Hudební Rozhledy

Editorial 04/18

Hana Jarolímková | 04/18 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
svět kolem nás se otřásá a přináší změny, které běžný občan nestačí sledovat, natož se v nich smysluplně orientovat. Je proto velmi potěšitelné (a vždy tomu tak bylo), že máme, a slovo máme zdůrazňuji, umění. To hrálo od samotného počátku svého vzniku v zásadě trojí roli: na jedné straně nastavovalo společnosti specifický obraz (který si mnozí ani neuvědomovali) a upozorňovalo na její různé nešvary, a na straně druhé pomáhalo alespoň na chvíli „zapomínat“ na starosti a strasti všedního života. Velmi často se lidé v minulosti obraceli k různým, z pohledu nás skeptiků „iracionálním činnostem“, kterými se alespoň to nejhorší, co prožívali, snažili zvrátit „nadpřirozeným“ způsobem.

Celý článek

Iván Fischer: Rutina je zabiják hudby

Alena Sojková | 04/18 |Rozhovory

Silnou sestavu těles, která letos vystoupí na Pražském jaru, doplní i Budapešťský festivalový orchestr, oficiální člen klubu deseti nejlepších orchestrů světa. V roce 1983 ho založil dirigent Iván Fischer spolu se svým přítelem, klavíristou a dirigentem Zoltánem Kocsisem. Jejich cesty se sice časem rozešly, ale Iván Fischer zůstává v čele tohoto tělesa i nadále. A i když má další závazky (je uměleckým ředitelem berlínského Konzerthausu), tvrdí, že Budapešťský festivalový orchestr je pro něj doživotní potěšení.

Celý článek

Klarinetista Pablo Barragán

Milan Bátor | 04/18 |Rozhovory

Miluje Mozartovu hudbu, stejně tak spontánně propaguje hudbu pro klarinet z pera či notačních programů současných skladatelů. O soutěžích mluví trochu nerad, ač úspěchů z nich má na kontě dost. Preferuje kontinuální růst a možnost učit se od těch, kteří v hudbě něco dokázali a umějí to předat. Špičkový španělský klarinetista Pablo Barragán se učil na výbornou, prošel orchestrálními „třídami“ Daniela Barenboima a kritika jej oceňuje nejen pro excelentní techniku hry, ale také pro jeho vášeň, citlivost a schopnost navázat kontakt s publikem. Českou premiéru si tento vynikající sólista odehraje 10. května v Ostravě v Mozartově Klarinetovém koncertu A dur, kV 622, za doprovodu Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou jejího šéfdirigenta Heika Mathiase Förstera. V jeho podání zazní Mozartův Klarinetový koncert.

Celý článek

Zázračný Talent Prahy 5

Rafael Brom | 04/18 |Události

Národní dům na Smíchově hostil ve středu 28. 2. vítěze 11. ročníku soutěže základních uměleckých škol – Talent Prahy 5 roku 2017 a trojici hostů z hudebních škol Rumunska, Slovenska a Maďarska. Dětské výkony tradičně doprovázela PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Leoše Svárovského. Orchestr, profesionálně jistý ve výkonu, vedený skvělým renomovaným dirigentem, poskytl dětským talentům pevnou interpretační podporu a bylo evidentní, že ansámbl hraje nejen svědomitě, ale i s mimořádnou dávkou empatie.

Celý článek

Dva světoví cellisté s Českou filharmonií

Vladimír Říha | 04/18 |Festivaly, koncerty

Alisa Weilerstein V únoru mělo pražské publikum ve dvou týdnech za sebou možnost slyšet na koncertech České filharmonie dva zástupce mladé generace světových violoncellistů, kteří posluchače nadchli svým podáním dvou v současnosti snad nejhranějších děl pro tento nástroj.
První byla Američanka Alisa Weilerstein, která byla sólistkou ČF i těsně předtím na zájezdu orchestru po Velké Británii a Irsku. Tam všude dirigoval ČF Tomáš Netopil, jako zástupce za zemřelého Jiřího Bělohlávka, a i po návratu řídil orchestr v pražském Rudolfinu 21.– 23. 2., pokaždé před plným sálem s částí „anglického“ programu. I když v Anglii hrála Weilerstein hlavně Dvořákův koncert, v Praze se představila s ČF Koncertem pro violoncello a orchestr č. 1 Es dur, op. 107 Dmitrije Šostakoviče, jenž je vedle Dvořákova koncertu jejím z nejoblíbenějších.

Celý článek

Gabriela Beňačková ve Smetanově síni

Helena Havlíková | 04/18 |Festivaly, koncerty

Advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný, která se záslužně věnuje také podpoře české kultury, získala pro velkolepě koncipovanou oslavu svého 25. výročí Gabrielu Beňačkovou.
Na koncertě ve Smetanově síni Obecního domu (5. 3., Smetanova síň) byla Gabriela Beňačková stále onou elegantní dámou, ze které vyzařuje charisma operní hvězdy těch nejprestižnějších scén. Uchovala si svěžest hlasu, kterou by jí mohly závidět o generace mladší kolegyně, zářivé a přitom měkce vláčné výšky plné vroucnosti a lahodné kantilény. V sólových výstupech volila se zkušeností velké umělkyně lyričtější repertoár, který nekladl takové nároky na střední polohu a gradace dynamiky. Její interpretace modlitby Jenůfy, Rusalčiny árie o měsíčku, Desdemoniny modlitby nebo árie Alžběty Dich, teure Halle z Tannhäusera má v sobě stále podmanivé kouzlo a připomíná, že právě v těchto rolích vyvolávala nadšení publika a stala se vzorem celé další generaci nejen českých, ale i světových sopranistek.

Celý článek

Jazzová premiéra s ČNSO a Vincem Mendozou

Vladimír Říha | 04/18 |Horizont

V týdnu kolem 12. 2. se sešlo v pražských sálech několik děl hudby 20. a 21. století. Hned den po koncertní poctě Zuzaně Růžičkové se zaplnila v úterý 13. 2. Smetanova síň Obecního domu publikem při dalším koncertu Českého národního symfonického orchestru (ČNSO), ve kterém dirigoval sám autor, známý jazzový a muzikálový expert a aranžér, Američan působící v Nizozemí, Vince Mendoza. Tento hudebník často spolupracuje s ČNSO a tentokrát se představil nejen jako dirigent, ale i autor svých děl, z toho jedno bylo uvedeno dokonce ve světové premiéře.

Celý článek

Horrorová Piková dáma v Brně se Soňou Červenou

Karla Hofmannová | 04/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Uvést na jeviště Mahenova divadla operu Petra Iljiče Čajkovského Piková dáma bylo šťastným dramaturgickým počinem. Naposled byla Janáčkovou operou uvedena v roce 1967 a předtím v roce 1953. V této inscenaci vystoupila v roli Pavlíny dnes již legendární mezzosopranistka Soňa Červená. V současné inscenaci byla přizvána opět ke spolupráci, tentokrát jako femme fatale.
Opona se otevírá již při předehře. Oválný horizont z bleděmodré polstrované stěny působí stísněně a studeně a na jediné posteli uprostřed sedí muž. Heřman, s prázdným, šíleným pohledem, hledí před sebe.

Celý článek

Lady Macbeth Mcenského újezdu poprvé v Ostravě

Markéta Jůzová | 04/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Poprvé v historii Národního divadla moravskoslezského se dostává na repertoár stěžejní operní dílo z tvorby ruského skladatele Dmitrije Dmitrijeviče Šostakoviče Lady Macbeth Mcenského újezdu, která v Divadle Antonína Dvořáka zaznívá ve své originální podobě. Dramaturgicky je zařazena do řady nazvané „Operní hity 20. století,“ v jejímž rámci NDM od roku 2011 uvádí v každé sezoně premiéru jednoho významného díla světové operní tvorby.
Na libretu se podílel Šostakovič společně s Alexandrem Preisem podle stejnojmenné novely ruského realisty Nikolaje Semjonoviče Leskova z roku 1865. Námět ideově částečně souvisí i s tragédií Macbeth anglického dramatika Williama Shakespeara, ostatně i Giuseppe Verdi složil romantickou operu Macbeth.

Celý článek

Biblické drama o Saulovi osciluje mezi barokem a současností

Karla Hofmannová | 04/18 |Zahraničí

O biblická témata byl v baroku velký zájem a postavy biblického krále Saula a hrdiny Davida svádí k uměleckému zpracování i dnes. Hudba Georga Friedricha Händela zaručuje kvalitní zážitek a jeho původně oratorium lze posunout i do operní roviny.
V Divadle na Vídeňce uvedli Händelovo dílo scénicky v kostýmech a s náznakovými hereckými akcemi. Přenos do doby současné nepůsobí násilně, vždyť lidé se pod tlakem emocí chovají stejně a při současném prolínání kultur neudiví ani uříznutá hlava Goliášova.

Základním tématem je přerod krále Saula z moudrého státníka v paranoidní trosku, terorizující svoji rodinu a pronásledující svého budoucího zetě a nástupce.

Celý článek

Hra na Carmen neboli schovávaná na schodech

Robert Rytina | 04/18 |Zahraničí

„Jsem po smrti, nebo ne? Ale co na tom, vždyť je to jenom divadlo...“ Omlouvám se, že jsem právě prozradil pointu nové inscenace Bizetovy Carmen v Royal Opera Covent Garden (premiéra 6. 2. 2018), ale pro zmíněnou produkci jsou pokrčená ramena a ironické pousmání hlavní hrdinky ve finále možná tou nejlepší charakteristikou.
Co bychom také měli čekat v zásadě jiného, když uznávaný australský režisér Barrie Kosky (toho času umělecký ředitel Komické opery v Berlíně) propadl v tomto případě zvláštnímu typu choroby, která občas zachvátí i ty nejzkušenější divadelníky. Jedná se o jakousi fixní ideu, že je možné zastavět celé jeviště mohutným schodištěm a zároveň přijít s koncepcí, díky níž bude tato dekorace fungovat jako zásadní dějotvorný segment.

Celý článek

Portréty velkých klavíristů 20. století VIII

IV. Brigitte Engerer

Ivana Bažantová Jandová | 04/18 |Studie, komentáře

„Její hra se vyznačuje osobitým uměním a romantickým duchem, hloubkou, dokonalostí techniky a vrozenou schopností zasáhnout posluchače,“ řekl o své francouzské studentce Stanislav Neuhaus a považoval ji za jednu z nejslavnějších postav mezi klavíristy své generace. Renomé ruské klavírní školy a především velikost ruské hudby romantismu a první poloviny 20. století přivedly krásnou mladou a nadanou klavíristku do Moskvy.

Celý článek

Z historie muzikálu VI

IV. Tvůrci velkých muzikálů stárnou

Michael Prostějovský a Pavel Bár | 04/18 |Studie, komentáře

Andrew Lloyd Webber – král světového muzikálu oslavil sedmdesátiny
22. března oslavil král světového muzikálu, skladatel, producent a majitel divadel Andrew Lloyd Webber, sedmdesátiny: narodil se v Londýně 22. března 1948. Za 50 let kariéry má na svém kontě desítku celosvětových úspěchů a je jediným skladatelem, kterému byla uváděna až tři díla současně v divadlech londýnského West Endu a newyorské Broadwaye. V září 1991, v době hostování japonského souboru s Jesus Christ Superstar, se mu v Londýně hrálo dokonce šest muzikálů najednou. Svojí hudbou vydělal více než kterýkoli divadelní skladatel před ním a jeho hudební impérium sahá od Londýna až po Tokio.

Celý článek

Celuloidová hudba III

IV. Návrat idiota s Kyticí

Tomáš Pilát | 04/18 |Studie, komentáře

Vstříc novému tisíciletí si Český lev vyšlapoval jako sebevědomá instituce. Stal se nejvýznamnější českou filmovou výroční cenou, k tomu cenou nejhlasitější, o které se mluvilo a psalo víc než o jiných, třebas starších. Je pravda, že byl (a je) taky bohatší, na svoji mediální prezentaci i slavnostní nominační a vyhlašovací večery si mohl dovolit utratit víc než třeba Trilobit. Držitelé skleněných sošek byli za hvězdy a seriózní i bulvární noviny a časopisy se o ně praly.

Celý článek

Sto let s Leonardem Bernsteinem

IV. Bernstein versus Sondheim

Robert Rytina | 04/18 |Studie, komentáře

„Kdyby se Bernstein držel komponování pro Broadway, určitě by jako skladatel dosáhl větších úspěchů. Patřily by mu možná všechny aplausy, kterých se dostalo Stephenu Sondheimovi, jeho někdejšímu textaři a zjevnému žáku.“
Hudební kritik John Sargent Rockwell, New York Times, 1986

Celý článek

Novinky ze zahraniční muzikologické literatury

Oldřich Kašpar | 04/18 |Knihy a notoviny

Druhé pokračování „novinek“ v letošním roce začínáme opět teoretickým titulem, který vydalo v roce 2017 barcelonské nakladatelství Robinbook Ediciones pod názvem Cómo leer la música. Todo lo esencial para conocer los secretos de la notación y la lectura musical – Jak číst hudbu. Vše základní pro poznání tajemství notace a hudebního jazyka autorů Harryho a Michaela Baxterových, knihu přeložil do španělštiny Hugo Mariani (532 s., ISBN 978-84-946961-0-7). Je to vskutku zajímavá monografie určená všem, kteří se snaží pochopit hloubku tajemství hudby jako takové.

Celý článek

Nové operní nahrávky na DVD

Zbyněk Brabec | 04/18 |Revue hudebních nosičů

Na rozdíl od nově vydaných oper na CD, kde se většinou vydávají méně hrané tituly (ty repertoárové vycházejí v neustále opakovaných reedicích skvělých nahrávek minulosti), ať již zcela nové nebo znovuobjevené v archivech, na DVD nacházíme většinou opery, které se běžně uvádějí ve všech operních divadlech. Přesto mezi nimi najdeme i některé rarity. Podívejme se tedy nejprve na ně. Harmonia mundi vydává jednu z nejhranějších oper v době baroka – Orfea Luigiho Rossiho. Ten napsal pouze dvě opery, druhý Orfeo (na tehdy velice frekventovaný námět o Orfeovi a Eurydice) měl premiéru v Paříži v roce 1647. Zaznamenána je inscenace z divadla v Nancy s dirigentem Raphaelem Pichonem. Italské vydavatelství Bongiovanni přichází hned se dvěma méně známými operami.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 04/18

Partneři:

 
 
 

Vyhledávání: