Vodičkova – Lazarská
autor: archiv divadla
Ať si kdo chce co chce říká, divadlo Komedie si za pár let své nové existence vydobylo své místo na mapě divadelní Prahy. Těžko říci zda NA SLUNCI (vždyť témata, o kterých je tu na jevišti řeč, jsou většinou hodně temná). V každém případě jeho výpovědi o realitě dneška jsou skutečně ojedinělé a zcela důsledné. Taková cesta, kterou zvolil ředitel Dušan D. Pařízek, je určena pro specifický okruh diváků. Někdo se tomuto divadlu zdaleka vyhýbá, jiní naopak tento způsob „řezání do živého“ vyznává. Vyberte si...
Po tomto úvodu nepřekvapí, že i zdejší „komedie“ Vodičkova-Lazarská se odehrává ve zšeřelém přítmí, zaboudlých kulisách a v nebezpečně blízkém kontaktu s divákem. Anoncováno jako „inscenace inspirovaná nalezeným textem, průchody a průjezdy, ale také video-záznamem, fotografií a zvukovým záznamem pořízeným mobilním telefonem.“ Námět a koncepce Davida Jařaba (který je zároveň režisérem) a kolektivu.
Po procházce výstavkou umístěnou v hledišti , kde jsou vystaveny předměty nalezené v regionu Lazarská-Vodičkova za zvuků (snad?) autentického záznamu telefonátu, dospějeme na jeviště. Právě tady, v tzv.komoře se celý děj odehrává. Před diváky usazenými na tvrdých sedadlech na železné konstrukci se otevírá pohled na spoře osvětlenou scénu – několik sedaček jakoby vyřazených ze starého kina, vysoký stolek z bufetu, prach, špína, zhasínající poblikující žárovka, projekce projíždějících tramvají mapující prostor, který se před vámi otevře, když vyjdete z divadla. Postavy nemají v programu jména – jsou jen čísly od jedné do pěti. Nulu má muzikant (do této role si „odskočil“ Roman Zach, který je autorem hudby a také interpretem písní). Náhodné hovory, specifické postavy vyděděnců., z nichž každý o svém osudu sděluje jen střípky. Prostitutka, slepý, někdejší inženýr, dnes metař, profesionální žebrák-mrzák. A ON – záhadná postava, provokující, vševědoucí, mizící a znovu se objevující. Před námi se pomalu – i když ne zcela jasně – vylupuje příběh biblického podobenství. Kdo to byl, ten záhadný, že změnil víno ve vodu? Kdo dokázal nahlédnout do duší těchto ztroskotanců, dovolil slepému na chvíli prozřít a chromému vstát? Zajímavé záblesky, ale celek jako by si nevěděl rady s východiskem. Ale, je dnes vůbec nějaké? Takže se vším všudy – inscenace se tak stává spíše žánrovým obrázkem bídy a špíny anonymního velkoměsta.
Vodičkova-Lazarská
Námět a koncepce D.Jařab a kolektiv, scénář a režie D. Jařab, hudba Roman Zach, videosekvence: J. Nývlt, M. Bádal a J. Mádle, světla J.Kufr a R. Douda, zvuk R. Matoušek.
Hrají: Martin Finger, Jiří Štrébl, Gabriela Míčová, Josef Žluťák Hrubý, Stanislav Majer, Roman Zach .
Divadlo Komedie 1. prosince 2005.
TIP!
Časopis 22 - rubriky
Články v rubrice - Recenze
Recyclus coitus: neotřelé a mladé vidění světa
Divadelní soubor Maso krůtí představil v prostoru NoD svůj nový projekt RECYCLUS COITUS. Název projektu nemohl ...celý článek
KYTICE, MY HOMELAND: Universum MATKY
Erbenova KYTICE se dočkala další dramatizace, tentokrát ji v premiéře uvedlo Divadlo Vzlet. Pod režií a úpravo ...celý článek
EGBDF: nevšední a hluboký zážitek
Městské divadlo Zlín je známé svou objevnou dramaturgií a častým uváděním českých novinek. Inscenace EGBDF (KD ...celý článek
Časopis 22 - sekce
HUDBA
Living Colour přivezou svou funkmetalovou smršť
Living Colour. Kultovní newyorská kapela, která zcela zásadně ovlivnila světovou hudební scénu, se po letech v celý článek
OPERA/ TANEC
Pražské jaro v první třetině
Festival Pražské jaro má za sebou svůj první týden. Byl nabitý pestrými událostmi, očekávanými hvězdnými okamž celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Výtvarné tipy 23. týden
Egypt (3/6)
Faraón a dobrodruh. V roce 1817 objevil Giovanni Belzoni v Údolí králů největší hrobku, rozsáhl celý článek