Hudební Rozhledy

Editorial 12/21

Jiří Štilec | 12/21 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
otevíráte dvanácté, prosincové číslo časopisu Hudební rozhledy a před námi je už jen několik týdnů, které zakončí i celý rok 2021. Pro náš časopis to zřejmě byl rok klíčový a znamenal určitý přelom, změnu nebo – pevně věřím – vykročení do dalšího období. Na konci roku se obvykle hodnotí a bilancuje, samozřejmě i prosincové číslo Hudebních rozhledů přináší soupis všech statí, článků kritik a dalších příspěvků, které se v roce 2021 na stránkách časopisu objevily. Změna je život, jak už v antice věděli: Tempora mutantur et nos mutamur in illis. I my se samozřejmě měníme a náš časopis se také od příštího roku začíná měnit a hledat svoje místo v době, která se dynamicky vyvíjí, generačně i jinak proměňuje a hledá nové ideály i nový životní styl. Dlouhá doba pandemie a vše, co s ní souvisí, jako by ukázala naši křehkost, zranitelnost a limity všeho lidského a profánního. Možná naznačila i to, co může i v nejtěžších dobách zůstat jako trvalá hodnota, ukázala limity konzumu a úzce ekonomistického myšlení a jednání.

Celý článek

Jan Schulmeister - Patnáctiletý klavírista

Milan Bátor | 12/21 |Rozhovory

  • Jak jsi, Honzíku, vstoupil do světa hudby v době, když jsi ještě nedosáhl nohama na pedály?
    Já jsem byl s hudbou srostlý od raného dětství, protože oba rodiče jsou muzikanti, a tak kolem mě pořád zněla hudba. A protože maminka je klavíristka, velmi brzy jsem zkoušel brnkat melodie na klaviatuře. Vyhledával jsem si je ještě bez jakéhokoli pedagogického dozoru, až maminka uznala, že by nebylo od věci začít s opravdovým hraním. Přihlásila mne proto do Základní umělecké školy v Kroměříži k paní učitelce Evě Zonové, kde jsem strávil krásných deset let.

    Celý článek

  • Kateřina Kněžíková a Mozart

    Helena Havlíková | 12/21 |Rozhovory

    V rámci cyklu nového nastudování Mozartových oper na libreta Lorenza da Ponte ve Stavovském divadle bude po premiéře Dona Giovanniho v srpnu 2021 následovat v lednu 2022 opera Così fan tutte s dirigentem Karstenem Januschkem a v režii Tatjany Gürbaci. Fiordiligi, jednu ze sester, které se rozhodnou jejich snoubenci (pošetile) podrobit zkoušce věrnosti, v této inscenaci vytvoří sopranistka Kateřina Kněžíková. Po úspěchu s Káťou Kabanovou na prestižním festivalu v Glyndebourne a dvou nových kompaktních discích Phidylé a Fantasie s písňovým repertoárem je to pro Kateřinu Kněžíkovou velký návrat k Mozartovi.

    Celý článek

    Pražská Akademie múzických umění slavila

    Vojtěch Mojžíš | 12/21 |Události

    Pětasedmdesát let od svého založení si v tomto roce připomíná pražská Akademie múzických umění. Za vyvrcholení covidovou pandemií značně tlumených oslav tohoto výročí lze považovat slavnostní koncert 8. října 2021, ve Dvořákově síni Rudolfina. Byl přenášen Českou televizí, čemuž byl přizpůsoben průběh večera. Byl kratší než běžný koncert, začal až ve 20 hodin a proběhl bez přestávky.

    Celý článek

    Dvořákova Praha 2021

    Markéta Jůzová | 12/21 |Festivaly, koncerty

    MHF Dvořákova Praha, který od roku 2008 pořádá Akademie klasické hudby s ředitelem Robertem Kolářem, si připomněl v rámci svého 14. ročníku 180. výročí narození Antonína Dvořáka. Koncerty se konaly ve dnech 6. – 24. 9. 2021 především ve Dvořákově síni Rudolfina, v Anežském klášteře a mimořádně i v katedrále sv. Víta. Pořadatelé a organizátoři se mohli těšit z návratu světových umělců, výjimečných programů i s mistrovskými kurzy a plných sálů. Z deseti orchestrů vystoupilo v Praze pět zahraničních. Vstup do interiérů byl možný pouze po splnění podmínek stanovených ministerstvem zdravotnictví. Pestrou nabídku 28 akcí pro různé generace navštívilo téměř 15 tisíc diváků. Česká filharmonie měla společnou rezidenci s Bamberskými symfoniky. V rámci festivalu byla pokřtěna nová alba a uskutečnil se 55. ročník Mezinárodní rozhlasové soutěže mladých hudebníků Concertino Praga.

    Celý článek

    Slunovrat, světová premiéra na festivalu Harmonia Moraviae

    Karla Hofmannová | 12/21 |Festivaly, koncerty

    Festival Harmonia Moraviae pokračoval v Kongresovém centru ve Zlíně (14. 10.) dalším koncertem, na kterém uvedla Filharmonie Bohuslava Martinů světovou premiéru skladatele Jana Ryanta Dřízala. Skladba vznikla na objednávku festivalu a s Filharmonií Bohuslava Martinů ji provedl dirigent Robert Kružík.

    Celý článek

    Janáčkova Věc Makropulos poprvé v Plzni

    Marta Ulrychová | 12/21 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

    Je málo jevištních děl, která mohou žít vedle sebe nezávisle ve své původní podobě i pozdějším zpracování. Taková je i Věc Makropulos, na jedné straně Čapkova konverzační komedie, na druhé straně Janáčkova opera s dramatickým průběhem a závěrečnou katarzí. Janáčkova úporná snaha o zhudebnění Čapkova díla svědčí o jeho zájmu o další z nevšedních „lékařských“ témat, k nimž Čapka s největší pravděpodobností podněcoval jeho přítel, spisovatel a lékař František Langer. Vedle klonování a nevyléčitelné nemoci je to i otázka prodloužení lidského života a únosnosti této procedury na psychiku člověka.

    Celý článek

    Rappresentatione di Anima, et di Corpo – archivní kousek stále aktuální

    Karla Hofmannová | 12/21 |Zahraničí

    Florentská camerata je institucí z dějin hudby, jejíž myšlenkou a snahou bylo oprostit zpěv od tehdy již překombinovaného kontrapunktu a dát ho do služeb dramatickému umění. Tím bylo myšleno drama antické, neboť šlo o renesanční dobu, která objevovala a přiváděla k životu starořecké autory a jejich díla. A zpěv měl nejprve zdůraznit slovo, pak rytmus a nakonec tón. Z této představy vznikla doprovázená monodie s deklamací slova, podepřeného akordickým doprovodem a spoluúčastí antického chóru, který děj komentoval. Tolik učebnice dějin hudby.

    Celý článek

    Mozaika nejslavnějších operních režisérů - Oldřich Mrňák

    Radmila Hrdinová | 12/21 |Studie, komentáře

    Historii české opery spoluvytvářeli i umělci, kteří zůstali po celý svůj aktivní život věrni jedné jediné scéně; pěvci, dirigenti, režiséři, jejichž jména se vepsala do paměti třeba jen regionální, ačkoli nepochybně patří do oné „velké“ historie, na níž se podíleli. Patří k nim i operní pěvec a režisér Oldřich Mrňák. Jeho život i tvorba jsou úzce spjaty s libereckým Divadlem F. X. Šaldy, jemuž věrně sloužil téměř půl století. Dá-li se o někom říci, že se zasloužil o vybudování českého operního života ve městě pod Ještědem, pak je to nepochybně Oldřich Mrňák. Jeho profesní i životní pouť je pozoruhodná.

    Celý článek

    Hudební ozvěny filmové sezony

    Tomáš Pilát | 12/21 |Studie, komentáře

    Pomalu končí filmová festivalová sezona, ale nebojme se – volno, které si bere, bude jenom krátké. A filmy jako takové prázdniny nemají – do kin a na televizní obrazovky přicházejí stále nové počiny. Dopřejme si nicméně malé ohlédnutí a připomeňme několik snímků, které v nedávné době zazářily i díky muzice a obecně skvělému sounddesignu. Bez skvělé práce s hudbou, zvukem a ruchy by jejich vyznění bylo úplně jiné.

    Celý článek

    Hvězdné nebe kvelbu zvaného Velká Lucerna - Roky zlomu

    Vladimír Kouřil | 12/21 |Studie, komentáře

    Seriál o významných hostech vrcholné americké jazzové scény časů před sametovou revolucí se tímto číslem uzavírá. Před námi je poslední ročník Mezinárodního jazzového festivalu v Praze, v pořadí osmnáctý, uskutečněný Pragokoncertem v průběhu let šedesátých a následné „normalizační dvacetiletce“. Dramaturgové k nám během této éry dovezli hudbu v rámci dobových možností, jež byly determinovány postoji stávajícího politického režimu, přesněji řečeno omezeními finančními rovnocenně s ideologickými. Pro nás posluchače to byla svým způsobem jen ochutnávka z historie a aktualit jazzu. Myslím, že to celé dobře vystihl titulek recenze 17. MJFP v měsíčníku Melodie (1/1989) od Lubomíra Dorůžky: Váhavý tanec na louce nesplněných přání. Aby byl přísun západních hvězd ještě řidší, v končícím dvacetiletí ještě ke všemu festival fungoval jen jako bienále. Kompilace z festivalových vystoupení, které Supraphon vydával v šedesátých letech, v normalizaci nevycházely – na rozdíl od jiných „východních“ festivalů, jakým byly Jazz Jamboree ve Varšavě nebo Jazzbühne ve východním Berlíně.

    Celý článek

    Filharmonické vzpomínání - Nezapomenutelný Rafael Kubelík

    Miroslav Vilímec | 12/21 |Studie, komentáře

    Vzpomínání na filharmonii let osmdesátých a devadesátých jsem zarámoval dvěma dirigenty, kteří hostovali u orchestru na památném Pražském jaru v roce 1990. První článek patřil Leonardovi Bernsteinovi, v tom posledním zmíním další umělecký vrchol doby – návrat Rafaela Kubelíka.

    Celý článek

    Vzpomínání na Ivanu Loudovou (1941–2017)

    Jaromír Havlík | 12/21 |Studie, komentáře

    Historia magistra vitae nás poučuje zcela přesvědčivě o tom, že žen skladatelek bylo v minulosti relativně málo – tedy alespoň ve srovnání s jejich biologicky podřadnými mužskými protějšky. Pokud jde o počet, zdá se být situace naprosto jasná. Pokud jde o význam ve smyslu něčeho, jako je hodnota umělecké tvorby, tak to už nemusí být tak jednoznačné a – vyjdeme-li alespoň ze situace 19. století – skladatelské dílo takové Fanny Hensel Mendelssohnové, Clary Schumannové nebo Almy Mahlerové jasně svědčí o tvůrčím talentu, technické zdatnosti a seriózním zaujetí pro skladatelskou tvorbu.

    Celý článek

    Zvláštní případy klávesového oddělení - Paříž klavírnická

    Jakub Zahradník | 12/21 |Svět hudebních nástrojů

    Řízením osudu jsem se octl v době letošních dušiček v Paříži. Ta cesta přišla zcela nečekaně a let proběhl dobře, v Paříži bylo teplo, měl jsem v plánu zůstat na pár dní a zkusit se podívat do nějaké klavírnické dílny. Písemný kontakt jsem již před časem navázal se Ziadem Kreidym, klavíristou, muzikologem, pedagogem a autorem několika knih na téma vývoje stavby klavírů, s důrazem na klavír XXI. století. Jeho dvojjazyčný sborník Clefs pour le piano / Keys to the piano (vyd. Editions Aedam Musicae 2018) je možná vůbec jedinou knihou, která se pokouší dát věci do souvislostí. Od Ziada jsem měl již jakýs takýs přehled, kdo v Paříži a okolí v oboru něco znamená, všechny jsem ale stihnout nemohl. Přijel jsem nahonem, neplánovaně, a osobnost, která by mě zajímala nejvíce, Stephen Paulello, na mě bohužel neměla čas. Paulello je totiž nejenom klavíristou a učitelem jazyků, ale hlavně vývojářem a stavitelem neobvyklých pian, a dokonce výrobcem klavírních strun několika typů. Obracejí se na něj věhlasné firmy z celého světa ohledně propočítání menzur.

    Celý článek

    Aktuální číslo:

    cover

    Hudební rozhledy 12/21

    Partneři:

     
     
     

    Vyhledávání: