Hudební Rozhledy

Editorial 11/19

Hana Jarolímková | 11/19 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
v několika předcházejících úvodnících jsme se letmo dotkli vztahu politiky, propagandy a hudby. Upozorňovali jsme na, to jak často byla hudba v minulosti zneužívána k jiným než uměleckým cílům (bohužel tento proces stále pokračuje, ačkoliv se o něm příliš nemluví).
Z hlediska nedávné historie lze vzpomenout na téměř kompletní propagandistické zneužití hudby za vlády nejhorších diktátorů 20. století, Adolfa Hitlera (1859–1945) a Josefa V. Stalina (1879–1953). Koneckonců i mnozí z nás mají v paměti dokola omílanou frázi o umění socialistického realismu, jež dokázalo zplodit úžasné věci.

Celý článek

Marek Štryncl, Musica Florea a „zapomenutý“ romantismus

Marc Niubo | 11/19 |Rozhovory

Marek Štryncl a Musica Florea již dávno nejsou typickým „barokním“ orchestrem. Již patnáct let nabízejí svým posluchačům také díla 19. století. Pro sektářské milovníky baroka to může být „zrada“, pro všechny zájemce o stylovou interpretaci vážné hudby se však jedná o vpravdě objevné rozšiřování obzorů. Štrynclovo systematické zaobírání se dílem Antonína Dvořáka prozrazuje, že nejde o přechodnou módní záležitost, ale o hlubší uměleckou potřebu. Navíc, myšlenka zpochybnění dosavadní interpretace českého národního stříbra, kterého se Marek Štryncl tímto krokem samozřejmě dopouští, je v domácích profesionálních kruzích vnímána kontroverzně. Tedy dost důvodů pro to, abychom zvídavému čtenáři nabídli rozhovor, který snad odhalí některé z jeho motivací, názorů, a nabídne tak klíče k porozumění způsobu, jakým dnes Marek Štryncl k této hudbě přistupuje.

Celý článek

Konzervatoř Brno slaví 100. narozeniny

Věra Lejsková | 11/19 |Události

Konzervatoř Brno je moje srdeční záležitost. Já vím, to je teď takové často užívané úsloví, ale pro mě je celým mým životem. Přišla jsem do ní, když mi bylo 14 let, a do dnešního dne – a je to už 75 let – jsem s ní nepřerušila kontakt.

Celý článek

Dvořákova Praha 2019

Vojtěch Mojžíš | 11/19 |Festivaly, koncerty

ÚVOD
I letos patřil začátek koncertní sezony v Praze festivalu, který v sobě nese jméno našeho předního skladatele a současně i název naší metropole. 19. Dvořákova Praha proběhla ve dnech 8. až 23. září a tvořilo ji celkem 19 akcí s dominancí orchestrálních koncertů. S převážně dvořákovskými tituly se jí účastnily orchestry zvučných jmen jako například Rai National Symphony Orchestra pod Christophem Eschenbachem, Essener Philharmoniker pod Tomášem Netopilem, Israel Philharmonic se Zubinem Mehtou, z domácích jmenujme alespoň Českou filharmonii se Semjonem Byčkovem. Lákavý, svou formou originální, byl večer s pódiovým provedením Dvořákovy opery Král uhlíř. Koncerty se konaly převážně ve Dvořákově síni Rudolfina, kde mimo jiné zazněla kolekce Dvořákových instrumentálních koncertů, neméně působivé byly komorní koncerty v Anežském klášteře. Atraktivní byly oba klavírní recitály (Pogorelich, Giltburg). Dychtivému publiku byly určeny besedy s umělci vždy po koncertech, příjemným doplněním festivalového kalendáře bylo putování po stopách Antonína Dvořáka a rodinný den.

Celý článek

Zlatá Praha

Rafael Brom | 11/19 |Horizont

28. září, po čtyřech dnech prezentace kulturních televizních snímků, předváděných v rámci 56. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Zlatá Praha na Nové scéně Národního divadla, přišel ke slovu závěrečný večer s předáním cen. Představení sympatického revuálního střihu vysílal přímým přenosem program České televize Art a uváděli ho Petra Křížková a Jiří Vejvoda. Mezi akty vyhlášení a předávání cen zařadila dramaturgie kulturní vstupy tanečního a hudebního oboru. Vystoupila třeba baletní skupina Laterny magiky nebo první sólistka baletu Národního divadla Andrea Kramešová.

Celý článek

Ceny Thálie v mnohém poprvé

Jaroslav Someš | 11/19 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Ceny Thálie, vyhlašované a pořádané Hereckou asociací, které letos vstoupily už do svého 26. ročníku, v řadě věcí změnily své tradiční schéma. I tentokrát se sice slavnostní večer, spojený s jejich udílením, konal v historické budově pražského Národního divadla (5. 10. 2019), a rovněž tentokrát na jevišti přebírali skleněnou plastiku v podobě masky, květiny a diplom laureáti z řad činoherního, hudebního a pohybového divadla. Novinky oproti minulým ročníkům ale nebylo možné nezaznamenat.

Celý článek

Bayreuther Festspiele 2019

Hana Jarolímková | 11/19 |Zahraničí

Úvodem…
Po plných osmi letech jsme se mohli v bayreuthském Festspielhausu stát svědky nové inscenace Wagnerova Tannhäusera. A že očekávání bylo dychtivé, je vcelku nasnadě. Kdo byl totiž svědkem poslední režijní koncepce, svěřené tehdy Sebastianu Baumgartenovi, s největší pravděpodobností si přál, aby díky tomu tehdejší zážitek zasul do svého nejhlubšího podvědomí. Alespoň tak to, podle bouřlivě negativní odezvy na každé představení, patrně vnímala většina návštěvníků, kteří tehdy na Tannhäusera do Bayreuthu přijeli. Již od příchodu do sálu je totiž atakovala otevřená scéna Joepa van Lieshouta, znázorňující jakousi továrnu, konkrétně bioplynovou stanici, kde se zemědělské produkty a lidské exkrementy – biomasa – mění pomocí fermentace na bioplyn, využitelný díky vysokému podílu metanu k výrobě elektrické a tepelné energie. Ve stanici se ale nejen vyrábí, ale podle apollinských principů také spořádaně žije… Vskutku tedy dost nepochopitelná záměna středověkého hradu Wartburg, ikonického místa slavných pěveckých soubojů, kde se většina operního děje má podle Wagnera odehrávat!

Celý článek

Rusalka ve Vídni v současném světě zhrubla

Karla Hofmannová | 11/19 |Zahraničí

První premiérou nové sezony byla v Divadle na Vídeňce česká opera, Dvořákova Rusalka. Bylo velmi milé slyšet z jeviště češtinu, byť nedokonalou a mnohdy nesrozumitelnou, a slyšet srdci blízkou hudbu. Jenže za hranicemi nemají k Rusalce takový niterný vztah jako my, a proto s ní nakládají různě, někdy i necitlivě.

Celý článek

Michael Tilson Thomas: vlídný fanatik dokonalosti

Jiří Štilec | 11/19 |Studie, komentáře

Ať už to byl záměr nebo jen shoda náhod a výsledek hledání v zaplněném koncertním kalendáři, jeden z největších mahlerovských dirigentů současnosti, Michael Tilson Thomas, přijel před deseti lety natáčet do České republiky dva „mahlerovské“ díly svého cyklu „Keeping score“ 7. 7. 2009. V den, kdy se narodil hudební skladatel Gustav Mahler, o němž ve dvou dílech seriálu Keeping score vypráví a jehož hudbu spolu se „svým“ orchestrem San Francisco Symphony diriguje. Když kolem 11. hodiny dorazil do Kališť u Humpolce a na chvíli jsme se před natáčením posadili v rodném domě Gustava Mahlera, vyjádřil jsem mu svůj obdiv k jeho nahrávkám Mahlerových symfonií. Jeho tichá odpověď byla velmi působivá, skromná a pro jeho mimořádnou osobnost příznačná, řekl jen: „Yes, some of them are good…“ (Ano, některé jsou dobré.) Tyto a další nahrávky, které jsou ohodnoceny řadou významných světových cen, svědčí o tom, že Michael Tilson Thomas je vedle své dokonalé hudební výbavy (je zároveň skladatelem a skvělým klavíristou) především fanatikem důkladného a hlubokého poznání.

Celý článek

Mozaika nejslavnějších operních režisérů La Fura dels Baus

Helena Havlíková | 11/19 |Studie, komentáře

Katalánská divadelní skupina La Fura dels Baus začala jako pouliční divadlo. Svůj název, v češtině Fretka od Bausu, odvozuje od zuřivosti a vášně tohoto zvířátka a od jména potoka Els Baus v katalánském „okrese“ (comarca) Moià na severu Španělska, odkud dva zakladatelé skupiny pocházejí. Potok sloužil v 70. letech jako skládka. Jméno by se dalo volně vyložit ve smyslu slídění, čmuchání, pídění se po (pravdě) a zároveň „prohrabávání“ se (odpadky i poklady světa) jako podstatných atributů pro hledačství této skupiny.

Celý článek

Tóru Takemicu: most přes řeku mezi Dálným východem a Západem

Milan Bátor | 11/19 |Studie, komentáře

Nejprve se cítil svou vlastní kulturou stigmatizován a odmítl ji. Paradoxně ji znovuobjevil díky kontaktům s americkou a evropskou hudební avantgardou. Nalezení vlastních kořenů je u japonského mistra Tórua Takemicua (1930–1996) příběhem plným zajímavých událostí, setkání i zápasů o život. Na smrtelné posteli tento malý velký muž jako poslední slyšel Bachovy Matoušovy pašije. Po jiné introdukci k nenávratnu a věčnosti ani netoužil.

Celý článek

Tomáš Pilát | 11/19 |Studie, komentáře

Když já tak rád diriguju… to je vskutku přiléhavý název dokumentu o Jiřím Bělohlávkovi. Jeden z nemnoha Čechů, kteří udělali díru i do světa, si film zaslouží. A zaslouží si ho i jeho turbulentní vztahy s Českou filharmonií. Takže tu jsou dvě zásadní témata: Jiří Bělohlávek, a pan dirigent v interakci s naším prvním symfonickým orchestrem. Na celovečerní snímek to bohatě vydá, a navíc: režisér Roman Vávra se s těmito tématy filmově popasoval skvěle.

Celý článek

Nový kontinent aneb pokusy o redesign piana

Jakub Zahradník | 11/19 |Svět hudebních nástrojů

Jak už jsme napsali, zvuk, stavba a vývoj pian se zdá víceméně uzavřenou záležitostí. Co ještě měnit? Proč? A nezní to náhodou jako v Broučcích? „... a spali a spali...“. Klavíristé, pokud víme, se po ničem novém nepídí. Vývojáři v klavírních továrnách za těchto okolností nejsou zaměstnáni hledáním cest za hranice soudobého klavíru. Jak se například pisateli tohoto článku svěřil Ing. Ivan Vaculík, vedoucí vývojového oddělení firmy PETROF, v hlavě má prý nástroj na bázi klavíru, který by ale doslova klavírem nebyl (upřesnit to nechtěl), nicméně pro úkoly, které řeší v průmyslovém podniku, se k realizaci takové vybočující a finančně náročné myšlenky zřejmě nikdy nedostane. Škoda – ukázaná platí. A tak při hledání opravdu neobvyklých koncepcí musíme vykročit za brány velkých klavírních závodů. A tam zjistíme jednu věc: Experimentální stavitelé se s tvarem dnešního klavíru nesmířili. Jsou proto dosti vyhraněni vůči myšlence, že „to nejlepší“ již bylo vymyšleno, a někdy se vymezují z toho důvodu vůči firmě Steinway, která tuto neměnnou danost reprezentuje.

Celý článek

Nové operní nahrávky na DVD

Zbyněk Brabec | 11/19 |Revue hudebních nosičů

Prostřednictvím nových operních nahrávek na DVD a Blu-ray nosičích se můžeme přenést na prestižní evropské operní festivaly i do řady operních divadel. Repertoár právě vydávaných oper je velice rozmanitý, byť nejvíce se vydávají opery romantického období a většinou ty nejznámější tituly. Pokud je již máme doma v jiné nahrávce, můžeme porovnat různé přístupy operních režisérů při výkladu jednotlivých oper, ale i různá hudební nastudování a pěvecké výkony.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 11/19

Partneři:

 
 
d
 

Vyhledávání: