Hudební Rozhledy

Editorial 08/18

Hana Jarolímková | 08/18 |Úvodník

Vážení čtenáři,
letošní srpnové výročí narození – 21. 8. 1698 – Bartolomea Giu-seppa Guarneriho (zemřel 17. 10. 1744) mne inspirovalo ke krátkému úvodnímu zamyšlení nad vztahem – umělec interpret a „umělec tvůrce“ toho či onoho typu hudebního nástroje – k samotné hudbě. Pokud se týká již zmíněného B. G. Guarneriho, známého rovněž jako „del Gesù“, tak jen několik slov. Byl to vnuk zakladatele jedné z nejvýznačnějších italských houslařských rodin (vedle Amatiů či Stradivariů).

Celý článek

Miroslav Vilímec: ohlédnutí, přítomnost i vize do budoucnosti

Hana Jarolímková | 08/18 |Rozhovory

S houslistou Miroslavem Vilímcem jsme naposledy uveřejnili rozhovor v době, kdy po dlouholetém působení v úloze koncertního mistra České filharmonie z této funkce odešel. Jeho odchod souvisel s opětovným příchodem Jiřího Bělohlávka do čela orchestru a navazujícími personálními změnami. Nicméně v České filharmonii vidíme Miroslava Vilímce u předních pultů ve skupině prvních houslí dodnes.

Celý článek

Zlatá Pecka podruhé: o festivalu Dagmar Peckové s Dagmar Peckovou

Jan Králík | 08/18 |Rozhovory

Hudební festival Zlatá Pecka, pořádaný již druhým rokem ve městě Chrudim, se zrodil v mysli zdejší slavné rodačky, mezzosopranistky Dagmar Peckové, jež nad ním převzala rovněž záštitu. Leitmotivem jeho druhého ročníku bude opereta Jacquese Offenbacha Krásná Helena, která bude prolínat celým programem, obohaceným rovněž o interpretační kurzy. V období od 26. srpna do 2. září 2018 se tak milovníci klasické hudby setkají v krásných prostorách Klášterních zahrad, ve zrekonstruovaném kostele sv. Josefa v areálu bývalého kapucínského kláštera, kde se nyní nachází muzeum barokních soch, v Divadle Karla Pippicha či přímo na nejrůznějších ulicích. Jeden z projektů se odehraje také v nedalekých Medlešicích, rodišti Emy Destinnové, a to nejen na zámku (na jehož rekonstrukci byla jménem festivalu vypsána veřejná sbírka), ale i v přilehlém parku, kde se vedle happeningu uskuteční i vystoupení jazz bandu Miroslava Hloucala.

Celý článek

MHF Leoše Janáčka

Karla Hofmannová | 08/18 |Události

Letos se Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka nesl nejen ve znamení 100. výročí vzniku republiky, ale také vzpomněl 90. výročí úmrtí hudebního skladatele, který zemřel právě v ostravské nemocnici. Rozšířením působnosti festivalu právě do místa, kde se Janáček narodil, na Hukvaldy, vytvořilo pomyslnou osu, ve které se pohybovalo pořádání koncertů, jejichž ústředním mottem byla vždy skladba Leoše Janáčka.

Celý článek

Smetanova Litomyšl

Helena Havlíková | 08/18 |Festivaly, koncerty

Pár slov úvodem
I když se to v posledních letech u nás festivaly doslova hemží, Smetanova Litomyšl si mezi nimi zachovává výlučné postavení. Zdaleka nejen svou historií, která sahá až do roku 1946 (s přerušením v roce 1947 a v letech 1966-1973) a řadí ho k druhému nejstaršímu hudebnímu festivalu v ČR hned po Pražském jaru.
Smetanova Litomyšl s výmluvným podtitulem festival s geniem loci své konání mimo hlavní kulturní centra přetvořila ve specifickou výhodu a program jubilejního 60. ročníku s motivy výjimečných milníků českých dějin byl vskutku velkolepý.

Celý článek

Mezinárodní festival komorní hudby Kutná Hora 2018

Julius Hůlek | 08/18 |Festivaly, koncerty

Začátek již jedenáctého festivalového ročníku se odehrával ve znamení jedinečných sólových vystoupení skutečných hvězd, českých interpretů světové pověsti – kytaristy Pavla Steidla (2. 6.) a klavíristy Lukáše Vondráčka (4 a 5. 6.). První ze dvou nedělních koncertů pak byl poctou Leoši Janáčkovi u příležitosti 90. výročí jeho úmrtí, které si právě letos připomínáme.
Domnívám se, že charakter letošního ročníku po stránce dramaturgické do jisté míry vystihl prostý název „Kontrasty“, jímž byl nadepsán program koncertu uprostřed festivalového týdne (6. 6.), zahájený stejnojmennou skladbou
Bély Bartóka Kontrasty pro klarinet, housle a klavír (Sz 111).

Celý článek

Brněnský varhanní festival a nejstarší česká varhanice

Karla Hofmannová | 08/18 |Festivaly, koncerty

Varhanní festival v Brně má už za sebou 38. ročník a je nutno mu přiznat stále stoupající kvalitativní tendenci. Pořadatelem je Klub moravských skladatelů a jeho dramaturgie stále přichází s neotřelou nabídkou a posluchačům jsou představováni zahraniční kvalitní interpreti. Není proto divu, že se festival těší stále větší návštěvnosti.
Od 30. 5. kdy byl zahajovací koncert, až do 7. 7. kdy byl koncert poslední, se střídaly kostely, ve kterých se koncertovalo, ale největší zájem byl o koncerty v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie, kde byly před čtyřmi lety zhotoveny a uvedeny do provozu nové varhany.
Pět koncertů z osmi se odehrávalo právě zde a ostatní v dalších brněnských kostelích.

Celý článek

Petr Nekoranec a další pěvecké talenty

Helena Havlíková | 08/18 |Festivaly, koncerty

Lahůdky bel canta s Petrem Nekorancem
Ve Dvořákově síni Rudolfina měl 14. 6. samostatný recitál mladý tenorista Petr Nekoranec. Byla to odvaha, nebo mladická nerozvážnost? Jednoznačně odvaha. Vždyť si troufl na celovečerní program nazvaný Lahůdky bel canta. S jednou přestávkou uprostřed v něm následovalo třináct árií nebo písní, jedna za druhou – pouze s klavírním doprovodem, za kterým se vůbec nic neschová. A ještě přidával. Obstál, obdivuhodně.
Zahraniční školení a zkušenosti z operních studií renomovaných operních domů, jako jsou Bavorská státní opera a newyorská Metropolitní opera,
jdou Petrovi Nekorancovi zjevně k duhu. Svůj talent rozvíjí správným směrem.

Celý článek

Beethovenův Hradec 2018 v obležení violoncell

Milan Bátor | 08/18 |Festivaly, koncerty

Mezinárodní interpretační soutěž Beethovenův Hradec letos proběhla ve dnech 21. – 24. června v oboru hra na violoncello. Zúčastnilo se jí 52 soutěžících ze 14 zemí a velmi pozitivním signálem je, že mezi oceněnými byli i tři mladí zástupci z České republiky. Beethovenův Hradec je soutěž, která má letitou tradici: letošní ročník byl šestapadesátý a její dramaturgie obsáhla i tradiční doplňující aktivity, které spoluvytvářejí poměrně široký kulturní profil tohoto festivalu.
Beethovenův Hradec zahájily koncerty Vivat Musica a Koncert vítězů, na kterých se představili nejmladší muzikanti ze základních uměleckých škol.

Celý článek

Proms s Manciniovou i Coreou

Vladimír Říha | 08/18 |Horizont

Málokterý festival zapadá tak ideálně do letní nabídky lehčím, ale kvalitním programem soustřeďujícím se na filmovou hudbu, jazz i klasiku jako Prague Proms pořádané Českým národním symfonickým orchestrem. V letošním 14. ročníku ve dnech mezi 19. červnem a 19. červencem připravili lidé kolem Jana Hasenöhrla, ředitele ČNSO, jednu z nejlepších programových řad, kde již ověřené hodnoty doplnili některými novinkami. Soustřeďme se zde jen na některé nejpřínosnější večery, jaké přinesl festival ve filmové hudbě a jazzu. Jsou symbolizované jmény Mancini a Corea.

Celý článek

V hlavních rolích Nabucco a José Cura

Robert Rytina | 08/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Tenorista, dirigent, skladatel, aranžér, manažer, fotograf, pedagog, režisér, scénograf a světelný designer. Zapomněl jsem na něco? Nepochybně ano, protože pětapadesátiletý Argentinec José Cura je mužem tolika zájmů – a v několika případech i zjevných talentů –, že ve chvíli, kdy vzniká tento článek, už určitě objevil nějakou další tvůrčí oblast, ve které se dosud neuplatnil. Což jsou vlastnosti, které bychom měli ve vlasti Járy Cimrmana a Přemka Podlahy náležitě ocenit...

Celý článek

Otakar Zich a jeho zapomenutá opera Vina

Karla Hofmannová | 08/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Otakar Zich, zastánce strukturalismu v umění, teoretik, estetik, kritik, který se postavil po bok Zdeňka Nejedlého, aby společně s ním zatracoval hudbu Antonína Dvořáka. Kurs hudební skladby mu postačil k tomu, aby se sám pustil do komponování hudby, čímž se vydal všanc svým teoretickým protivníkům. Za jeho života se jeho hudba a jeho tři opery hrály sporadic-ky. Nejkontroverzněji byla přijata opera Vina.
Katedra divadelních studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity pod vedením Davida Drozda uspořádala mezinárodní konferenci „Divadlo jako syntéza umění:
Otakar Zich v kontextu moderní vědy a dnešní potenciál jeho konceptů“.

Celý článek

Salzburger Festspiele Pfingsten 2018

Robert Rytina | 08/18 |Zahraničí

Úvodem
„Rossini zemřel 13. listopadu 1868. Jen krátce před tím měli premiéru Wagnerovi Mistři pěvci a Čajkovského První symfonie, Saint-Saëns a Grieg psali své slavné klavírní koncerty, zatímco Bruckner dokončoval První symfonii. A tentýž rok měla premiéru i Offenbachova opereta La Périchole... Ráda bych tedy věnovala letošní ročník festivalu nejen 150. výročí úmrtí Gioachina Rossiniho, ale připomenutí uměleckého odkazu roku 1868 jako takového.“
Výňatky z úvodního slova Cecilie Bartoli – umělecké ředitelky Salzburger Festspiele Pfingsten neboli Salcburského svatodušního festivalu – používám v recenzích na tento každoroční čtyřdenní hudební svátek pokaždé moc rád. Nejen že autenticky shrnují téma toho kterého ročníku, ale navíc je z nich obvykle znát jakési nakažlivé badatelsko-dramaturgické nadšení, které Bartoli do svého festivalu pravidelně investuje...

Celý článek

Portréty velkých klavíristů - Kirill Gerstein

Miloš Pokora | 08/18 |Studie, komentáře

Je mu teprve 39 let, ale světový tisk už o něm píše v superlativech jako „o technicky bezchybném pianistovi obdařeném blahodárnou autoritou, jehož projev jako by byl přímo posedlý momenty nečekané krásy“. List Observer dokonce píše, že právě taková hra, jakou Kirill Gerstein předvádí, „udržuje vážnou hudbu naživu.“ Navíc – stejně jako jeho krajan Daniil Trifonov – si troufne zahrát na jednom večeru všech dvanáct Lisztových Transcendentálních etud a stejně jako ti největší pianisté současnosti se pohybuje s naprostou samozřejmostí v obrovské škále kompozičních stylů.

Celý článek

Muzikantské fugy - Jiří Čart

Stanislav Bohadlo | 08/18 |Studie, komentáře

„Není nic krásnějšího než lidský hlas, a nejlepší hudba je taková, která se mu nejvíce podobá: Tak není jiných hudebníků, kteří by lépe dbali na toto pravidlo, než Musici [pruského] krále.“F. W. Marpurg, Historisch-kritische Beyträge zur Aufnahme der Musik, 1725
„Není nic krásnějšího než lidský hlas, a nejlepší hudba je taková, která se mu nejvíce podobá: Tak není jiných hudebníků, kteří by lépe dbali na toto pravidlo, než Musici [pruského] krále.“
F. W. Marpurg, Historisch-kritische Beyträge zur Aufnahme der Musik, 1725.

Celý článek

Celuloidová hudba - Český lev mimo Česko

Tomáš Pilát | 08/18 |Studie, komentáře

V letech 2007 a 2008 putovali Čeští lvi za nejlepší hudbu do ciziny. Svědčí to jednak o stále více se rozvíjející spolupráci českého filmu se světem, jednak o ochotě světa s českým filmem spolupracovat. Nakonec – některé české snímky by bez zahraniční finanční účasti asi vůbec nevznikly. Je potěšitelné, že si někteří naši producenti dokázali vyšlapat cestičku k zahraničním penězům. Stejně tak je potěšitelné, že české peníze pomáhaly i nečeským filmům.
Film Edith Piaf (v originále La môme a s mezinárodním názvem La Vie en rose) režiséra Oliviera Dahana získal v roce 2007 několik Českých lvů. Konkrétně za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli, za nejlepší zvuk, a – což nás zajímá – za nejlepší hudbu. Jde o snímek ponejvíce francouzský a České lvy si odnesli samí cizinci.

Celý článek

Mistr houslař Arpád Šivák

Redakce | 08/18 |Svět hudebních nástrojů

Rafael Brom, Jiří Pátek

Na setkání s mistrem houslařem Arpádem Šivákem (22. 4. 1957 Drahňov, Slovensko – 27. 9. 2017 Cheb) jsme měli všeho všudy dobrých 42 let. Od roku 1975, kdy absolvoval houslařský obor v Závodní učňovské škole podniku Cremona v Lubech u Chebu, potažmo 26 let od roku 1991, kdy absolvoval tříletou mistrovskou školu formou Večerní školy práce. Přesto jsem se setkával jenom s jeho jménem, častěji pak posledních pár let při rozhovorech s několika málo houslaři, kteří k němu chodili pro rady. Poslední posthumní setkání s jeho jménem se událo při přípravě tohoto profilu. Jeho housle byly totiž in memoriam zařazeny do letošní květnové soutěže s názvem Medzinárodné súťažné stretnutie husliarov Violino Arvenzis Dolný Kubín, a to péčí koncertního mistra houslí orchestru Státní opery v Žilině Petera Michálika. Ten byl také jedním z těch, kteří Arpáda Šiváka navštívit stačili – jezdil za ním do Lubů u Chebu po dlouhá léta několikrát ročně. Dalším jeho společníkem a žákem byl Jiří Pátek, host předminulého dílu našeho houslařského cyklu, který o mistrovi psal v unikátní publikaci Z dějin houslařství na Chebsku, jejímž byl redaktorem. Jeho vzpomínky jsou tedy přítomným „druhotným“ rozhovorem s lubským mistrem houslařem.

Celý článek

Nové operní nahrávky na CD

Zbyněk Brabec | 08/18 |Revue hudebních nosičů

Nově vydané opery na CD v poslední době jsou, s výjimkou oper Richarda Wagnera, běžné-mu opernímu divákovi spíše neznámé. Opět se vydávají opery od baroka po současnost. Tou nejstarší je Purcellova opera Dido a Aeneas v autentické nahrávce Reného Jacobse, vydaná firmou Harmonia mundi. V barokní době bylo běžné, že se, kromě zcela nových oper, uváděla i tzv. pasticcia, což byla díla, která vznikla na nové libreto, ale s již použitou hudbou z jiných oper (a nemuselo se jednat jen o dílo jednoho skladatele). Tato praxe vydržela zejména v italské opeře až do dob Gioachina Rossiniho.

Celý článek

Vít Zouhar a Gabriela Coufalová: Milý příteli / Dear Friend Bureš – Dopisy Bohuslava Martinů Miloslavu Burešovi

Jaroslav Someš | 08/18 |Knihy a notoviny

V závěrečné etapě svého života, ve druhé polovině padesátých let 20. století, byl Bohuslav Martinů skladatelem ve světě uznávaným a často uváděným. Žil bez větších existenčních starostí, jen v bolestném odloučení od své vlasti. A právě tehdy se skladatelovy styky s domovem zásluhou jediného dopisu posílily s mimořádnou intenzitou a životodárně se odrazily v jeho díle. Zmiňovaný dopis obdržel během svého pobytu v Nice na počátku července 1955. Pisatelem byl Miloslav Bureš (1909–1968), básník a novinář, rodák z Poličky, stejně jako Martinů. Na radu přátel zaslal skladatelovi svou báseň o lidovém zvyku jarního čistění studánek, nazvanou Píseň o studánce Rubínce. Martinů se ihned rozhodl text zhudebnit formou komorní kantáty pro ženský sbor, barytonové sólo a recitátora. Během deseti dnů tak vzniklo Otvírání studánek, dílo, které dnes patří k jeho nejznámějším.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 08/18

Partneři:

 
 
d
 

Vyhledávání: