Hudební Rozhledy

Editorial 11/18

Hana Jarolímková | 11/18 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
hudební svět oslaví letos v listopadu vskutku významné výročí a to 85. narozeniny polského skladatele Krzysztofa Pendereckého (23. 11. 1933), jednoho z nejvýraznějších představitelů světové klasické hudby druhé poloviny 20. století. Není smyslem těchto řádků zabývat se podrobně jeho životem a tvorbou, spíše připomeneme několik zajímavých mezníků, z nichž některé se významně dotýkají i současného kulturního dění nejen v naší zemi, ale rovněž u nejbližších sousedů.

Celý článek

Yekwon Sunwoo

Miloš Pokora, Alena Sojková | 11/18 |Rozhovory

Se zájmem a zvědavostí je očekáván úvodní koncert Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. V neděli 25. 11. 2018 otevře přehlídku klavíristů, které bychom měli slyšet na vlastní uši, devětadvacetiletý Jihokorejec
Yekwon Sunwoo, poslední vítěz slavné Van Cliburnovy klavírní soutěže. Do Prahy přijede v rámci svého evropského turné doprovázen KBS Symphony Orchestra, považovaným za jeden z nejlepších asijských orchestrů. Začátek festivalu tedy ozdobí orchestrální koncert, na kterém mimo jiné zazní Klavírní koncert č. 3 Sergeje Rachmaninova.
Jak bezprostředně po Van Cliburnově soutěži napsal San Francisco Examiner, Yekwon Sunwoo oslnil porotu i posluchače „nebývalým ovládnutím nástroje, suverenitou a výrazovou přesvědčivostí“.

Celý článek

V rozhovoru s Ivo Kahánkem nejen o nové edici Dvořákova klavírního koncertu

Eva Velická | 11/18 |Rozhovory

Krásné zářijové odpoledne jsem se sešla na kávu s jedním z našich současných nejžádanějších klavíristů, Ivo Kahánkem, který je kromě toho také nesmírně příjemným a inspirativním společníkem. Naše povídání o české klavírní hudbě, nové edici Dvořákova Klavírního koncertu, o Janáčkovi i Ivošových „mimoklavírních“ aktivitách proto velmi rychle uteklo a utvrdilo mě v dojmu, že Ivo Kahánek (jenž dorazil na naše setkání ze zkoušky v Rudolfinu a po focení nových portrétních fotografií v Lichtenštejnském paláci) je moderním typem hvězdného sólového klavíristy, který spojuje intuitivnost hry s intelektuální reflexí a nenucené chování s vědomím potřebnosti marketingových povinností.

Celý článek

Svatý Václav – v retrospektivě a s živým hudebním doprovodem

Rafael Brom | 11/18 |Události

Mimořádnou, ba unikátní událostí v sezoně Symfonického orchestru hlavního města Prahy se stala projekce historického němého filmu, jak praví programový leták, „velkofilmu“ Svatý Václav natočeného v roce 1930. K realizaci hudebního doprovodu filmu byli povoláni skladatelé Oskar Nedbal a Jaroslav Křička. Novodobé provedení podnítilo objevení jejich partitury muzikologem Viktorem Velkem, v současné době hudebním redaktorem stanice Český rozhlas Vltava. Partitury se chopil dirigent Jan Kučera a provedl její zdařilou rekonstrukci. K projekci spojily své síly jak orchestr, tak Národní filmový archiv již ve vyzkoušené spolupráci po realizaci filmu Obchod na korze.

Celý článek

Dvořákova Praha 2018

Helena Havlíková | 11/18 |Festivaly, koncerty

ÚVODEM…
Už po jedenácté otevřela v září hudební sezonu Dvořákova Praha s ambicí prestižního festivalu, který vzdává hold jednomu z našich nejslavnějších skladatelů, chce prezentovat jeho díla ve špičkové kvalitě i kontextech a zároveň připomínat a znovuobjevovat ta, která zaznívají zřídka. Festival se pod vedením uměleckého ředitele Marka Vrabce vyprofiloval nejen interpretační úrovní s věhlasnými orchestry, dirigenty a sólisty, marketingově a společensky, ale i dramaturgicky především kolekcemi souborného provádění Dvořákových skladeb v jednotlivých žánrech. Po dvouletém projektu všech symfonií v letech 2014–15 následovaly v roce 2016 symfonické básně a předehry.

Celý článek

Svatováclavský hudební festival

Milan Bátor | 11/18 |Festivaly, koncerty

Zahajovací koncert
Rovnými 39 koncerty se letos prezentoval největší svátek duchovní a staré hudby, který již po patnácté proběhl v Moravskoslezském kraji.IZahajovací koncert (4. 9.) Svatováclavského hudebního festivalu byl v režii Filharmonie Brno, Českého filharmonického sboru Brno a předních českých a slovenských sólistů, provedení řídil dirigent Jakub Hrůša.
Kantáta Amarus Leoše Janáčka pro sóla, smíšený sbor a orchestr vyzněla v největším ostravském sakrálním prostoru katedrály Božského Spasitele impozantně. Hrůša přistoupil k partituře s obvyklou precizností a vykreslil zdařile podstatné atributy této Janáčkovy originální hudby: mystické tajemství bledého mnicha se zrcadlilo v přitlumených nástrojových barvách a souvislé dynamice orchestru a sboru.

Celý článek

Atalla Ayan a Simona Šaturová s Rozhlasovými symfoniky

Vojtěch Mojžíš | 11/18 |Festivaly, koncerty

Agentura Nachtigall Artists angažovala na začátek své sezony 2018/2019 naši přední sopranistku, Simonu Šaturovou a brazilského tenoristu Atallu Ayana, aby 5. 9. 2018 pod taktovkou americko-irského dirigenta Roberta Tuohyho a za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu přednesli ve Smetanově síni Obecního domu v Praze výběr árií z italských a francouzských oper 19. století. Primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová v programové brožuře vyjádřila přání příjemného večera v té nejlepší společnosti a lze říci, že nebyla daleko od pravdy.

Celý článek

V Brně proběhla soutěž Leoše Janáčka

Jindra Bártová | 11/18 |Festivaly, koncerty

Na Hudební fakultě brněnské JAMU skončil 15. 9. 24. ročník Mezinárodní soutěže Leoše Janáčka. Tato akce se v posledních letech zařadila mezi nejvyhledávanější soutěže mladých interpretů, jak dokazuje stále stoupající zájem kandidátů – letos se jich přihlásilo sto dvacet! – i vysoká úroveň finalistů. Letošní ročník byl vypsán pro obory violoncello a kontrabas a jeho účastníci předvedli ve tříkolovém klání vesměs pozoruhodné hráčské kvality.
Violoncellisté soutěžili od 8. 9. a do 3. kola postoupili čtyři z více než padesáti kandidátů. Finále probíhalo 14. 9. v Besedním domě za spolupráce tělesa Czech Virtuosi řízeného Petrem Vronským (bylo požitkem sledovat, jak citlivě podporuje sólisty!) a všichni finalisté hráli Dvořákův Violoncellový koncert h moll. Javier Huerta Gimeno ze Španělska svým krásným tónem a vnitřně projasněným výrazem zaujal pětičlennou mezinárodní porotu natolik, že mu udělila první cenu, a navíc cenu za nejlepší interpretaci skladby Leoše Janáčka.

Celý článek

Zlatou Prahu vyhráli Němci, připomněla i Petra Weigla

Vladimír Říha | 11/18 |Horizont

Letošní Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha slavil malé jubileum – konal se po pětapadesáté a jako by ty dvě pětky byly magické. Tolik skvělých projektů jak v soutěži, tak i v programu na Nové scéně a v přilehlých prostorách včetně piazzety jsme již dlouho neviděli. Ve dnech 19. – 22. 9. se hudbymilovní diváci museli často až drasticky rozhodovat, kam jít a co vidět a co oželet. Hlavně v soutěži to bylo až 87 snímků o hudbě, tanci a divadle. Pokud ředitel festivalu Tomáš Motl sliboval zážitky, pak portréty Franka Zeffirelliho, Leonarda Bernsteina, Simona Rattlea, Mstislava Rostropoviče a spousty dalších jimi skutečně byly. A to nezmiňuji operní či baletní záznamy, na jejichž sledování ve videotéce tentokráte ani nebyly fronty, což jen přispělo k uspokojení diváků.

Celý článek

Tři Libuše po stu letech české státnosti

Helena Havlíková | 11/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Hned tři naše soubory se rozhodly uctít sté výročí české státnosti novým nastudováním Libuše Bedřicha Smetany – národní divadla v Praze a Brně a Severočeské divadlo v Ústí nad Labem. Výsledkem jsou tři velmi rozdílná pojetí.
Není divu, že si takovou slávu nenechali ujít ředitelé nebo šéfové těchto divadel a inscenace si přidělili. Ukázalo se však, jak obtížné je najít v druhém desetiletí 21. století klíč k tak specifické opeře o mytické české kněžně a nástupu panovnického rodu Přemyslovců s proroctvím, podle kterého český národ neskoná a pekla hrůzy slavně překoná. Smetanovo výslovné přání uvádět Libuši jako „hudebně dramatické uživotnění“ pouze při mimořádných příležitostech interpretační tradice této opery s památnými představeními ve slavnostních i těžkých chvílích českého národa, ale i fanfáry, které se staly prezidentskou hudební „standartou“, sevřely Libuši do patosu vznešené majestátnosti. Není snadné se z ní vymanit.

Celý článek

Salzburger Festspiele 2018

Redakce | 11/18 |Zahraničí

ÚVODEM
Jana Vašatová
Letošní Salzburger Festspiele, možná nejvýznamnější a nejspíš i největší (nejen) operní festival na světě s téměř stoletou tradicí, přinesl ve dvaačtyřiceti dnech 206 akcí na osmnácti místech, z toho osmatřicet operních představení – pět nových inscenací (Kouzelná flétna s Adamem Plachetkou v roli Papagena, Straussova Salome, Čajkovského Piková dáma, Monteverdiho Korunovace Poppey a Henzeho Bakchantky), dvě koncertní provedení oper (Proces podle Kafkova románu Gottfrieda von Einem a Lovci perel George Bizeta) a jedno ze Svatodušních her (Rossiniho Italka v Alžíru s Cecilií Bartoli). Zájem přitom nebyl pouze o tradiční tituly, i když Salome s dirigentem Welserem-Möstem byla vyprodaná, sotva se objevily vstupenky. Podobně útokem vzali zájemci i Pikovou dámu v hudebním nastudování Marise Jansonse – prý ale až po premiéře.

Celý článek

Nejvýznamnější zahraniční festivaly - Bayreuther Festspiele

Oldřich Kašpar | 11/18 |Studie, komentáře

Počátky
V období, kdy většina divadel ve Spolkové republice Německo (a nejenom tam) zavírá svá hlediště, aby si účinkující dopřáli zaslouženého letního odpočinku, v bavorském městě Bayreuth začínají představení hudebního festivalu Bayreuther Festspiele, popřípadě Richard Wagner Festspiele (obvykle se konají v časovém úseku od 25. 7. do 28. 8.). „Dům na Zeleném pahorku“, jak se někdy poeticky jedinečnému bayreuthskému opernímu divadlu přezdívá, je nejznámějším a nejvýznačnějším kulturním „svatostánkem“ tohoto druhu na světě. Byl vybudován pod dozorem Richarda Wagnera (1813–1883) lipským architektem Otto Brückwaldem (1841–1917) a určen pouze k provádění skladatelových oper. Richard Wagner se rozhodl ve 40. letech 19. století kompletně změnit doposud existující koncept opery jako žánru a své myšlenky shrnul v řadě spisů, zvláště pak ve dvou z nich, a to v Uměleckém díle budoucnosti (Das Kunstwerk der Zukunft, 1850) a Opeře a dramatu (Oper und Drama, 1851). Snažil se zejména o pojetí opery jako skutečného „hudebního dramatu“. Jeho záměrem bylo přeměnit operní představení ze společenské (či dokonce komerční) záležitosti na čistý umělecký zážitek.

Celý článek

Portréty velkých klavíristů 20. století - Alexander Siloti

Miloš Pokora | 11/18 |Studie, komentáře

Byl to znamenitý pianista, pedagog a také autor mistrovských klavírních úprav. Nicméně měl tu smůlu, že nám zanechal pouze pár nahrávek, které nemají v důsledku velmi primitivní zvukové kvality žádnou vypovídací hodnotu. V CD kompletu s názvem Velcí klavíristé 20. století se však jeho jméno přesto objevilo. To když se Emil Gilels rozhodl pro svou bachovskou nahrávku využít právě Silotiho úpravu Bachova Preludia h moll. Existuje mnoho důvodů, proč je vhodné tuto, dnes neprávem opomíjenou osobnost připomínat, vždyť Alexander Siloti jako posel pozdního romantismu obsáhl svým odkazem obrovský časový interval, od Ference Liszta, jehož byl žákem, přes Rachmaninova, kterého pro změnu učil on, až po velikány první půle 20. století.

Celý článek

Muzikantské fugy - Florian Leopold Gassmann

Stanislav Bohadlo | 11/18 |Studie, komentáře

„Měl nejlepší morální charakter; obvykle byl velmi vážný a uzavřený; mezi věrnými přáteli se však rozveselilo celé jeho bytí až do stavu vysoké radosti.“
Joseph Sonnleithner, Wiener Theater-Almanach für das Jahr 1795, Wien 1795
Joseph Sonnleithner považoval Floriana Leopolda Gassmanna (1729–1774) už dvacet let po jeho smrti za „jednoho z největších skladatelů, kteří žili“ a rozhodl se ve svém divadelním Almanachu (1795) uveřejnit Životopisnou skicu o F. L. Gassmannovi, jehož díla se tolik nehrají, který nebyl po zásluze oceněn a je nejvyšší čas o něm shromáždit co nejvíce informací, dokud to je ještě možné. Příčiny Sonnleithner nalezl v nízkém vkusu posluchačů toužících po ustálených formách, jednoduché melodii a harmonii a v neschopnosti vypořádat se s odlišnými estetickými normami národních škol. „Gassmann byl z Čech [ein Böhme]. A je všeobecně známo, že tento národ vyniká svým zvláštním nadáním pro hudbu a výjimečnou tělesnou zručností ovládat všechny druhy hudebních nástrojů. Skoro všechny evropské dvory mají ve stavu hudebníky z tohoto národa. I četní skladatelé nejvyšší úrovně byli z Čech. Sami Italové … obdivují díla takového Stamitze, Kosseka, Tůmy a zejména slavného Misliweczka, který je znám pod jménem Venatorini nebo il Boemo.“ Jako opus 1, publikovaný v roce 1769 Venierem v Paříži a Lyonu, zveřejnil Gassmann šest kvartet pro variabilní obsazení, ale na počátku jeho skladatelské profese příznačně stojí cyklus 26 fug!

Celý článek

Vladimír Kouřil: Kámen a mouka. Povídky ztichlého rock´n´rollu

Jan Blüml | 11/18 |Knihy a notoviny

Poslední kniha Vladimíra Kouřila má poněkud jiný charakter, než tomu bylo u jeho předchozích prací, například těch dokumentačních o Jazzové sekci. Autor zde poprvé vstupuje na pole povídkového žánru. Navzdory řečenému publikace ale přece jen nabízí minimálně dvě roviny čtení: tou první jsou poutavě podané příběhy zdánlivě všedních dní, zasazené do kulis poválečných – komunistických i postkomunistických – desetiletí v československém srdci Evropy, příběhy beatnického a existenciálního ražení plné putování přírodou, zemí i časem, osudových přátelství, setkávání i loučení. Tou druhou je – slovy editora Jana Šulce – „svědectví o snech a prožitcích celé jedné generace vypovídající o naší zemi v průběhu více než šedesáti let“. Jde o svědectví rockové generace narozené ve čtyřicátých letech, jejíž vidění věcí formoval zejména myšlenkový svět let šedesátých stejně jako kulturně politické milníky let 1968 a 1989.

Celý článek

Houslař Jiří Hodina

Rafael Brom | 11/18 |Svět hudebních nástrojů

Houslařské soutěže jsou užitečné příležitosti, mimo jiné k setkání s lidmi od řemesla, ke kterým se jinak nedostanete. Ale jsou i takoví, kteří nejezdí ani na soutěže, sedí v dílně a vyrábějí, aby se uživili. Ptali se tuhle jistého našeho superpopulárního a pilného literáta, jestli se dá psaním uživit. Prý nedá. Ptali se kdysi našeho významného mistra houslaře, kolik že jich u nás je. Prý takových čtyřicet, kteří se dokážou řemeslem uživit. Chtějte pak po houslařích, aby se vám připletli do cesty. Na Jiřího Hodinu (21. 3. 1974, Cheb) jsem měl štěstí, potkal jsem ho na letošních přehrávkách neboli Mezinárodní tónové soutěži houslí a kytar v prostorách Houslařské školy při Integrované střední škole v Chebu. Cenu za dělené třetí místo nepřevzal ale sám houslař, ale zástupce firmy Strunal Schönbach, s. r. o. , z Lubů u Chebu. Pan Hodina je totiž v této firmě zaměstnán jako houslař specialista. Naštěstí jsem ho v prostorách školy potkal ve společnosti Oldřicha Holého, bývalého vyučence, dílenského mistra, ředitele a pak majitele lubského závodu Cremona, který v devadesátých letech převzal název Strunal, dnes s přidaným názvem Schönbach podle předválečného jména města Luby. A naštěstí jsem pořídil i jejich snímek. Na rozhovor nedošlo, ten se mi poštěstil až při velkolepém Dnu otevřených dveří jmenované firmy letošního 23. září. Pak už přišla obligátní otázka…

Celý článek

Nové operní nahrávky na CD

Zbyněk Brabec | 11/18 |Revue hudebních nosičů

Podíváme-li se na seznam nových operních nahrávek na CD, vidíme, že vycházejí nahrávky zcela neznámých, běžně neuváděných oper. Poměrně hodně je zastoupena barokní a klasicistní opera a také opery současné, z romantického období přicházejí hudební vydavatelství především se záznamy neznámých děl, jejichž uvedení vzbudilo v poslední době zaslouženou pozornost. Vedle známých vydavatelství, např. Naxos, Opera Rara nebo Dynamic, se na trhu objevují i nové nebo ještě ne příliš známé labely. Takovým je Chateau de Versailles Spectacles, který vydává dva záznamy představení v zámeckém divadle ve Versailles, a ohlášené jsou i další snímky. První díla, která tento label nyní předkládá operním milovníkům, jsou od francouzských barokních skladatelů.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 11/18

Partneři:

 
 
d
 

Vyhledávání: