jako mnoho dalších rodin, a to i do jiných destinací na Ukrajině a na Kavkaze (Gruzie, Ázerbájdžán a Arménie). Po dvě staletí tu německé rodiny kultivovaly své zvyky a tradice, včetně koncertního života. Naštěstí také Tbilisi bylo významným centrem sovětského hudebního života vedle Moskvy, Leningradu, Oděsy a Kyjeva.

Celý článek

Z historie muzikálu VI

I. Muzikál oslavil devadesáté narozeniny

Michael Prostějovský | 01/18 |Studie, komentáře

Hudební rozhledy se již šestým rokem na těchto místech zabývají muzikálovou tematikou. V roce letošním budou přinášet informace o klíčových událostech na muzikálové scéně domácí i zahraniční. A protože je přelom roku dobou bilanční, přicházíme tentokrát s přehledem nejdůležitějších událostí roku 2017. Vždyť právě v době mezi vánočními svátky a Silvestrem MUZIKÁL oslavil svoje 90. narozeniny.

Celý článek

Žánrové obrázky z dějin českého jazzu

I. Exotická hudba zatřásla pražskou tančírnou

Vladimír Kouřil | 01/18 |Studie, komentáře

Každá oblast lidského konání má svou historii, která je postupně upřesňovaná, doplňovaná, na čas do ní vstupují i účelové nebo náhodné dezinterpretace, nové pohledy, jež mohou být přechodné, nebo zůstanou označeny za definitivní, byť se zpívá, že nikdy nikdo nic nemá mít za definitivní. Definitivními ale zůstávají různé příběhy lidí, činů i věcí, kterým byla do vínku uložena danost, s níž žádné nové pohledy nic nenadělají. Letošní seriál se bude zaobírat dílčími záležitostmi českého jazzu, nikoli však vytrženými ze souvislostí. Společné jim bude to, že budou posuzovány – vzhledem k tomu, že se jedná o hudbu –, také z hlediska toho, nakolik se lze opřít o její zvukovou dokumentaci.

Celý článek

Sto let s Leonardem Bersteinem

I. Drahokamy mezi jantary

Robert Rytina | 01/18 |Studie, komentáře

Na to neuvěřitelně euforické období si dodnes dobře vzpomínám. V roce 1990 mi sice bylo pouhých patnáct let, ale přesto jsem vnímal listopadovou revoluci i všechny následné překotné změny jako něco, co se dá nejspíš zažít jen jednou za život. Mimo jiné proto, že se mi celá ta doba jevila jako nepřetržitý sled zázraků, mezi něž přirozeně patřila i návštěva Leonarda Bernsteina na festivalu Pražské jaro. S odstupem času mi připadá jako nejzajímavější skutečnost, že moje tehdejší povědomí o klasické hudbě bylo sice naprosto minimální, ale přesto mě Bernsteinova osobnost fascinovala už z fotografií a ani v nejmenším jsem nepochyboval, že do Československa právě přicestoval největší žijící hudebník na světě.

Celý článek

Novinky ze zahraniční muzikologické literatury I

Oldřich Kašpar | 01/18 |Knihy a notoviny

První „novinky“ letošního roku zahajujeme jako obvykle slovníkovými a obecnějšími přehlednými pracemi z dějin hudby, stejně jako publikacemi vyznačujícími se snahou o hlubší porozumění tomuto druhu umění a jeho zařazení do širšího kulturního kontextu.
Stephen Davies ve své knize Cómo entender la música y otros ensayos de filosofía de música – Jak porozumět hudbě a další eseje z filozofie hudby (Madrid, Ed. Cátedra, 2017, 344 s., ISBN 988-84-376-33-18-1) nabízí neotřelý pohled na to, jak je možno toto umění vnímat, a to ve velmi širokých – a to nejen uměnovědních – souvislostech.

Celý článek

Z našich houslařských ateliérů III

I. Houslařka a smyčcařka Pavlína Sikytová

Rafael Brom | 01/18 |Svět hudebních nástrojů

Od roku 2006 se v tomto periodiku objevují kapitoly z hudebního nástrojařství a začal být rovněž uveřejňován dvouletý cyklus s názvem Pohled do světa houslařského řemesla v Čechách. Po té se psalo o světových houslařích, o varhanářích a historii loutny. Houslařské téma se vrátilo v roce 2016 pod současným výše uvedeným názvem, a bylo zaměřené na specialisty – výrobce violoncell a kontrabasů. Letos, kdy je toto téma jakž takž vyčerpáno, obrací se pozornost opět k nástrojařům, kteří většinově stavějí housle a violy a někteří současně vyrábějí smyčce.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 01/18

Partneři:

 
 
d
 

Vyhledávání: