Hudební Rozhledy

Editorial 08/20

Hana Jarolímková | 09/20 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
měsíc srpen – obecně pokládaný z hlediska kulturního a jiného dění za součást tzv. „okurkové sezony“ (letos znásobené navíc koronavirovou krizí) – nám v oblasti dějin hudby přináší dvě významná jubilea. Pravda, nejsou „kulatá“, ale i přesto stojí za zaznamenání. Prvním z nich je 242. výročí založení významné operní scény La Scala v Miláně (3. srpna 1778) a druhé představuje 270 let od narození ve své době úspěšného a význačného skladatele, vynikajícího pedagoga a (řečeno současným jazykem) i obratného manažera Antonia Salieriho (18. 8. 1750 – 7. 5. 1825).

Celý článek

Lukáš Vasilek

Jiří Kolář | 09/20 |Rozhovory

Hlavní sbormistr Pražského filharmonického sboru a Vokálního ansámblu Martinů Voices Lukáš Vasilek oslavil 13. února 2020 své 40. narozeniny. Přes své umělecké mládí patří bezesporu k nejvýznamnějším současným světovým sbormistrovským osobnostem. Lukáš Vasilek je absolventem oboru dirigování na Akademii múzických umění v Praze a oboru hudební vědy na Filozofické fakultě UK. Jako sbormistr působil nejprve u Foerstrova komorního pěveckého sdružení a poté jako druhý sbormistr Národního divadla v Praze. V roce 2007, tedy již ve svých 27 letech, se ujal funkce hlavního sbormistra Pražského filharmonického sboru.

Celý článek

Emmanuel Villaume a PKF – Prague Philharmonia

Richard Winter | 09/20 |Rozhovory

Francouzský dirigent Emmanuel Villaume, který stojí jako hudební ředitel a šéfdirigent v čele PKF – Prague Philharmonia, doufá, že orchestr v sezoně 2020/2021 uvede v pěti koncertních řadách plánovaných 35 koncertů a několik vzdělávacích programů pro školy. A to přesto, že stejně jako všechny další symfonické orchestry byla PKF vážně postižena pandemií koronaviru a musela zrušit hodně koncertů včetně všech podzimních vystoupení ve Spojených státech. „Naštěstí Česká republika je na tom, co se týče epidemické situace, lépe než mnoho dalších zemí a v Praze jsme k takovému kroku sáhnout nemuseli,“ uvedl v rozhovoru pro Hudební rozhledy Villaume, který se stal šéfdirigentem PKF v sezoně 2015/2016.

Celý článek

Per Boye Hansen o nadcházející sezoně Opery Národního divadla

Robert Rytina | 09/20 |Rozhovory

Nejsem si jist, zda lze něčemu, co se stalo teprve podruhé, přidat přívlastek „tradiční“. Mé letošní setkání s uměleckým ředitelem Opery Národního divadla a Státní opery Perem Boyem Hansenem se ale uskutečnilo téměř přesně rok od toho prvního. Oba jsme se tedy shodli, že bychom mohli z našich povídání před začátkem nové divadelní sezony udělat do budoucna tradici. Na rozdíl od loňského roku, kdy jsem pana ředitele navštívil v budově Národního divadla a nalezl ho v poměrně pracovně hektickém rozpoložení, proběhlo naše letošní srpnové interview ve zcela jiné atmosféře. Pan Per Boye Hansen mě přijal v provozní budově Státní opery, ve své kanceláři s úžasnou vyhlídkou na Národní muzeum. Po návratu z dovolené působil velmi spokojeně a odpočatě. Co se ale od předchozího shledání nezměnilo, je téměř nakažlivé nadšení, s nímž pan ředitel vyprávěl o svých dosavadních zážitcích a budoucích plánech s pražskými operními soubory. Domníval jsem se, že jeho věčný optimismus zákeřně zviklám hned první otázkou, ale to jsem se mýlil... Nadšení vydrželo mému protějšku po celou dobu rozhovoru a já doufám, že ho neopustí ani během našeho tradičního setkání v roce 2021. Tou dobou by už totiž měla být za námi právě začínající sezona Opery Národního divadla a Státní opery, která v tuto chvíli působí více než ambiciózně.

Celý článek

Festival komorní hudby Český Krumlov 2020

Julius Hůlek | 09/20 |Události

Stalo se neuvěřitelné, ale 34. ročník Festivalu komorní hudby Český Krumlov – mimochodem nejstarší události toho druhu v tomto městě vůbec – se na rozdíl od drtivé většiny festivalů a podobných akcí, které kvůli panující pandemii musely být časově často radikálně posunuty, anebo vůbec zrušeny, konal v konstantním termínu na přelomu června a července (28. 6. – 5. 7.). Netřeba zdůrazňovat, že přípravy probíhaly v tíživých podmínkách a ani o riskantní kroky při tom nebyla nouze.

Celý článek

Hudební festival Znojmo

Karla Hofmannová | 09/20 |Festivaly, koncerty

ÚVODEM
Koronavirus zahýbal uměleckou, a především festivalovou scénou a kam přišel, tam zničil snahy pořadatelů i umělců a zanechal i spoustu zklamaných návštěvníků. Světlou výjimkou byl 16. ročník Hudebního festivalu Znojmo, který se konal od 9. do 26. 7., tedy zrovna v době, kdy byla pravidla nejméně přísná. Občas sice zasáhlo počasí, které donutilo pořadatele pár koncertů pro prudký déšť odvolat, ale zbytek se konal za pohodové atmosféry jak meteorologické, tak především divácké. Jen na poslední, závěrečné akci v neděli 26. 7., derniéře operní pantomimy Michaela Haydna Der Traum (Sen), si publikum muselo nasadit opět roušky.

Celý článek

Dvakrát Jazz Dock Orchestra

Vladimír Říha | 09/20 |Horizont

Nedávno jsme zde zmiňovali po otevření některých hudebních klubů po dlouhé odmlce z důvodů koronaviru i objevnou činnost v Praze známého klubu Jazz Dock na smíchovském břehu Vltavy. Tam byl pro mnohé objevem výkon kapely Jazz Dock Orchestra (JDO), která je v klubu doma a dosud hraje jen v něm. Mezitím tu kapela odehrála další dva vynikající koncerty, které zde chceme podrobněji zmínit.

Celý článek

Léto s Floreou

Jaroslav Someš | 09/20 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Úvodem
V polovině července uspořádala Musica Florea v rámci 18. festivalového cyklu Musica Florea Bohemia 2020 dvě představení na Letní scéně HAMU na nádvoří Lichtenštejnského paláce v Praze na Malé Straně. První z večerů, 16. 7., patřil opeře a byla v něm uvedena dvě kratší díla, Pergolesiho Služka paní (La serva padrona) a Česká opera o komínku (Opera bohemika de camino) od Karla Jana Loose. O dva dny později, 18. 7., následoval večer věnovaný tanci, provedení Beethovenova baletu Prométheovi lidé (Gli uomini di Prometeo). Inscenace se odehrávaly na prknech převozného divadla Florea Theatrum, replice barokního jeviště postavené na nádvoří (výtvarné a architektonické řešení Jiří Bláha a Václav Krajc). Přes proměnlivost počasí, nutně poznamenávající výkon orchestru, byla obě představení hojně navštívena a přijata s velkým ohlasem.

Byl zasloužený – v obou případech šlo o příjemný i zajímavý zážitek.

Celý článek

Salzburger Festspiele: Zemská výstava ke 100. jubileu festivalu

Markéta Jůzová | 09/20 |Zahraničí

Salcburské muzeum ve spolupráci se světoznámou přehlídkou Salcburské festivalové hry připravilo u příležitosti 100. výročí založení proslulého hudebního a divadelního festivalu mimořádnou zemskou výstavu, která je pozoruhodnou retrospekcí jeho každoročního dění. Rozsáhlá expozice se koná v rodišti Wolfganga Amadea Mozarta v paláci Nové rezidence, která se nachází v centru města na Mozartově náměstí.

Celý článek

Portréty velkých dirigentů - Herbert von Karajan

Miloš Pokora | 09/20 |Studie, komentáře

Při vyslovení jména Herbert von Karajan před sebou uvidí milovník hudby mága, který mu vsugerovává zvukovou představu, ideálně sladěnou, lahodně proteplenou, zbavenou čehokoli studeného nebo tvrdého, mága, kterému na to, aby nás přivedl do extáze, postačí třeba pouhý krátký hudební úsek, například ideálně sladěný žesťový chorus ze 4. věty Brahmsovy 1. symfonie. Sám jsem něco takového prožil při Karajanově pražském vystoupení s Berlínskými filharmoniky v roce 1976. A to hovoříme pouze o jediném, byť veledůležitém detailu celkového obrazu této legendární osobnosti, která svým charismatem a energií okouzlila tři generace posluchačů a jejíž kouzlo nás díky zvukovým záznamům dodnes přivádí k vytržení.

Celý článek

Mozaika nejslavnějších operních režisérů - Katharina Wagner

Pavel Horník | 09/20 |Studie, komentáře

Když jsem si někdy v roce 2002 koupil v Německu operní časopis Opernglas, shlížela na mne z titulní stránky pěkná mladá blonďatá „kočka“. Zalistoval jsem a dozvěděl se, že je to Katharina Wagnerová. Prapradědeček Ferenc Liszt, pradědeček Richard Wagner, dědeček Siegfried Wagner, otec Wolfgang Wagner. To je genealogie rodu dnes dvaačtyřicetileté významné německé režisérky. Život i kariéra potomka tak slavného rodu je samozřejmě velmi zavazující a není procházkou růžovou zahradou.

Celý článek

S Andou-Louisou Bogzou (nejen) o Krásových Zásnubách ve snu

Robert Rytina | 09/20 |Studie, komentáře

Pokud jste četli minulý díl tohoto seriálu, setkali jste se v něm s povídáním s manželi Janou a Václavem Siberovými. Oba vzpomínali na zajímavé tituly, uváděné ve Státní opeře Praha zhruba v poslední dekádě její samostatné existence, tedy v letech 2000–2011. Abychom byli spravedliví, vrátíme se teď v minulosti této operní scény ještě hlouběji do historie. Pozoruhodná díla, která lze označit jako „zapomenuté operní skvosty“, se tu totiž objevila už krátce po jejím vzniku na jaře 1992. Historicky prvním intendantem byl jmenován dosavadní šéf opery Smetanova divadla, režisér Karel Drgáč, který se kromě budování standardního repertoáru a funkčního souboru zaměřil i na uvádění raritních oper 20. století.

Celý článek

Století bez mezníků - György Kurtág a ctnost stručnosti

Milan Bátor | 09/20 |Studie, komentáře

Někdy se říká, že je největším maďarským skladatelem po Bélu Bartókovi a Györgym Ligetim. Nejvíc vstoupil do povědomí díky Franzi Kafkovi. Ale celé dosavadní dílo Kurtága si zasluhuje z více důvodů pozornost. Je ukázkou málomluvné, skálopevné kompoziční práce, která stojí na seriózních základech. Kurtág neomílá strnulá klišé a je schopen se vyjádřit k nadčasovým tématům způsobem, který budí respekt a uznání.

Celý článek

Slavní hudebníci za šachovnicí V

Miroslav Vilímec | 09/20 |Studie, komentáře

V minulém dílu jsem se zastavil u významného českého houslisty Ferdinanda Lauba, který si čekání na vystoupení v Moskvě vyplnil šachovou hrou. Určitě mu to neuškodilo, jeho provedení Moliquova koncertu v superlativech hodnotil i přítomný polský virtuos Henryk Wieniawski. V Laubově případě posloužily šachy jen jako vhodná relaxace před výkonem, rozhodně v jeho případě bychom nehledali nějakou vytříbenou šachovou profesionalitu.

Celý článek

Václav Neumann (1920–1995)

Miloš Pokora | 09/20 |Studie, komentáře

Charismatický, noblesní a obdařený hlubinnou hudebností bez afektovaného filozofování, takový zůstal v naší paměti dirigent Václav Neumann, od jehož narození uplyne teď v září plných 100 let. Je škoda, že u nás o něm existuje kromě dílčích knižních kapitol, různých studií a kritických postřehů pouze jedna velmi cenná, pro tuto studii podnětná, i když stručná a neúplná monografie od Viléma Pospíšila (Editio Supraphon 1981). Už samotná Mistrova umělecká dráha, zprvu nenápadná a později prolnutá překvapivými zvraty, je v mnohém výjimečná.

Celý článek

Dostaveníčko u kláves - Cembalové dílny u nás I

Jakub Zahradník | 09/20 |Svět hudebních nástrojů

Nestává se často, aby se lidé vrátili k receptuře několik staletí staré, která byla takřka zapomenuta, a jí zcela nahradili technologii nedávnou, kterou by v podstatě zavrhli. To se přesně stalo v oblasti stavby cembal. Cesta k pramenům tzv. „staré hudby“ přinesla renesanci celé řady hudebních nástrojů. A tak se i pozapomenuté cembalo objevilo znovu na scéně, a sice ve svých původních podobách a tvarech. Zjistilo se totiž, že „moderní cembalo“, které se stavělo ve 20. století, neodpovídá estetice historicky poučené interpretace... Z důvodu vzácnosti původních nástrojů, uložených většinou v muzeích, vznikl hlad po jejich replikách. Na tomto místě je třeba uvést, že naše stať nazvaná zjednodušeně „Cembalové dílny u nás“ nepojednává pouze o dílnách ryze cembalových. V těchto dílnách se totiž často věnují i dalším typům historických strunných klávesových nástrojů. Těch dílen je u nás šest.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 09/20

Partneři:

 
 
d
 

Vyhledávání: