Hudební Rozhledy

Editorial 10/18

Hana Jarolímková | 10/18 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
letošní jubilejní rok, který se pomalu chýlí ke svému konci, mne dovedl k zamyšlení nad úlohou hudby, zvláště klasické, v novém státě – Československé republice –, jenž se zrodil právě v říjnu před sto lety. Jeho „narozeniny“ byly oslaveny například nedávno velkolepým uvedením Dvořákova oratoria Svatá Ludmila či novým nastudováním Smetanovy Libuše, abych z hudební oblasti zmínila alespoň dva příklady za mnohé.

Celý článek

Petr Vronský a dvě jubilea Severočeské filharmonie Teplice

Magdalena Jenčíková | 10/18 |Rozhovory

Severočeská filharmonie Teplice slaví v roce 2018 dvě jubilea – 180 let od založení stálého orchestru v Teplicích a 70 let od jeho poválečného obnovení. Po dlouhých 21 letech má opět českého šéfdirigenta, když Itala Alfonsa Scarana nahradil doc. Petr Vronský.

Celý článek

S Davidem Marečkem o uplynulé i nadcházející sezoně České filharmonie

Miloš Pokora | 10/18 |Rozhovory

V uplynulé sezoně se ocitla Česká filharmonie po organizační stránce ve svízelné situaci. V důsledku úmrtí Jiřího Bělohlávka byla nucena do již připraveného dramaturgického plánu podstatně zasahovat a tak trochu improvizovat. Například koncerty Jiřího Bělohlávka museli převzít Jakub Hrůša (ten řídil i zahajovací koncert), Tomáš Netopil a Jiří Rožeň a také Semjon Byčkov, který se svého šéfdirigentského poslání ujímá až od podzimu 2018, v minulé sezoně několikrát vystoupil a pokračoval v nahrávání Čajkovského symfonií. V každém případě ten, kdo průběh této sezony sledoval, musel uznat, že kontinuita přerušena nebyla, každá abonentní řada plnila svou funkci. Znovu jsme byli svědky uměleckých svátků, byly tu momenty, na které se nezapomíná, například Byčkovova interpretace Čajkovského „Čtvrté“ nebo Kavakosovo podání Šostakovičova Houslového koncertu. Zajímalo mě, jak na uplynulou sezonu a hlavně na to, co můžeme čekat od sezony příští, tentokrát už s novým šéfdirigentem, pohlíží ten, komu péče o bezproblémový chod našeho prestižního filharmonického tělesa přidělává nejvíce starostí – ředitel České filharmonie David Mareček.

Celý článek

Jiří Hlaváč – muž mnoha tváří

Hana Jarolímková | 10/18 |Rozhovory

Každý by měl denně poslouchat trochu hudby, přečíst nějakou báseň a pokud možno říci několik rozumných slov.
Johann Wolfgang Goethe

Letošní jubilant, klarinetista, saxofonista, skladatel, pedagog, ale i spisovatel a autor více než tisícovky rozhlasových a televizních pořadů, profesor Jiří Hlaváč, je doslova a do písmene muž mnoha tváří. Své kořeny má na Moravě, ale od studií na Akademii múzických umění spojil svůj život s Prahou. Jako sólista i člen souborů Barock Jazz Quintet, České dechové trio, Art kvartet a Five Star Clarinet Quartet dosud odehrál na 5000 veřejných vystoupení ve třiapadesáti zemích pěti kontinentů, pro která nastudoval přes 800 skladeb, a to včetně více než sta světových premiér. O jeho interpretačních kvalitách jistě svědčí i skutečnost, že 36 skladeb mu tuzemští i zahraniční autoři přímo věnovali. Zdá se to až neuvěřitelné, ale stejný počet děl, a to nejen klasického, ale i jazzového žánru, také vzešlo z jeho vlastní tvůrčí dílny. Připočteme-li k tomu řadu vedoucích pozic, které zastával a dodnes zastává ve významných institucích – v současnosti konkrétně v Nadaci Bohuslava Martinů, kde se před nedávnem stal ředitelem, nelze jej než obdivovat a zároveň s tím si položit otázku, jak je možné dospět k tak dokonalé organizaci práce a volného času, aby se veškeré tyto náročné aktivity daly stihnout…

Celý článek

Letní slavnosti staré hudby s láskami i zradami Středomoří

Helena Havlíková | 10/18 |Události

Úvodem
Letní slavnosti staré hudby (10. 7.– 8. 8.) si na rozdíl například od Hudebního festivalu Znojmo, který je vzhledem k místě svého konání stylově pestrý, ale i Smetanovy Litomyšle s výtvarnými přesahy mohou v Praze dovolit být dramaturgicky vycizelovaným luxusem. Při svém letošním 19. ročníku se sedmi koncerty nápaditě kroužily po zemích kolem Středozemního moře.
Kromě tří recenzovaných koncertů bylo součástí festivalu vystoupení ženského vokálního souboru Tiburtina Ensemble, který pod vedením Barbory Kabátkové uvedl jednohlasé středověké laudy. Do mnohotvárného hudebního dění barokní Neapole posluchače přenesla anglická virtuoska na historické harfy Sarah Louise Ridy, sopranistka Lore Binon a její belgičtí krajané – pištec a dudák Jowan Merckx a teorbistka Sofie Vanden Eynde. Španělskou hudbu prezentoval Euskal Barrokensemble s hráčem na barokní kytaru a lavtu Enrikem Solinisem v čele. Na festivalu vystoupila také polská {oh!} Orkiestra Historyczna s uměleckou vedoucí a houslistkou Martynou Pastuszkou.

Celý článek

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov 2018

Julius Hůlek | 10/18 |Festivaly, koncerty

ÚVODEM

Pestrá a každý rok vhodně aktualizovaná dramaturgie festivalu poskytuje lákavý vhled do vybraných oblastí hudebního umění. Nejinak tomu bylo i letos (20. 7.–11. 8.), v rámci již 27. ročníku. Vedle výběru, na nějž jsme se zaměřili anebo byl v předstihu prezentován v rámci festivalového „předzahájení“ pod širým nebem, možno konstatovat, že tentokrát byl jistý důraz kladen na obory komorní a individuální, včetně interpretace sólové. Například hned zkraje recitálem mladého českého houslisty Miroslava Ambroše, dále vystoupením domácích komorních souborů, Wihanova kvarteta s poctou Janáčkovi a souboru dechových nástrojů Francisextet. Orchestrální koncerty volily mezi zahraničními sólisty – s rezidenčním tělesem festivalu, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, vystoupil ruský violoncellista Boris Adrianov, Filharmonie Bohuslava Martinů doprovodila španělského klavíristu Javiera Perianese. Severočeská filharmonie Teplice muzikálovým večerem vzdala hold Leonardu Bernsteinovi. Exotikou upoutali Cigánski Diabli ze Slovenska, stylizovaným folklorem potěšil Hradišťan a v rámci závěrečného „Česko-Slovenského večera“ věnovaného 100. výročí státu také Čechomor i slovenská Lúčnica.

Celý článek

Concentus Moraviae letos s humorem

Karla Hofmannová | 10/18 |Festivaly, koncerty

Úvodem
Hudební festival Concentus Moraviae se koná každoročně v červnu v nejhezčích lokalitách Jihomoravského kraje, kraje Vysočina a také v dolnorakouském městě Retz. Letošní ročník byl již v pořadí 23., a je tedy možné mluvit o tradici, která k Moravě patří. Každý ročník je navíc tematický. A přesto, že se jedná o hudbu „vážnou“, byl letos v centru pozornosti realizátorů humor. Téma „Hudba a humor“ se může zdát někomu podivné, ale copak se u klasické hudby nelze smát?
Dramaturgem letošního festivalu byl belgický hudební vědec Jelle Dierickx, který měl odvahu poslat na pódium festivalu hudební klauny i soubory, kterým je toto téma blízké. Zúčastnil se i Miloš Štědroň, jehož vztah k humoru je niterný a který ve svých skladbách programově s humorem pracuje. 35 koncertů na zámcích, v kostelích či v jiných prostorách, spjatých s kulturním děním ve městech, přineslo publiku skvělou náladu.

Celý článek

Mezinárodní hudební festival Petrof Fest 2018

Markéta Jůzová | 10/18 |Festivaly, koncerty

V létě se v České republice konal poprvé Mezinárodní hudební festival PETROF FEST 2018, na který přijali pozvání významní pedagogové a studenti z různých zemí světa. Festival probíhal v Hradci Králové ve dnech 11.–25. 8. a v rámci programu se konaly mistrovské kurzy pro piano, housle a violoncello pod vedením významných zahraničních profesorů. Akce byla obohacena večerními koncerty a řadou společenských set-kání umělců různých generací. Mezinárodní hudební festival vyvrcholil slavnostním večerem 24. 8. v Sukově síni Rudolfina, kde se setkali vítězové mezinárodní soutěže PETROF FEST 2018, mistři a mladí virtuosové z České republiky a ze zahraničí.

Celý článek

Letní jazzový Frýdlant po pětatřicáté

Radmila Hrdinová | 10/18 |Horizont

Pětatřicet let uplynulo v srpnu od chvíle, kdy se v severočeském Frýdlantu konala první Letní jazzová dílna. U zrodu myšlenky věnovat se po celý týden intenzivní práci s mladými adepty jazzu stáli místní nadšenci v čele s Radkem Jechem, nicméně patrně by se neujala, kdyby počátečním ročníkům nevdechl své nadšení, muzikantskou profesionalitu i osobitý humor vibrafonista, saxofonista, klavírista, zpěvák, herec, spisovatel, pedagog, objevitel a propagátor díla Járy da Cimrmana Karel Velebný. Jeho zásluhou se zrodila tradice, jejímuž kouzlu dodnes svorně podléhají lektoři i frekventanti.

Celý článek

Šárecká Prodaná k 100. výročí Československa

Pavel Horník | 10/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Bez každoročních operních představení v areálu bývalého šáreckého divadla si už snad ani kulturní život v Praze neumíme představit. Ojedinělá, dá se říci operní pouť několika tisíců diváků nemá ve světě obdoby. Obzvláště svým bezplatným vstupem poráží všechny aspekty rigidního, tzv. tržního hospodářství. Je to prostě divadlo pro lidi a podle toho pořadatelé a umělci konají. Od roku 2005, kdy se začínalo Smetanovou Prodanou nevěstou, uplynulo třináct plodných let, během kterých mohli návštěvníci zhlédnout řadu oper složených výhradně z českého repertoáru. K slavnostnímu uctění stého výročí zrození československého státu by se asi nejlépe hodila Smetanova Libuše (byla zde hrána v roce 2011), ale nakonec z technických a organizačních důvodů se pořadatelé vrátili k Prodané nevěstě, která se tak na šárecké scéně objevuje již potřetí, naposledy před pěti lety.

Celý článek

Přenosy z Aix-en-Provence – Ondřej Adámek: Seven Stones, Henry Purcell: Dido and Aeneas, Richard Strauss: Ariadna auf Naxos, Sergej Sergejevič Prokofjev: Ogněnnyj angel

Helena Havlíková | 10/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Francouzský kulturní institut v Praze ve svém Kině 35 stejně jako v předchozích letech skvěle oživil divadelní prázdniny cyklem přenosů operních inscenací z festivalu v Aix-en-Provence. Vyplatilo se přijmout tuto nabídku, velkorysou i tím, že vstup byl zdarma. Jedinou nevýhodou pro ty, kteří nevládnou francouzštinou, byly titulky pouze v tomto jazyce, tištěné materiály se základními informacemi byly ovšem k dispozici v češtině. Z celkem šesti festivalových operních produkcí bylo takto možno zhlédnout záznamy čtyř – Sedm kamenů Ondřeje Adámka, Didonu a Aenea Henryho Purcella, Ariadnu na Naxu Richarda Strausse a Ohnivého anděla Sergeje Prokofjeva.

Celý článek

Bayreuther Festspiele 2018

Hana Jarolímková | 10/18 |Zahraničí

Úvodem
I v letošním roce zamířilo do bašty Wagnerova dodnes fascinujícího operního odkazu – Festspielhausu v Bayreuthu – na tisíce jeho fanoušků. Na programu již 107. ročníku zde od 25. července do 29. srpna probíhajícího festivalu bylo tentokrát celkem 32 představení, jimž vévodilo nové nastudování Lohengrina. Kromě toho se na festival vrátila vloni premiérovaná inscenace Mistrů pěvců norimberských a Koskyho několik starších produkcí od Bludného Holanďana německého režiséra Jana Philippa Glogera z roku 2012 přes úspěšné inscenace Tristana a Isoldy Kathariny Wagner (2015) a Parsifala režiséra Uweho Erika Laufenberga (2016) až po Valkýru z roku 2013 (režie celého Ringu se tehdy ujal Frank Castorf), kterou organizátoři na program zařadili výhradně kvůli Plácidu Domingovi. Mistr však tentokrát – po osmnácti letech, kdy tu zpíval Siegfrieda – do Bayreuthu zavítal podobně jako do Stavovského divadla v roli dirigenta...

Celý článek

Münchner Opernfestspiele 2018

Zbyněk Brabec | 10/18 |Zahraničí

Pár slov na úvod
Od 24. června do konce července se konal letošní Mnichovský operní festival (doslovně přeloženo Mnichovské operní slavnostní hry). V 38 dnech proběhlo celkem 70 představení, které zhlédlo přes 85 000 diváků. Jako každoročně se v rámci festivalu uskutečnily dvě operní premiéry (Wagner: Parsifal, Haydn: Orlando Paladino), další představení se konala v rámci festivalové dílny, např. uvedení nejnovější opery Kolemjdoucí Nikolause Brasse (skladatel ji označil jako hudební divadlo) v netradičním prostoru Jízdárny, napsané přímo na objednávku festivalu, na kterém bylo uvedeno celkem patnáct oper (počítáme-li Pucciniho Triptych jako jedno dílo), tři balety a řada dalších koncertů a projektů. Již tradičně se velkému zájmu těšila akce Opera pro všechny, kdy jedno představení Parsifala bylo přenášeno na obří obrazovku před budovu Národního divadla a v jejímž rámci byl také uveden koncert na Marstallově náměstí.

Celý článek

Portréty velkých klavíristů - Marcelle Meyer

Ivana Bažantová Jandová | 10/18 |Studie, komentáře

Některé poklady minulosti se nám až se šibalskou radostí schovávají, jako by si chtěly vychutnat to překvapení, až je někdo vyjme z úkrytu a bude se kochat jejich novou přítomností – s údivem nad jejich ztvárněním, nad jejich příběhem, nad krásou všech detailů i celkového tvaru, nad souhrou použitého materiálu a jeho zpracování, zkrátka nad harmonií. Dýchne na nás kouzlo minulosti a zároveň i predikce něčeho, čeho by mělo být naší snahou také tak dosaženo. Takovým skrytým pokladem se ve světě klavírního umění zejména posledního čtvrtstoletí stalo interpretační umění francouzské klavíristky první poloviny dvacátého století Marcelle Meyer.

Celý článek

Celuloidová hudba - Český lev dvakrát vedví

Tomáš Pilát | 10/18 |Studie, komentáře

V letech 2011 a 2012 si pro Českého lva za hudbu šla vždycky dvojice komponistů. Inu, i skladatelé filmové muziky se zřejmě řídí zásadou, že ve dvou se to lépe táhne. Pravda je, že v obou případech si členové skladatelského dua sedli. Ať už šlo o Ondřeje Ježka s Petrem Kružíkem nebo o Jana P. Muchowa s Michalem Novinským. V prvním případě putoval Český lev k autorům muziky k filmu Alois Nebel, ve druhém k těm, kteří ozdobili hudbou snímek Ve stínu. V obou případech jde o výjimečné, velmi kvalitní filmové opusy. Ondříčkův film Ve stínu přitom ve „svém“ roce exceloval obecně, připsal si i České lvy za nejlepší film a nejlepší režii. O rok dříve si podobných ocenění užíval snímek Zdeňka Jiráského Poupata.

Celý článek

Bigbandové zjevení zvané Interjazz

Vladimír Kouřil | 10/18 |Studie, komentáře

Sestavit orchestr se silným mezinárodním obsazením, například pod hlavičkou pražského mezinárodního jazzového festivalu, byl jeden z úspěšných úhybných dramaturgických manévrů před kulturním dohledem. Záměrem nebyla jen umělecká konfrontace schopností, ale snaha mající za cíl postavit naše jazzmany do jednoho šiku bok po boku evropským, případně světovým hvězdám. Podhoubím toho, jako u mnoha dalších aktivit na kulturní scéně, bylo závěrečné vzepětí svobodomyslných občanských aktivit v roce 1969 před nástupem posrpnové „normalizace“, jejíž praktické naplňování začalo probíhat až na počátku let sedmdesátých.

Celý článek

Sto let s Leonardem Bernsteinem - Leonard a… Bůh

Robert Rytina | 10/18 |Studie, komentáře

„Když jsem se poprvé dotkl piana, uvědomil jsem si, že tohle je ono. Byla to má smlouva se životem a Bohem. Od té chvíle jsem našel svůj svět a místo, kde jsem se cítil bezpečně a odhodlaně zároveň.“
Leonard Bernstein, 1981
Z uvedeného citátu by mohla snadno vyplynout prostá pravda: malý Lenny si jednoho dne stoupl ke starému pianinu a našel v hudbě okamžitě odpověď i na otázky, které dosud ani nevyslovil... Tak jednoduché to ale v Bernsteinově případě opravdu nebylo. Ve věci víry, jejího hledání a svého celoživotního přístupu se totiž ukázal být nejen mimořádně vnímavou, ale i dosti složitou osobností.

Celý článek

Novinky ze zahraniční muzikologické literatury IV

Oldřich Kašpar | 10/18 |Knihy a notoviny

Je nesporně potěšitelnou skutečností, že publikace o hudbě, jejím vývoji, teoretických otázkách muzikologie jako vědy, stejně jako knihy mapující osudy jednotlivých autorů i rozbory jejich děl a další širší souvislosti, jako je například vztah poezie a hudby a podobně (ve výčtu by se jistě dalo nadále pokračovat), tvoří nedílnou a poměrně bohatou součást světového knižního trhu. Uvedené tvrzení, které se může někomu jevit jako poměrně nadnesené, se pokusím dokázat v posledních „novinkách ze zahraniční muzikologické literatury“ tohoto roku už jen tím, že jsem z úctyhodného množství literatury uvedeného typu vybral vskutku „novinky“, to znamená tituly, jež vzešly z různých evropských nakladatelství (až na několik málo výjimek) v tomto roce.

Celý článek

Mistr houslař Jaroslav Nalezenec

Rafael Brom | 10/18 |Svět hudebních nástrojů

Nástrojařství v jižním úpatí Krušných hor stále vydává plody své mnohasetleté tradice. Tradice, i když v pozměněných ekonomických podmínkách, udržovala a injektovala i éra poválečného vývoje. Nová proměna ekonomické reality přinesla neoddiskutovatelnou svobodu podnikání, kterou ovšem doprovází tvrdá konkurence a hospodářské otřesy. Luby u Chebu, stálé sídlo houslařské výroby, kterou náš cyklus mimo jiné lokality zkoumá, je domovem mistra houslaře Jaroslava Nalezence (2. 4. 1961, Kraslice), který, žel, prošel všemi naznačenými peripetiemi. Vyučil se v tehdejší Závodní učňovské škole (dále ZUŠ) národního podniku Cremona, jako živnostník zažil slušná léta konjuktury a po světové krizi před deseti lety pociťoval povlovný odliv zájmu až, řečeno slovníkem krizí, musel „zavřít krám“ s houslemi.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 10/18

Partneři:

 
 
d
 

Vyhledávání: