Hudební Rozhledy

Editorial 05/20

Hana Jarolímková | 05/20 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
již v minulém úvodníku jsem se věnovala mimořádné situaci, která potkala nejen nás, ale celý svět. Zprávy, které k nám docházely a stále docházejí zvláště z některých zemí jako například z Itálie, USA a ze Španělska, jsou více než alarmující a jednoznačně ukazují, že nová „morová rána“, kterou vědci označují za pandemii koronaviru nebo COVIDU-19, nás denně přesvědčuje, že tento zmutovaný virus je ve svém „chování“ naprosto nevyzpytatelný a nepředvídatelný. Proto mne překvapila slova několika našich představitelů o tom, jak máme situaci pod kontrolou. Cožpak lze mít pod kontrolou fenomén, o němž nevíme, jak se zachová v nejbližších hodinách? Rovněž jsem se zmiňovala o opatřeních vlády, která sice omezují náš život ve všech jeho aspektech, ale snad dokázala to, že jsme jednou ze zemí, jejíž situace není tak tragická, byť i u nás, bohužel, umírají lidé, a lékaři a příslušníci jiných záchranných složek se doslova hroutí vyčerpáním.

Celý článek

Cornelius Meister: Kultura je středobod našich životů

Alena Sojková | 05/20 |Rozhovory

Německý dirigent Cornelius Meister měl řídit závěrečný koncert letošního Pražského jara. Po letech měla opět zaznít Beethovenova Devátá. Koncert se ze známých důvodů nemůže uskutečnit, ale příležitost představit tohoto zajímavého a ve světě velmi uznávaného a úspěšného dirigenta jsme si ujít nenechali. Umělec, který vede nejlepší evropské, americké i japonské orchestry, který řídí inscenace v nejvyhlášenějších světových operních domech, je vedle své dirigentské profese i klavíristou, a podobně jako jiní vyhlášení umělci diriguje při takových příležitostech orchestr od klavíru. Cornelius Meister má blízký vztah k české kultuře, ostatně české stopy se do našeho rozhovoru neustále prodíraly.

Celý článek

Pražské kytarové kvarteto

Julius Hůlek | 05/20 |Rozhovory

Mezi významnými hudebními výročími loňského roku jsme si mohli připomenout 35 let existence a bohaté působnosti jedinečného komorního souboru svého druhu u nás – Pražského kytarového kvarteta. Posledních šest let soubor účinkuje ve složení Marek Velemínský, Václav Kučera, Patrick Vacík, Matěj Freml. O pestrém profilu jeho dosavadní činnosti v proměnách času jsme rozmlouvali s jeho zakladatelem, uměleckým vedoucím a autorem četných úprav Markem Velemínským.

Celý článek

Martin Daněk: Vítěz MHS Pražské jaro

Miloš Pokora | 05/20 |Rozhovory

Martin Daněk (nar. 1989 v Praze) se učil hře na hoboj postupně na tehdejším Gymnáziu Jana Nerudy u Markéty Tiché a Pavla Tylšara, krátce na HAMU u Jany Brožkové, od akademického roku 2010/11 u Dominika Wollenwebera a později u prof. Jonathana Kellyho na Hochschule für Musik „Hanns Eisler“ v Berlíně. Kromě celé řady mistrovských kurzů získával zkušenosti i u slavného Jeana-Louise Capezzaliho v Lausanne. Koncertovat ovšem začal (jako sólista i orchestrální hráč) dříve. Byl hobojistou Mládežnického orchestru Evropské unie i hostujícím sólohobojistou Lotyšského národního symfonického orchestru a s Mládežnickým orchestrem Gustava Mahlera vystoupil na předních světových pódiích. V letech 2014–2016 byl členem Orchestrální akademie orchestru Curyšské opery, následně působil jako sólohobojista v řadě orchestrů, mj. Filharmonie Bergen, Islandského symfonického orchestru či Symfonického orchestru Finského rozhlasu. Dnes žije ve Švýcarsku. Po angažmá v Basilejském symfonickém orchestru a později v Lucernském symfonickém orchestru bude od nastávající sezony nově členem orchestru Curyšské opery. V Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro v oboru hoboj byl Martin Daněk v květnu 2019 poctěn 1. cenou a současně Cenou Nadace Bohuslava Martinů. V rozhovoru jsem se ho zeptal především na to, jak se v hobojovém světě cítí, a také, jak se k tomuto mezinárodně prestižnímu soutěžnímu úspěchu dopracoval…

Celý článek

Talent Prahy 5 plný skvělých muzikantů

Ludvík Kašpárek | 05/20 |Události

Dlouhodobě mimořádně úspěšný a oceňovaný projekt pro nejmladší generaci hudebníků, který pod názvem Talent Prahy 5 pořádá tamější městská část ve spolupráci s PKF – Prague Philharmonia, dospěl opět do svého finále. Na základě výsledků hodnocení odborné poroty pod vedením dirigenta Leoše Svárovského se v závěru února (27. 2.) uskutečnil v Národním domě na Smíchově Koncert laureátů již 13. ročníku této soutěže. Je třeba ocenit a vyzdvihnout iniciativu smíchovské radnice, která umožňuje úspěšným mladým hudebníkům vystoupit s vynikajícím profesionálním tělesem. V každém případě jde o výjimečný počin určený zejména talentovaným dětem ze základních uměleckých škol, stejně tak jako pěveckým sborům a v neposlední řadě pokročilejším muzikantům na samém začátku speciálního hudebního školení.

Celý článek

Romantický večer v Plzni s Milanem Al-Ashhabem

Jana Benešová | 05/20 |Festivaly, koncerty

Večer 5. 3. jako jeden z abonentních koncertů „platinové řady“ Plzeňské filharmonie časově plně rezonoval s březnovými Smetanovskými dny. V čele rozšířeného orchestru po delší přestávce stanul její bývalý šéfdirigent, nyní hlavní hostující dirigent Tomáš Brauner. Ruskou romantickou atmosféru vytvořila díla skladatelů, jejichž život i tvorba se odehrály v 19. století.
Nejprve zazněla Valčíková fantazie nejstaršího z nich – Michaila Ivanoviče Glinky (1804–1857). Valčík patřil nejen v Rusku, ale v celé Evropě k ozdobám všech plesů. Glinka ve Fantazii pojal valčík s noblesní graciézností, a v tomto duchu elegance dílo také vyznělo. K nejhranějším Čajkovského (1840–1893) instrumentálním koncertům (vedle klavírního b moll) patří Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 35.

Celý článek

Vilém Veverka a Opera Diversa premiérovali brněnské i kyjevské autory

Karla Hofmannová | 05/20 |Festivaly, koncerty

Ensemble Opera Diversa je soubor složený z mladých profesionálních hudebníků, kteří mají ambice hrát repertoár objevný, zajímavý a neotřelý. Od roku 2005 přináší jak orchestrální, tak operní projekty. Mládí, hravost a objevování nových skladeb i souvislostí dělá ze souboru těleso, které již má své publikum i obdivovatele. V tomto večeru účinkoval jen smyčcový soubor, složený z mladých hráčů, vesměs dívek, včetně Barbary Tolarové, koncertní mistryně, a Anežky Moravčíkové, hráčky na kontrabas, která zaujala kulatým, plným a intonačně přesným tónem.
Ve středu 4. 3. si soubor přizval jako hosta dirigenta Roberta Kružíka, který má již své vynikající renomé z působení v Janáčkově opeře i v opeře Národního divadla moravskoslezského a také ze spolupráce s mnoha symfonickými orchestry. Je znám svou precizností a zodpovědností a dokáže orchestr motivovat k přesnému a zaujatému výkonu.

Celý článek

Vydařený křest alba s prostým názvem Piazzolla

Vladimír Říha | 05/20 |Horizont

Jedna z posledních hudebních akcí před vyhlášením zákazu koncertů byl 9. 3. v pražské La Fabrice večer s novým souborem hornisty Radka Baboráka Orquestrina. Ten existuje již několik let a na rozdíl od ostatních sestav kolem našeho hvězdného hornisty a nyní i dirigenta zaměřených pouze klasicky, se soustřeďuje k vyššímu populáru, lze-li tak nazvat jeho přednes argentinského tanga, jak ho skládal právě Astor Piazzolla (1921–1997). Tento Argentinec je totiž otcem nového typu tanga (tzv. Tango nuevo), ke kterému se Baborák obrátil již v předcházejícím albu „Orquestrina“ (obě vydal Animal Music) před čtyřmi lety.

Celý článek

Monument jako operní plakát

Helena Havlíková | 05/20 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Národní divadlo Brno objednalo a na čtyřech představeních uvedlo operu skladatele a dirigenta Marka Ivanoviće na libreto režiséra Davida Radoka Monument. Oba autoři své dílo v Janáčkově divadle také nastudovali.
Najít dnes téma pro operu tak, aby byl důvod, proč postavy zpívají, určitě není snadné. O to je zajímavější, že hned dva soudobé české skladatele, Jiřího Kadeřábka a Marka Ivanoviće, oslovily osudy sochaře Otakara Švece (1892–1955), uznávaného jako autora futuristického Motocyklisty, pomníků významných osobností (Karla IV., T. G. Masaryka), portrétů Voskovce a Wericha, Vítězslava Nezvala nebo Jana Nerudy, ale i tvůrce megalomanského pomníku generalissima Stalina. Žulové gigantické sousoší ztvárňovalo vůdce s dobovým patosem ideologie hlásající světlé zítřky, který stojí hrdě v čele zástupců lidu – čtyř sovětských z jedné strany a čtyř československých z druhé. Právě tento Švecův návrh vybrala v soutěži v roce 1949 porota jako vítězný. Lidé mu začali posměšně říkat „Fronta na maso“. S patetickou pompou byl monument vztyčen v roce 1955 na pražské Letné, aby byl po sedmi letech zbourán, když po odhalení kultu osobnosti byl oslavovaný vůdce demaskován jako masový vrah. Peripetiím Švecova života a tvorby i doby, ve které působil, se věnovali nejen historici (studie Hany Píchové Případ Stalin z roku 2014) ale i filmaři (v roce 2017 vznikl film Viktora Polesného Monstrum podle knihy Rudly Cainera Žulový Stalin).

Celý článek

Bizetova Carmen na nové scéně DJKT

Marta Ulrychová | 05/20 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Slavná Bizetova Carmen je v pořadí již sedmou inscenací, uváděnou plzeňským operním souborem na Nové scéně, otevřené v roce 2014. I když jsem premiéru navštívila 7. 3., tedy necelý týden před uzavřením divadla, byla i tato repríza lednové premiéry co do obsazení ovlivněna koronavirovou epidemií.
Zatímco mnozí recenzenti opakovaně poukazují na nevhodnost akustického prostředí nového plzeňského divadla, jež opeře vskutku neprospívá, vedení divadla se zjevně snaží o nápravu, která však momentálně není jednoduchou finanční záležitostí. Jestliže se tedy v budoucnu zadaří, nebude si muset recenzent v příští sezoně stýskat na sonorní zvuk orchestru, doslova utopeného v hlubokém orchestřišti. Bohužel je to právě Carmen, kdy je posluchač ochuzen o mnohé přednosti Bizetovy orchestrace.

Celý článek

Zamyšlení nad první televizní Rusalkou

Jaroslav Someš | 05/20 |Televize

Česká televize na svém programu Art už delší dobu věnuje patřičnou pozornost také oblasti vážné hudby, přenosům, a ještě častěji záznamům koncertů a operních či baletních inscenací. Zpřístupňuje tak nejen současnou produkci, ale sahá i k archivním snímkům, jejichž návrat na obrazovky bývá mnohdy skutečnou událostí. Takovým výjimečným zážitkem byl sobotní večer 21. 3., věnovaný 110. výročí narození slavného českého basisty Eduarda Hakena, dlouholetého sólisty Opery Národního divadla v Praze. Hakenovu osobnost jsme si nejdříve připomněli v portrétu, který s ním natočila režisérka Věra Chytilová u příležitosti jeho 85. narozenin v roce 1995. Mistr Haken tam prostými slovy, s upřímností a pokorou sobě vlastní vzpomíná na svou životní pouť. Vyznává se z lásky k hudbě, k Národnímu divadlu i k vlastní rodině.

Celý článek

Mistři pěvci norimberští slavili v Drážďanech úspěch

Hana Jarolímková | 05/20 |Zahraničí

Wagnerova opera Mistři pěvci norimberští, jejíž světová premiéra se odehrála v Mnichově pod taktovkou Hanse von Bülowa 21. 6. 1868, je nejdelší skladatelovou operou vůbec, trvající bezmála pět hodin. A protože je i velice interpretačně náročná, zase tak často – a to dokonce ani na německých scénách – se nehraje. Já ji naposledy viděla před třemi lety ve zdařilé inscenaci australského režiséra Barrieho Koskyho a hudebním nastudování Philippa Jordana v rámci Bayreuthských slavností, kde se role Hanse Sachse skvěle zhostil Michael Volle a stejně jako v recenzované inscenaci z Drážďan role Waltera von Stolzinga Klaus Florian Vogt. Ten, ostatně jako všichni jeho kolegové, opět odvedl vynikající výkon, a protože i hudební nastudování wagnerovského specialisty Christiana Thielemanna a promyšlená režie Jense-Daniela Herzoga splňovaly ty nejvyšší parametry, zařadilo se toto provedení, premiérované v Semperoper 26. 1. 2020, k tomu nejlepšímu, co bylo možné v posledních letech vidět.

Celý článek

Portréty velkých dirigentů - V. Charles Munch

Miloš Pokora | 05/20 |Studie, komentáře

„Dirigování, to vůbec není profese, nýbrž svaté učení nebo konání bohoslužby, a nezřídka dokonce nemoc, kterou léčí jenom smrt.“ Tuto větu pronesl alsasko-lotrinský rodák Charles Munch, jehož umělecký naturel si světová kritika pomáhá vystihovat takovými přívlastky jako „rtuťovitě temperamentní, permanentně rozkolísaný, schopný přivádět k vrcholu poetické extáze“ nebo také „milující improvizaci“ a „nerozumějící si s metronomem“. Jedno je však jisté – do dějin hudby umělecký odkaz tohoto dirigenta, který v Bostonu přejímal své umělecké poslání od Sergeje Kusevického a v Paříži toto poslání předával André Cluytensovi, neodmyslitelně patří..

Celý článek

Mozaika operních režisérů - Jean-Pierre Ponnelle

Monika Holá | 05/20 |Studie, komentáře

I když Jean-Pierre Ponnelle již více jak tři desítky let odpočívá v uměleckém nebi, jeho odkaz je stále živý a troufám si říci, že patří mezi stěžejní režijní díla druhé poloviny 20. století. Ponnelle patřil do stejné generace režisérů jako např. Franco Zeffirelli, Pier Luigi Pizzi, Otto Schenk, Götz Friedrich, Joachim Herz, Harry Kupfer, či Nicolaus Lehnhoff, a i když proti zmíněným zemřel poměrně mladý (bylo mu 56 let), zanechal nesmazatelnou stopu ve vývoji operní režie.

Celý článek

Henri Dutilleux: Francouzský skladatel „par excellence“

Milan Bátor | 05/20 |Studie, komentáře

Henri Dutilleux se dožil požehnaného věku 97 let. Během svého dlouhého života psal hudbu, kterou lze označit různými adjektivy, jež se vyhýbají spotřebnímu a konzumnímu způsobu života. Jeho tvorba je vzácně ucelená a kompaktní. Ač zpočátku vyšel z pozdního Alberta Roussela, Maurice Ravela a Gabriela Faurého, dopracoval se po 2. světové válce k výsostně osobitému stylu. Jeho partiturami vanou jemně průzračné i drsné témbry. Stylové idiomy impresionistů Dutilleux obohatil psychologicky propracovanými texturami a hutnějším zvukem. Byl mistrem instrumentace a nedostižným architektem, jehož hudební struktury jsou vybroušené jako dokonalé zářivé krystaly. Ve francouzské hudbě mezi Messiaenem a Boulezem je jeho pozice spíše osamělá. Čas je ale jediným arbitrem každého díla a Dutilleuxova hudba si získává stále nové obdivovatele.

Celý článek

Jazz: Po stopách padesátníků; Joshua Redman a jeho parta, 2. díl

Vladimír Kouřil | 05/20 |Studie, komentáře

V tomto čísle Hudebních rozhledů měla být recenze jednoho z vrcholných koncertů letošního Jazzfestu Brno – kvinteta saxofonisty a skladatele Joshuy Redmana (1969). Program byl narušen vpádem „trifidů“ z dalekého Orientu a koncert byl odložen do zdravějších časů. Právě tomuto výraznému představiteli generace padesátníků bude tento díl věnovaný, protože pestrá paleta jeho nahrávek o současném jazzu a jeho vrstevníků hodně vypovídá.

Celý článek

Fenomén Janáček VII: Několik zastavení s géniem hudby 20. století

Zbyněk Brabec | 05/20 |Studie, komentáře

Knihy o Leoši Janáčkovi
Leoš Janáček patří v hudební historii k těm skladatelům, kteří vedle komponování měli i velký literární talent. Svědčí o tom nejen jeho vlastní libreta k pěti operám, ale i množství fejetonů, které psal pro Lidové noviny, a stejně tak velice dobře formulovaná korespondence s nejrůznějšími kolegy, přáteli a spolupracovníky. O tom všem jsme psali ve třetím díle našeho seriálu. Dnes bychom se měli podívat na stěžejní díla, která se věnují Janáčkovu životu a jeho tvorbě. Ani zde nemůže být výčet úplný, protože janáčkovská literatura je velice bohatá a neustále se rozrůstá. Některé starší publikace už jsou jen těžko dostupné.

Celý článek

Slavní hudebníci za šachovnicí I

Miroslav Vilímec | 05/20 |Studie, komentáře

Hudba se bezesporu stala neodmyslitelnou součástí našeho bytí. Ve své výlučnosti se však neuzavírá, naopak prolíná do jiných oblastí, někdy i zdánlivě odlišných. Nesčetněkrát byla probrána příbuznost a vzájemná inspirace jednotlivých druhů umění, např. vazba hudby na malířství či literaturu. Mě jako profesionálního houslistu a zároveň nadšeného šachistu zajímalo, zda existují styčné body mezi hudbou a šachovou hrou. Zatím nebyla žádná rozsáhlejší úvaha na toto téma napsána. Chtěl bych se tedy zastavit u několika okamžiků v historii hudby a šachu, kde se tyto činnosti protínají. Připojuji k nim i několik dokumentačních fotografií a zároveň omlouvám jejich sníženou kvalitu. Jde o raritní snímky, bezmála sto let staré, které si přesto zaslouží uveřejnění. Začnu událostí, která měla ve své době značnou sledovanost jak v hudebních, tak šachových kruzích.

Celý článek

Dostaveníčko u kláves: O profesních školách

Jakub Zahradník | 05/20 |Svět hudebních nástrojů

Dost už defenzivních myšlenek. Dnes se vrhneme plnou parou do útoku. Možná se ve vašem okolí nachází někdo, kdo se právě rozhoduje, co bude v životě dělat. Mám tím na mysli zejména mladé lidi a jejich rodiče, kteří si tuto otázku pokládají – a to třeba ještě letos. Lze totiž složit dodatečné zkoušky do škol, o nichž dnes bude řeč. Že řemeslo má opravdu zlaté dno, nemusím obhajovat, to se stále více prokazuje. Pojďme se proto zahloubat nad tím, kde se dnes ladění, stavba a oprava klávesových nástrojů vyučuje a jaké předpoklady má mít uchazeč. Je na co navazovat. Dosud držíme slavnou tradici výroby pian, varhan a harmonik, kde je možno uplatnit manuální šikovnost v kombinaci s tvůrčím myšlením a hudební představivostí.

Celý článek

Nové operní nahrávky na CD

Zbyněk Brabec | 05/20 |Revue hudebních nosičů

Na nových kompletních operních nahrávkách, které vydávají v současné době světové gramofonové firmy, vycházejí především díla, která nenajdeme v běžném operním repertoáru. Jistou výjimku tvoří nová nahrávka Weberova Čarostřelce, která vznikla záznamem představení v Essenu firmou Oehms, kde operu nastudoval český dirigent Tomáš Netopil. Je to po nové nahrávce Marka Janowského druhý nový záznam této opery v poslední době. Inu, v Německu je to stále kultovní opera! Známou operou je také Beethovenův Fidelio. Firma Harmonia mundi ovšem vydává první verzi tohoto díla pod názvem podle hlavní ženské hrdinky Leonore v nastudování Reného Jacobse. Milovníci Beethovenova díla tak mají možnost v jeho jubilejním roce porovnat tuto verzi, která se stále častěji objevuje na operních jevištích dneška, s verzí definitivní. Firma Pentatone pod Janowského taktovkou vydává zakladatelské dílo italského operního verismu – Mascagniho Sedláka kavalíra. Přestože operní tvorba Giuseppa Verdiho patří ke kmenovému repertoáru každého operního divadla, najdeme v jeho tvorbě díla, která se hrají poměrně málo. K těmto operám patří i romantické drama podle předlohy Victora Huga Ernani, které vychází v nové nahrávce dirigenta Bosche.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 05/20

Partneři:

 
 
d
 

Vyhledávání: