Scéna.cz 

Čtrnáctý Ostravar vypěnil šestnáct představení

Festivalová veřejnost navštívila koncem února divadelní Ostravu v hojném počtu. První zahřívací kolo patřilo hlavnímu organizátorovi přehlídky - Národnímu divadlu moravskoslezskému. Šéf této činohry Pavel Šimák zařadil do programu dva tituly ve své režii: moderní pohádku ČARODĚJNICE a dramatizaci Čapkovy VÁLKY Z MLOKY.

Letošní ročník představil sérii inscenací Jana Mikuláška a Janusze Klimszy. První z nich zaujal Ibsenovou DIVOKOU KACHNOU v Divadle Petra Bezruče, kde herecky propracovaná temná stylizace v Cpinových dekoracích dosáhla svého prozatimního maxima. Na prknech Divadla Antonína Dvořáka byl uveden originální OIDIPUS v podání Jana Hájka, jenž se stal pro mnohé vrcholem přehlídky. Pomyslnou mikuláškovskou trilogii završila úspěšná dramatizace slavného Orwellova románu 1984 opět u Bezručů.

Ve zkušebně Divadla Antonína Dvořáka dvakrát proběhla komorní inscenace Penhallovy hry BAVIČ v režii Janusze Klimszy, který festivalovému publiku ukázal po lehkoduchém IDEÁLNÍM MANŽELOVI svůj dramatičtější um. Jím režírované OSTATNÍ SVĚTY anglické autorky Kate Atkinsonové svojí derniérou Ostravar ukončily.

Tradiční tři rozborové semináře vymezeným časem nestačily na zhodnocení této úrodné sezóny, stejně jako tým festivalového zpravodaje nestačil zaznamenávat dění specifické přehlídce, na níž oceňuji především žánrovou pestrost. Od rodinných představení Divadla loutek jako byl milý a vtipný TAJNÝ DENÍK ADRIANA MOLEA pod režijním vedením Václava Klemense až po hořkou sondu do života bezdomovců ze struskových hald v Komorní scéně Aréna s trefným názvem BRENPARTIJA (opět režie Janusz Klimsza). Tento soubor klade svými inscenacemi na diváky nemalé nároky. Letos zařadil už první festivalový den Strindbergovu HRU SNŮ Jiřího Nekvasila a jako sen utekl další ostravarový ročník, nezbývá, než se těšit na patnácté setkání divadelníků všech generací s ostravskými činoherními scénami.